Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je při covid-19 u kuřáků riziko rozvoje těžkého průběhu infekce nebo úmrtí vyšší o 40 až 50 procent.
„Kuřáci mají až o 50 % vyšší riziko rozvoje závažného onemocnění a úmrtí na covid-19, takže přestat s kouřením je to nejlepší, co mohou kuřáci udělat, aby snížili své riziko koronaviru,“ prohlásil v květnu loňského roku dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO. K čemuž autoři jednoho z vědeckých článků dodávají, že „první výhled Světové zdravotnické organizace (WHO) ukazuje, že kuřáci jsou náchylnější k závažnému onemocnění covid-19 a mají také vyšší pravděpodobnost, že se nakazí, protože časté pohyby z ruky do úst a sdílení tabákových výrobků, jako jsou vodní dýmky, zvyšují možnost infikování.“
Samozřejmě je kouření považováno za rizikový faktor u celé řady onemocnění, když se za několik desetiletí výzkumů prokázaly škodlivé účinky konvenčních cigaret. Ovšem v poslední době se objevují zprávy o škodlivých účincích na zdraví i v případě cigaret elektronických. Přičemž nikotin, který se nachází v konvenčních cigaretách i e-cigaretách, je pak hlavní chemickou složkou odpovědnou za závislost na tabákových výrobcích. I podle výrobců elektronických cigaret může jedno zařízení elektronické cigarety obsahovat tolik nikotinu, jako balení 20 běžných cigaret. Nakonec studie amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) již prokázala, že 99 % e-cigaret prodávaných ve Spojených státech obsahuje nikotin, i když některé štítky obsah nikotinu vůbec neuváděly.
Jenže někdy vědeckým týmům nezbývá než vyhánět, jak se u nás říká, čerta ďáblem.To když na jaře 2020 studie vědců z několika zemí naznačovaly, že v případě covid-19 mezi hospitalizovanými pacienty je méně kuřáků, než odpovídá jejich počtu v běžné populaci. Proto se také rozhodl vědecký tým z Francie přistoupit k použití nikotinu v klinických testech, které by mohly potvrdit, či vyvrátit, co naznačují čínské a francouzské statistiky, totiž že tabákový kouř nějakým způsobem SARS-CoV-2 brzdí. Vybraným pacientům s covid-19 a lékařům v první linii pak v nemocnici Pitié-Salpêtrière měli nasadit nikotinové náplasti, aby si jejich účinek ověřili.
Neboť tu panovalo přesvědčení, že by samotný nikotin, namísto cigaretového kouře, mohl snížit rizika u pacientů pětkrát a u zdravotníků až čtyřikrát. Což ale podle skeptiků mělo být něco takového, jako když se v dubnu 2003 rozšířily fámy, že kouření chrání pacienty před rozvojem SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome). Naproti tomu francouzský neurobiolog Jean-Pierre Changeaux hájil nikotinovou hypotézu s preventivními a terapeutickými důsledky, tedy byl přesvědčen o tom, že nikotin může zabraňovat viru dostat se do buněk, čímž se koronavirus přestane v těle množit. Nikotin podle něho měl také zabraňovat přehnané reakci organismu, takzvané cytokinové bouři, která může být příčinou těch nejtěžších případů covid-19.
Nikotin je pouze jednou z mnoha chemických sloučenin, obsažených v cigaretovém kouři, přičemž samotný čistý nikotin nemá žádné známé kancerogenní vlastnosti. Výzkum již odhalil, že nikotin, ač je sám o sobě velmi prudkým jedem, může být také prevencí proti demenci a zlepšovat průběh degenerativních onemocnění mozku (Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba). Nelze zapomínat ani na ulcerózní kolitidu, (zánětlivé onemocnění tlustého střeva), která má jeden charakteristický znak: jde o onemocnění nekuřáků nebo lidí, kteří kouření zanechali. Spojitost s nikotinem je zde třeba hledat v produkci střevního hlenu. Bylo totiž prokázáno, že přítomnost nikotinu a kotininu, hlavního metabolitu nikotinu, vede ke zmnožení hlenotvorných buněk, zvyšuje sekreci hlenu a poměrné zastoupení hlenovitých mucinů v něm.
Jenže tým japonských vědců, vedený Keidžim Tanimotem z univerzity v Hirošimě, došel k závěru, že kuřáky v případě covidu chrání před infekcí karcinogenní škodliviny, obsažené v tabákovém dýmu. Svoji studii zveřejnili 17. srpna 2021 na stránkách Scientific Reports a v jejich článku se říká: „Ačkoli se obecně předpokládá, že cigaretový kouř je škodlivý pro patogenezi COVID-19, bylo překvapivě zjištěno, že léčba extraktem z cigaretového kouře (CSE) potlačuje expresi ACE2 v buňkách HepG2. Pokusili jsme se tedy objasnit mechanismus účinků CSE na expresi ACE2 v savčích buňkách.“
Jinak řečeno, podle Tanimota a jeho kolegů potlačují tvorbu ACE2 receptorů zřejmě polycyklické aromatické uhlovodíky. A koronavirus potřebuje tyto receptory, aby mohl proniknout do lidského těla a napadat jeho buňky. „Čím vyšší bylo množství cigaretového kouře, tím méně se ACE2 receptory tvořily, tj. tím méně vstupních bran pro virus nabízely,“ potvrzuje Keidži Tanimoto. Aby však nedošlo k omylu: v této studii nebyl posuzován kouř z marihuany, kde výzkum ukázal, že některých polycyklických aromatických uhlovodíků je v marihuanovém kouři méně, než v kouři z cigaret, jak se o tom psalo i u nás. Jinak však obsah sledovaných zdraví škodlivých látek v přímo inhalovaném kouři z konopí měl být dokonce vyšší, než u konvenčních cigaret.
Ale jak už to tak na tom našem světě chodí, jednou věcí bývá teorie a druhou zase praxe. A tak ze všech těch zpráv o vědeckých výzkumech a nejrůznějších hypotézách trochu zmateného laika ze všeho nejvíc zajímá, jakou že za poslední dva roky, co u nás řádí koronavirus, mají zkušenost naši plicní specialisté? Překvapivě jasnou a jednoduchou odpověď na tuto otázku před několika dny laické veřejnosti přinesl článek, publikovaný na iDNES.
Plicní lékařka MUDr. Drahomíra Nová zde už v nadpisu říká, že „Kuřáky covid prakticky minul“. K čemuž dodává: „Z nejtěžších kuřáků, kteří k nám v poslední době přicházeli, covid nedostal ani jeden. Většinou postihuje astmatiky nebo zdravé lidi. Kuřáci asi mají tak prohulené plíce, že se jich covid lekne.“
Převzato z KarelWagner.blog.idnes.cz se souhlasem autora