Neviditelný pes

VĚDA: Otevřené otázky kolem globálního oteplování

8.1.2010

Je mírné oteplování pozorované v posledním století nějak významně způsobeno člověkem, nebo to byl přirozený jev způsobený kombinací mocných pozemských a mimopozemských faktorů - jako se už přirozeně, patrně i mnohem výrazněji, stalo mnohokrát v minulosti, a současnost by tedy byla vlastně jakousi výjimkou z celkem pevného pravidla?

Z toho vyplývají další otázky:

1. Jestli je pozemské klima vysoce citlivé na CO2, resp. zda se v jeho systému vyskytují významné pozitivní nebo negativní zpětné vazby - které buď relativně malý přímý efekt CO2 na klima urychlují, nebo naopak zmírňují - a z toho vyplývající otázka, zda může být vývoj klimatu díky lidským emisím CO2 významně, tj. celosvětově katastrofický či spíše nikoli - a zda tedy

2. má vůbec smysl s tím na globální úrovni něco dělat.

Myslím si, že dosavadní odpovědi na ony otázky jsou nedostatečně uspokojivé a velmi nejednoznačné. Naopak vztahy mezi tábory zastávajícími ten či onen názor na oteplování se zdají neustále ochlazovat a z počátku snad vědecká diskuse se zdá globálně přerůstat do otevřeného politického boje, který však spíše než legitimní soutěž názorů připomíná už náboženskou nesnášenlivost.

Ona spěšně protlačovaná "politická řešení" - jako globální zdanění, světová vláda k jeho vynucení, omezování se v už tak dost omezených zdrojích, či rozdělení světových národů na ty v "Anexu B či A" - mohou velmi reálně vést ke skutečné světové katastrofě ekonomického, politického a humanitárního rázu, a to v horizontu jen několika let až desetiletí.

Tudíž bez přesvědčivého a jednoznačného zodpovězení oněch otázek bych opravdu navrhoval jakousi "předběžnou opatrnost" - v tomto případě raději nic nedělat - snad mám radši lenost než obludnost - dokud nebudou známy uspokojivé odpovědi na výše zmíněné otázky. A vítám tedy krach Kodaňské smlouvy.

Víme-li, že se množství volného CO2 v zemském ekosystému díky přeměně na minerály dlouhodobě neustále snižuje, musely by ony katastrofické podmínky v případě existence silných kladných zpětných vazeb už v minulosti nastat, neboť množství CO2 v atmosféře bylo v minulosti podle všeobecně uznávaných zdrojů již i mnohonásobně vyšší, než je dnes.

Fakt sám není odpovědí, ale zdá se významně zvyšovat pravděpodobnost, že buď existují, nebo přinejmenším existovaly nepříliš známé, zato mocné negativní zpětné vazby proti efektům zvýšení obsahu CO2 v atmosféře na klima, které opakovaně zabránily fatální celosvětové katastrofě. Anebo je klima prostě málo citlivé na CO2, případně existují slabší negativní zpětné vazby, které jeho případný vliv na zachycování tepla v ekosystému upravují ... či jeho obsah nepřetržitě snižují a vyrábějí z něj třeba užitečné věci jako příkladně flóra, která bez CO2 neroste a naopak obvykle lépe prospívá při jeho vyšších koncentracích ve vzduchu, neboť je to pro ni základní živinou a ve svém vlastním zájmu ho tedy z ekosystému neodstraňuje nevratně - jak činí někteří mořští živočichové a nyní se o to chce pokoušet i člověk.

Snažím se vážit argumenty pro a proti, a přemýšlím, zda není - tak jako tomu bylo vždy až doposud - vliv přirozených faktorů ať už pozemských - jako oceánských oscilací - či mimopozemských - jako dlouhodobých cyklů kolísání sluneční aktivity - a vůbec astronomických faktorů - jako Milankovičových cyklů - významným, ne-li přímo rozhodujícím faktorem změn klimatu na Zemi. Ať už přímo: vlivem změn intenzity a spektra slunečního záření na teplotu troposféry a oceánů. A/nebo nepřímo: díky fluktuacím magnetického pole, množství kosmického záření pronikajícího do heliosféry a následně zemské troposféry, potažmo možné změně albeda v souvislosti se změnami v tvorbě mračen - kde je v té souvislosti otázka - zda se může jednat o významné kladné nebo záporné zpětné vazby na případný vzrůst teploty a obsahu CO2 v různých oblastech ekosystému - podle mě stále zcela otevřená.

Stejně tak je zde stále i teoreticky možnost, že žádné takové zpětné vazby neexistují, klima se chová chaoticky, relativně ho stabilizuje pouze efekt setrvačnosti a můžeme očekávat celkem cokoli a nezbývá, než se svědomitě modlit. Ale je to vzhledem k dlouhodobé zkušenosti - že život na Zemi po tak dlouhou dobu nezanikl - spíše málo pravděpodobné. Nebo tyto zpětné vazby sice existují, ale až při řádově vyšších změnách teploty, než jakých jsme v posledním století svědky, tedy např. při přechodových jevech z doby ledové do meziledové a naopak.

Stejně tak je ale dle mého názoru stále otevřena otázka směru závislosti vztahu vzrůstu obsahu CO2 ve spodní troposféře a její střední teploty. A mám dokonce za to, že na ni možná nikdy nebude nalezena triviální odpověď, protože vzhledem k zachycování obrovského množství jak CO2, tak tepla v oceánech se může jednat o interdependenční jev. A směr kauzálního vektoru vztahu mezi teplotou a obsahem CO2 v atmosféře může ukazovat tu tím, tu opačným směrem - zejm. při určitých přechodových jevech, jako je např. onen přechod z a do doby ledové. Tento směr, mám podezření, závisí na relativní rychlosti uvolňování CO2 do atmosféry, jako v našem případě z fosilních zdrojů. Zde se, jakkoli skeptický, spíše přikláním k názoru, že současná rychlost jeho uvolňování je v historické perspektivě opravdu relativně velice vysoká. A že je tudíž dost dobře možné, že vektor této kauzality momentálně skutečně ukazuje právě tím směrem, že rychlé uvolňování CO2 do atmosféry z fosilních rezervoárů přispívá ke zvýšeni střední světové teploty a nikoli naopak, jak tvrdí někteří tzv. klimaskeptici při kritizování takového Al Gora a jeho Oskarem a Nobelovou cenou ověnčeného křiklavě nevědeckého výkladu širokoúhlých grafů historického záznamu závislosti teploty obsahu CO2 v atmosféře.

Je ovšem také otázkou, zda je toto zvyšováni teploty v důsledku zvýšení obsahu CO2 v atmosféře v celkovém pozorovaném zvýšeni teploty v posledním století podstatnou složkou, nebo se naopak pouze sešlo s přirozeným oteplením s řádově vyšší magnitudou, způsobeným např. oceánskými oscilacemi, nebo dlouhodobými slunečními cykly, případně obojím, a tento souběh okolností byl pak pod záminkou světového dobra pouze využit k pokusům o změnu politického klimatu a prosazování zcela jiné a nejspíš podobně nebezpečné politické agendy, jako by byly případné klimatické změny samy.

Celý tento cirkus sám o sobě probíhá tak, že diskuse byla otevřeně prohlášena za uzavřenou už vlastně na svém začátku, drtivá většina médií o věci dlouhodobě informuje nevyváženě, spíše to připomíná už soustředěnou propagandu, a i dostatečně podložené disentující názory jsou už dlouho zcela skandálním způsobem vytlačovány jak z veřejné diskuse obecně, tak z diskuse odborné, v drtivé většině jsou financováni především ti výzkumníci, kteří jsou tento spíše už politický až náboženský názor ochotni podpořit, občas i za cenu nestoudné manipulace s daty a jejich interpretacemi, jdoucími občas i za nejzažší hranice vědecké etiky - jak to silně vypadá i z onoho nedávného případu s daty uniklými z CRU - což všechno samo o sobě je už alarmující. Tento vykřičeně nedemokratický diskurs je tedy alarmismem i zcela doslova. Je jasně globální hrozbou otevřené společnosti, stejně jako jsou řešení, která se snaží předepsat, závažnou hrozbou samotné lidské existenci na této planetě, a ne naopak, jak se snaží předstírat, aby si získal další a další naivní stoupence.



zpět na článek