VĚDA: Nekrmte ptáčky!
Krmení ptactva je považováno za bohulibé hobby. Zvláště když navíc uvážete vašemu kocourovi na krk rolničku, aby ho opeřenci slyšeli zdálky přicházet a mohli před ním včas frnknout do bezpečí. Zatímco v případě genetických modifikací, atomové energetiky nebo při spalování fosilních paliv jezdí mnoha lidem mráz po zádech při představě, co všechno to provede s přírodou, krmení ptactva považují z ekologického hlediska za věc přinejhorším neškodnou, pokud ne rovnou prospěšnou. Přitom příkladů, kdy krmení ptactva zasáhlo poměrně razantně do dění v přírodě, najdeme povícero. Například některé německé pěnice přestaly na zimu létat na Pyrenejský poloostrov a zimují na Britských ostrovech. Cestu do tohoto zimoviště jim neotevřelo dnes tak populární globální oteplení, ale zimní krmení ptáků, které se v Británii ujalo jako masové hobby po druhé světové válce. Dneska krmí v zimě ptáky každá druhá britská domácnost a krmítka tam zimu co zimu nabízejí celodenní stravování asi pro 30 milionů ptáků.
Německé pěnice už se rozdělily na dvě populace, které sice žijí přes léto v Německu na stejném území, ale vzájemně se přestávají křížit. Není divu. Z Pyrnejského poloostrova a z Britských ostrovů se vracejí na středoněmecká hnízdiště v jiných termínech a při zakládání rodiny se nesejdou. Pěnicím zimujícím v Británii se také zkrátil zobák, protože konzumují v zimě jinou potravu, než jakou nacházeli jejich předci v olivových hájích Španělska a Portugalska. Změnil se jim i tvar křídel, protože na podzimním a jarním tahu už nepřekonávají tak velké vzdálenosti.
Ještě razantnější zásah do života ptáků popsal ve vědeckém časopise Animal Behaviour tým vedený Valentinem Amrheinem z basilejské university. Ve spolupráci s norskými kolegy provedl Amrhein výzkum na předměstí norské metropole Oslo. Vědci tu pravidelně sledovali samce sýkor koňader. Zvláštní pozornost věnovali jejich rannímu zpěvu. Měli přesně zmapováno, kdy a kde daný samec po ránu zpívá. Následně rozmístili do areálu těchto samců krmítka. Krmítka poloviny samců zůstala prázdná, krmítka druhé poloviny samců naplnili vědci sýkorčími laskominami. Krmítka zůstala v areálu sýkor dva a půl týdne a během této doby byl opět zaznamenáván ranní zpěv samců.
Ranní ptačí vyřvávání není žádná legrace. Mrzne jen praští, kolem je tma a žaludek je pro studené noci prázdný. Člověku by za této situace do zpěvu rozhodně nebylo. Však ani všichni ptačí samci nejsou v ranním vyzpěvování stejně zdatní. Obecně ale platí, že čím větší borec, tím časněji vstane a tím silněji do mrazivé tmy řve. Kručení v žaludku okázale ignoruje. Pro samičky koňader je tohle otužilé "ranní ptáče" neodolatelné a při námluvách je preferují.
Amrhein předpokládal, že samci, kteří se mohli nacpat u plných krmítek, získají významnou výhodu. Počítal s tím, že právě přikrmovaní samci budou mezi „ranními ptáčaty“ převládat. Jenže ouha. Sledování ukázalo pravý opak. Ptáci, kteří měli ve svém revíru plné krmítko, vstávali později a zpívali liknavěji. Jejich vyhlídky na zdar při námluvách výrazně poklesly.
Pak vědci krmítka z areálů koňader opět odstranili a čekali, že se vše vrátí do starých kolejí. Ale ani tahle prognóza jim nevyšla. Samci, kteří zažili přechodné období hojnosti, si podrželi lenošivý životní styl. Vstávali později a zpívali míň.
Proč má krmení na samce sýkor koňader tak demoralizující efekt, není zřejmé. Jasné je, že to, co nám napovídá zdravý selský rozum, a co se odehrává v přírodě, zhusta nebývá jedno a totéž. A tak jistě stojí za to zabývat se tím, co zjišťují vědci i v případě vlivu genetických modifikací, atomových elektráren nebo spalování fosilních paliv na životní prostředí. Zdravý selský rozum nás může zavést … no, řekněme že na scestí.
Při zpětném pohledu to vypadá, že i titulek dnešního blogu je produktem mylných představ generovaných "zdravým selským rozumem". Vyzývá: "Nekrmte ptáčky!" Amrhein však neprokázal škodlivý vliv krmení u všech druhů ptáků. Možná že modřinkám, hýlům nebo vrabcům plná krmítka svědčí. Správně by tedy měl titulek znít: "Nekrmte koňadry!". Jenže Amrhein popsal negativní efekt jen u samců koňader. Vliv krmení u samic nesledoval. A tak bychom měli titulek opravit na "Nekrmte samce koňader!". Ale ono není jisté, jestli jsou výsledky platné i na jiných územích, než je předměstí Osla. Takže ještě lepší titulek by mohl mít následující podobu: "Nekrmte samce koňader na předměstí Oslo!". Jenže jak to zařídit, aby z krmítek na předměstí Oslo mohli žrát všichni ptáci s výjimkou samců koňader? A tak asi jediným zaručeným receptem na ochranu koňadřích samců před demoralizací prostřeným stolem opravdu zůstává heslo z původního titulku: "Nekrmte ptáčky!"
Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora
