Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Společný předek?

Společný předek člověka a lidoopů je nesmysl.  Čověk a šimpanz mají genom (řetězec DNA) dlouhý 3 miliardy párů bází. Rozdíl v genomu mezi člověkem a šimpanzem je údajně 1,6% to je 50 milionů bází. Pokud by žil společný předek před 5 miliony lety t.j. cca 1 milion generací, tak by maselo v každé generaci, v zárodečných buňkách (vajíčcích nebo spermiích), v 1,6% úseku, smysluplně zmutovat několik desítek bází. To je naprostý nesmysl, protože genom je velice stabilní. Přesto tuto pitomost se můžete tento nesmysl dočíst v každé učebnici biologie. Navíc, při náhodných mutacích dochází k mutacím v celém genomu. Sice jen asi 5% genomu kóduje geny pro životně důležité enzymy nebo jiné bílkoviny, ale každá dvacátá mutace by zasáhla gen kódující takovýto enzym, takže by se nemohly rodit životaschopní jedinci. To vyvrací celý darwinismus.

Kostra člověka se liši od opičí nejméně ve třech věcech: 1) lebka člověka je na páteř nasazena, má otvor ve středu, lebka opice je na páteř zavěšena  a otvor je na okraji, což odpovídá chození po čtyřech. 2) těžiště kostry člověka je v oblasti kyčlí, u opic v oblasti hrudníku, což ztěžuje chození po dvou. 3) Nohy člověka jsou uzpůsobeny k chození po zemi a po dvou končetinách, všechny čtyři končetiny opic jsou chápavé, čili opice jsou čtyřruké. Představa, že opice přešly ze stromů na zem a jejich zadní končetiny se mutacemi přeměnily na nohy je šměšná, takový mutant by byl ve velké nevýhodě, protože by ztratil schopnost uchopovat se větví všemi čtyřmi a chdit po zemi by pořádně nemohl. Stal by se kořistí predátorů. I tento nesmysl se můžete v učebnicích biologie dočíst.