7.12.2019 | Svátek má Ambrož, Benjamin


VĚDA: O Canada!

6.7.2016

Meteorologové se tentokrát v předpovědi strefili. Dešťová přeháňka sice donutila čekající hosty krátce otevřít deštníky, ale brzy onu vilovou čtvrť pražského Bubenče osušilo slunce a vydrželo to i nadále. To již spíše k nelibosti přítomných pánů, jimž se saka a kravaty staly postupně přítěží. Ale zkušení organizátoři této garden party samozřejmě nabídli i stín, chlazené nápoje , ba zmrzlinu. Koneckonců bylo již pozdní odpoledne a chládek tedy přicházel sám od sebe a přispíval k postupně se kupící dobré náladě postupně se kupících přítomných.

Zástup gratulantů rychle narůstal a jen zvolna se zkracoval až k náhlému rozpadu, neboť protokol akce již vyžadoval zahájení oficiálního programu. Za mikrofony se shromáždili řečníci a přítomný dívče/ženský sbor zapěl „O Canada, our home and native land...“, s „Kde domov můj..“ v těsném závěsu. A hlavní řečník, tedy hostitel, jinak pan velvyslanec Otto Jelinek pozdravil všechny přítomné VIPy i nevipy. Byl čtvrtek 30. června 2016 a kanadské velvyslanectví v Praze slavilo svůj Canada Day.

cake

Projev pana velvyslance byl dle očekávání uvážlivý, vtipný, profesionální i prostý a vůbec skvělý. Od začátku mluvil převážně česky, což zejména pro ty dříve narozené nebylo žádným překvapením. Sourozenci Jelínkovi, děti poúnorových českých emigrantů , se stali mistry světa v krasobruslení sportovních dvojic z Prahy roku 1962. Však jsme jim tehdy fandili neméně než našim „tanečníkům“ Romanovým. Mnohem později byl mj. kanadským ministrem sportu a hlavním organizátorem zimní olympiády v Calgary. Po roce 1989 se opakovaně angažujícím v různých vztazích k rodné zemi i jako prezident kanadsko-české obchodní komory.

Vřelým vztahem k rodné zemi se nikdy netajil, když hrají hokej Češi s Kanaďany tak údajně na rozdíl od svých synů fandí nám.

„Já vím, že můj projev je místy emotivní, je to vidět i na mé tváří a prostě to tak je...“ Jsem si dobře vědom toho, že vztahy mezi našimi zeměmi jsou z řady důvodů nadstandartní a velmi přátelské – tak bych obecně a mírně nepřesně citoval jeho slova.

Nevyhnul se ale ani obecnému hodnocení současných vztahů Kanada – Evropa. Těch dřívějších, s připomenutím role válečné pomoci Kanady Evropě v obou světových válkách i těch současných, mj. „před brexitem a po něm“. „ Jsme a budeme přáteli kontinentální Evropy i Británie a žádný brexit na tom nic nemění. A náš podíl na evropské bezpečnosti mimo jiné demonstrují i přítomní fešáčští důstojníci kanadské armády.“

Vzal samozřejmě v úvahu i přítomnost dvou dalších hlavních řečníků, tedy předsedy Senátu Milana Štěcha a předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka. Mimo jiné se velmi pochvalně vyjádřil o nedávném kanadském putování naší parlamentní delegace, provázené dvacítkou českých podnikatelů, vedené právě Milanem Štěchem.

No a pak už konečně došlo ke společnému rozkrojení dortu (obdélníkového) v podobě kanadské vlajky a následnému volnému gardenpartového kolování. Včetně desítek lokálních bi- či více laterárních rozhovorů na různá témata.

cake1

Popravdě netuším, čeho přesně se ona kanadská obchodní jednání týkala, oficiální sdělení zmiňují přítomnost odborníků ze strojírenství, farmacie či potravinářství , ale bez dalších podrobností. Kanada je samozřejmě významným světovým exportérem různých zemědělských komodit, mj. těch geneticky modifikovaných. Ke své hanbě ale momentálně ani nevím, kolik z Kanady dovážíme třebas GM řepky (tedy po kanadsku canoly, abych nepoužíval to původní hanbaté označení rape seed). Získat tento údaj není snadné mj. proto, že takovou evidenci si nevede centrální federální ministerstvo, ale úřady jednotlivých států Federace.

Považujete to snad za příklad podcenění principu „předběžné opatrnosti“ u tak rizikového a společensky citlivého produktu?

Inu v tomto ohledu jsou Evropa a Kanada prostě někde jinde. Už historicky, na úsvitu „dějin GM crops“, ještě před nástupem jejich masivního celosvětového použití, zastávaly kanadská věda i politika k téhle problematice velmi tolerantní přístup. Všeobecná byla preference „zdravého lidského rozumu a poznání“. Vzpomínám, jak někdy v devadesátých letech, kdy se v Evropě organizovaly první aktivistické bojůvky a antiGM kampaně, kdy první pokusné GM plodiny tady buď vůbec nesměly mimo laboratoře nebo rostly za ocedulovanými ploty, měla třebas biologická fakulta University of Ottawa své pokusné plochy v samotném parkovém centru města. Území bylo volně průchozí, cestičky pro cyklisty či maminky s kočárky byly vymezeny jen jednoduchými dřevěnými či drátěnými ohradami, jak někde mezi koňskými výběhy v Kladrubech. Po okrajích byly „izolační pásy“ normálních rostlin (většinou kukuřice), v centru rostly různé kolekce pokusné.

A současno?

Co vím, třebas problém zdravotních rizik glyfosátu Kanada vůbec neřeší, ač málem 90 % její řepky je typu GM a z toho povětšinou „herbicid resistentní“. Farmářům výrazně zlevňují produkci, významně snižují půdní erozi, coby jeden z nových přízraků měnícího se klimatu – a v kontextu mj. s masivní úsporou pohonných hmot velmi vylepšují relevantní ekologickou stopu produkce (blíže zde).

A co se týče potravinové bezpečnosti?

Na její posuzování má Kanada úřad zvaný Health Canada, jehož rozhodnutí jsou považována nejen za závazná, ale také za navýsost spolehlivá. Ten mj. připravuje a hlídá standardy bezpečnosti a nutriční kvality všech potravin, jež se v Kanadě prodávají. GM produkty spadají pod kolonku „Novel Foods Regulation“. Od roku1994 bylo takto k prodeji povoleno něco přes 180 „nových potravin“, což zahrnuje „celé potraviny, potravinové produkty-suroviny, ingredienty či technologické postupy“. Z nich 120 spadá pod označení „GM potraviny“. Jejich hlavní objem představují výrobky původem od insekt-resistentní kukuřice (tedy hlavně BT typu) po herbicid –tolerantní řepku (tedy např. onen „glyfosátový řepkový olej“, co tak náhle, po desítkách let používání, vzbuzuje vášně o své zdraví se obávajících Evropanů). Ale také vína, k jejichž produkci , přesněji k čištění od nežádoucích látek, byly použity GM kvasinky.

Kanaďan tedy svému Health Canada plně důvěřuje, je mu jedno, zda nová potraviny vznikla cestou klasickou či díky moderní biologické vědě. Z tohoto důvodu, na rozdíl opět nejen od psychologie evropské, ale také místně americké (viz nová legislativa státu Vermont) nehodlá vyhazovat peníze na povinné značení GM produktů, jsou li určeny jen pro domácí trh. V případě exportu se ovšem některé velké firmy (General Mills Inc., Campbell Soup. Co) rozhodly řídit přáním zákazníka –blíže zde). Toužíš po dodatečné, byť v podstatě okrasné informaci? Máš ji mít, prostě si za nálepku připlatíš. Koneckonců je to pro Tebe i doklad, že jsi koupil třebas tu nejpečlivěji zdravotně zkontrolovanou rajskou polévku nebo muffinu.

A jsme opět u onoho známého „věř, ale komu věřit měř“. Nepoučený čtenář si jistě může myslet, že typický kanadský dřevorubec si losí stejk, medvědí tlapy či lososí hřbety stejně opéká na klacku v buši a nějaké GM popkorny či smaženky na řepkovém oleji v životě téměř nepotká. Původní místní etnika se s nimi také do styku nedostanou a ta směsice národů , jimž se Kanada postupně stala „our home and native land“ už asi nemá tu správnou evropskou hloubavost a kritické myšlení.

Kdo někdy v Kanadě alespoň chvíli byl či má tam svoje dlouholeté osobní vazby však jistě ví, že to je jinak. Obava ze zdravotně závadných potravin sice nemá sílu té americké (či „evropské“), ale také obézních Kanaďanů potkáte výrazně méně. Dvojaké , britsko-francouzské historické kořeny země nutně obrážejí nejen filosofii „jím, abych žil“, ale také „žiji, abych jedl“. Živit se něčím umělým a nadto nezdravým se s nimi rozhodně neslučuje.

Pouhá parlamentní návštěva však samozřejmě nestačí. Jak říká dávná moudrost, když někdo něco nechce, je to horší, než když nemůže. A pokud jednou spojíte svoji politickou dráhu s určitým světonázorem, těžko jej měnit. Ale kdo ví...



TIPY NA VÁNOCE: Ježíškův seznam pro malé i velké
TIPY NA VÁNOCE: Ježíškův seznam pro malé i velké

Bonami vám představuje oblíbené hračky a moderní vychytávky, se kterými nadchnete malé děti i vybíravé teenagery. Ať už hledáte vánoční dárek pro batolící se neteř, dítě školou povinné, či dospívajícího syna, neodejdete bez inspirace.






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.