Pan Vašíček píše: Lidé si většinou z hlediska svého pudového vnímání představují elementární částice jako nějaké objekty. Jaksi podvědomě si je představují, vytvořené z nějaké hmoty, hlíny či oceli. Vůbec si však nepřipouštějí nesmyslnost těchto představ a neuvědomují si, jak chybnou představu o světě si tím vytvářejí. Ve skutečnosti je každá taková částice pouze jakýmsi souborem hodnot a rovnic, které vyjadřují vztahy s jinými rovnicemi a hodnotami jiných částic. Nic víc, nic míň, jsou to jen hodnoty a pravidla, jen informace.

Tento "softwarový" výklad světa elementárních částic je dle mého soudu krajně zavádějící. V češtině přitom existuje dnes již velmi široká literatura pojednávající poměrně přístupnou formou a vývoji současné fyziky a jejím pohledu na vznik a vývoj vesmíru. (např. na Kosmologická sekce ČAS pod odkazem kosmologická literatura). Pokud nechceme šířit bludy prostě a jenom tím, že současnou fyziku těžko chápeme, musíme být velmi opatrní a vždy si musíme uvědomovat tenkost ledu, na kterém se pohybujeme. Kuličkové modely, o nichž se pan Vašíček vyjadřuje s despektem, nejsou ničím jiným než určitou pomůckou. Jako chemik a systémový inženýr jimi neopovrhuji. Mají své opodstatnění a pokud je používáme "s rozumem", pomáhají nám orientovat se ve struktuře hmoty na jisté úrovni. Pokud současná fyzika popisuje svět elementárních částic a sil, které mezi nimi působí jinak a kuličkové či bodové modely opustila, má k tomu jistě dobrý důvod. Jsem však hluboce přesvědčen, že většina lidí o elementárních částicích vůbec nepřemýšlí a jejich popis je z důvodu použitého matematického aparátu a znalostí nad možnostmi "normálního" člověka. Jinou věcí je, že se přesto nad otázkami vzniku vesmíru a života v něm zamýšlíme občas všichni. Snažíme se najít svůj "pevný bod", který by nám pomohl považovat svět za více méně pochopitelný a současně si uchovat duševní zdraví. To je ostatně dle mého názoru mnohem důležitější než chybné představy o složení hmoty.

Zatím se totiž vždycky ukázaly být lidské snahy o pochopení struktury hmoty jako nedostatečné a neexistuje dle mého soudu nic, co by naše současné představy o hmotě mělo absolutizovat jako konečné a jedině správné. Ponechme proto i svým potomkům právo na nové a neméně fantastické objevy než ke kterým jsem dospěli my.