VĚDA: Nová šance - otcem i po radioterapii
Moderní léčba zachrání život většině dětí se zhoubným nádorem. Může jim ale zničit pohlavní buňky. Šanci na udržení plodnosti slibuje nemocným chlapcům výzkum amerických vědců.
Ve světě onemocní rakovinou ročně asi 300 000 dětí. V zemích s vyspělou lékařskou péčí bývá léčba úspěšná asi z 80 procent. Chemoterapie a radioterapie si však u každého třetího zachráněného dítěte vybere daň v podobě zničených pohlavních buněk a následné neplodnosti. Podobná hrozba visí i nad dětmi, které se musí podrobit transplantaci kostní dřeně při léčbě některých dědičných onemocnění.
Dospělým pacientům mohou lékaři před léčbou nádorového onemocnění odebrat zralá vajíčka nebo zralé spermie, zamrazit je a uskladnit na libovolně dlouhou dobu v tekutém dusíku. Tyto buňky pak lze použít pro oplození ve zkumavce a pacienti mohou mít po uzdravení biologicky vlastní děti. Pro chlapce a děvčata, kteří podstoupí razantní léčbu před pubertou, však takové řešení nepřipadá v úvahu, protože zralé pohlavní buňky nemají. Ani tito pacienti se ale nemusejí šance na rodičovství vzdát.
U děvčat už byl s úspěchem odzkoušen postup, při kterém je malé pacientce před léčbou odebrána část tkáně vaječníků a ta je zamražena. V dospělosti se tkáň rozmrazí a voperuje do těla uzdravené pacientky. V tkáni se rozběhne zrání vajíček, která lze použít pro oplození ve zkumavce. Vzniklé embryo pak donosí jeho biologická matka.
Belgický úspěch
Poprvé se po tomto postupu narodilo dítě už v roce 2014 v Belgii. Sedmadvacetiletá žena pocházející z Konga trpěla dědičnou srpkovitou anémií a v deseti letech byl její zdravotní stav natolik vážný, že se musela podrobit transplantaci kostní dřeně. Vědci jí ještě před transplantací odebrali jeden vaječník a jeho malé kousky po zmražení uskladnili v tekutém dusíku. Druhý vaječník ponechali v těle pacientky. Záhy bylo jasné, že úspěšná léčba pacientce její vaječník nenávratně poškodila. Po transplantaci rozmražené tkáně vaječníku však v jejím těle dozrálo hned několik vajíček a z nich se pak po oplození ve zkumavce narodil zdravý chlapeček.
Pro chlapce, kteří se musí před pubertou podrobit transplantaci kostní dřeně nebo chemoterapii a radioterapii při nádorových onemocněních, zatím není podobná technika k dispozici. Její brzký nástup do nemocnic však avizuje úspěšný experiment týmu vedeného Kylem Orwigem z Pittsburghské univerzity, jehož výsledky zveřejnil přední vědecký časopis Science.
Opička Grady přináší naději
Orwig a jeho spolupracovníci odebrali pěti nedospělým samečkům makaka jedno varle, jeho tkáň rozřezali na malé kousky a ty pak zmrazili speciálním postupem. Ještě před pubertou odebrali samečkům i druhé varle a i to rozřezali na kousky.
Následně našili opičákům pod kůži na zádech na šest míst čerstvě získané kousky tkáně varlat spolu s kousky rozmražené tkáně, která strávila v tekutém dusíku i několik měsíců. Další kousky čerstvé i rozmražené tkáně varlat voperovali vědci makakům pod kůži na šourku. Každý opičák dostal svou vlastní varletní tkáň. Když u samců nastoupila puberta, počkali vědci ještě dalších osm až dvanáct měsíců, než tkáň varlat zpod kůže makaků opět vyjmuli. Tkáň za tu dobu výrazně narostla a vytvořily se v ní nové cévy, které ji zásobovaly krví. Nejdůležitější však byl fakt, že v tkáni vznikalo velké množství zralých spermií. Lepší výsledky přinesla transplantace pod kůži šourku, kde tkáň rostla intenzivněji. Zmražení tkáně nemělo na výsledky vliv.
Narostlou tkáň se spermiemi předal Kyle Orwig kolegům z týmu Jona Hennebolda z Centra pro výzkum primátů v oregonském Beavertonu. Hennebold a jeho spolupracovníci získali od samic makaků chovaných v Beavertonu 138 zralých vajíček a do každého vstříkli po jedné spermii izolované z tkáně pittsburských samců.
Jen 39 vajíček se začalo vyvíjet a 16 takto vzniklých embryí dosáhlo stadia vhodného pro přenos do dělohy náhradní matky. Vědci nakonec přenesli šesti samičkám makaka jedenáct embryí. Z opic zabřezla jen jedna a porodila zdravou samičku. Opička pojmenovaná jako Grady se má čile k světu a vyvíjí se bez zjevných problémů.
Do pěti let na klinikách
Úspěšnost procedury nedosahovala ani jednoho procenta a vědci si jasně uvědomovali, že postup potřebuje výrazné zdokonalení. Hannehold se svými spolupracovníky už například zapracoval na šetrnější metodě pro izolaci jednotlivých spermií z tkáně varlat transplantované opičákům. Z vajíček oplodněných takto izolovanými spermiemi zahájilo vývoj asi 60 procent a asi 40 procent dosáhlo stadia vhodného pro přenos náhradní matce. Po přenosu embryí zabřezla čtvrtina samic.
„Naše experimenty na opicích jsme podnikli jako poslední krok na cestě, která přivede tento postup na kliniky. Poté, co se narodilo živé a zdravé mládě, jsme přesvědčeni, že nazrál čas otestovat postup u našich pacientů. Dlužíme to především těm, kteří podstoupili před léčbou odběr tkáně z varlat, protože věřili, že pro ně potřebný postup vyvineme,“ říká Kyle Orwig a dodává, že první klinické zkoušky by mohly proběhnout do dvou až pěti let.
Na Pittsburghské univerzitě odebírají tkáň varlat chlapcům podstupujícím transplantaci kostní dřeně nebo léčbu zhoubných nádorů už od roku 2011. Do tekutého dusíku za tu dobu uložili tkáň od více než dvou stovek malých pacientů. Ti teď mají celkem slušné vyhlídky, že se v dospělosti stanou otci.
LN, 27.3.2019