K. Wágner 7.5.2020 15:38

Pane Rádle,máte pravdu,ale mi šlo jen o to, že snad do randomizované, dvojitě zaslepené studie nepatří "historická data bez léčby", na to jsem chtěl odkaz. Už si rozumíme?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 7.5.2020 16:00

Jen Vás poprosím, pane Rádle, nepřisuzujte mi "tvrzení" týkající se covidu, o kterém vím tak málo, abych mohl něco tvrdit.Jinak v článku jako takovém se nesnažím nic tvrdit, ale upozorňuji na odborníkům známé souvislosti.Třeba je tam jako já nevidíte, ale to už je o něčem jiném, třeba o tom, že já se úplně mýlím a Vy o působení H2-blokátoru při léčbě Covid-19 správně pochybujete .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Rádl 8.5.2020 10:14

O tom to není, bohužel z oblasti H2 antihistaminik jsou údaje pouze o famotidinu, o ostatních ne. Z toho tedy nelkze usoudit, zda u prokazatelného efektu proti covidu funguje ten antihistaminový efekt, nebo jde o "off-target" efekt, třeba ten zmiňovaný efekt na virovou papain-like cysteinovou proteázu. Ale to se jistě časem dozvíme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 8.5.2020 10:52

Ano, výsledek studie bude určitě zajímavý. Jinak se snad nemýlím, když předpokládám, že jste organický chemik se zaměřením na farmakochemii a měl jste článek ve Vesmíru?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 7.5.2020 9:53

Mluvit o H2-blokátorech při léčbě Covid-19 je na pořadu dne, neboť byla v současné situaci zoufalého nedostatku účinných léčiv na covid zahájena experimentální léčba látkou famotidin (u nás v tabletách vyráběný léka Famosan), o čemž bylo více v minulém, snad pro Vás více srozumitelném článku zde na NP:

https://neviditelnypes.lidovky.cz/veda/veda-novy-krotitel-koronaviru-na-obzoru.A200428_224626_p_veda_wag

Experimentální léčbu v rámci tohoto programu podstoupí celkem 1174 lidí, z toho 187 pacientů v kritickém stavu, většinou na ventilátorech. A pokud jde o tu aplikaci, intravenózně je podáván teď v rámci studie v nemocnicích, ale osvědčil se již v tabletách, o čemž svědčí ten případ z laboratoře Cold Spring Barbor, kde šlo celkem o 6 osob, vesměs nejen pozitivně, ale i rychle reagujících, jejichž proces uzdravení sledovali lékaři.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ś. Svobodová 7.5.2020 12:27

V CSB ovšem pouze podali 6ti pacintům tabletky, neprováděli kontrolovanou studii, při které se ověřuje placebo efekt.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 7.5.2020 15:31

A tvrdil jsem někde, že šlo v CSB o kontrolovanou studii? Můžete citovat takovou pasáž?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 7.5.2020 7:59

Tiež myslím, že by článku bolo lepšie na Osel.cz. Je síce fundovaný, ale príliš odborne zameraný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Strop 8.5.2020 0:02

Ja bych skoro s urcitosti odhadl, ze nevi. Pospojovat nekolik informaci z internetu a Wikipedie a ohromit nezasvecene ctenare je jednoduche. Autor zcela zjevne neni odbornikem na Framakokinetiku a pusobeni malych terapeutickych molekul. Napsat “A rozhodně zde platí, že se prostřednictvím migrujících buněk histamin dostává do nejrůznějších tkání, čímž se tak stává všudypřítomnou molekulou lidského organizmu” neni ani na urovni ABC mladeho prirodovedce. Nechapu proc tento clanek vznikl a co mel ctenarum sdelit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 8.5.2020 8:19

Na kompilaci poznatků o receptorech a histaminu v organizmu nemusí být Wágner odborníkem na farmakokinetiku zabývající se absorpcí, distribucí, biotransformací a exkrecí léčiva v organismu. Ovšem odborníkem na farmakokinetiku zřejmě nejste, pane Strope, ani Vy, jinak byste pochopil, že ten článek (pokud jste ho vůbec četl) vůbec o působení léčiva nepojednává, ale správně pozorňuje na fakt, že klíčovou funkcí receptorů pro histamin je stimulace imunitní odpovědi, a že kromě fyziologického působení se účastní i imunopatologických reakcí. Na to, že není Wágner vědec, vykradl vědeckou literaturu si myslím celkem dobře, dokonce se ani zjevně neopírá o tu slavnou Wikipedii, kterou mu vyčítáte. Ale pokud se pletu a Vy jste odborníkem na farmakokinetiku, mohl byste nám zde stručně a výstižně vysvětlit, proč že je ten famotidin v randomizované studii podáván pacientům s covid-19, když přece nejde o léčbu překyselení žaludku. A můžete nám také vysvětlit, proč že si myslíte, že histamin není molekulou rozšířenou ve tkáních lidského organizmu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 8.5.2020 8:22

Zřejmě Vás, pane Strope, nepotěší fakt, že přítomnost posledního objeveného histaminového receptoru H4R byla vyšetřovaná na úrovni mRNA pomocí polymerázové řetězové reakce spojené s reverzní transkripcí. Nejsilnější exprese byla zjištěna v kostní dřeni, na periferních leukocytech a ve slezině. Z řad leukocytů se jedná zejména o bazofily, žírné buňky, eozinofily, monocyty, lymfocyty a dendritické buňky. Dále byl výskyt H4R popsán v mnoha jiných tkáních a orgánech, jako jsou tenké střevo, tlusté střevo, brzlík, lymfatické uzliny, ledviny, srdce, varlata, játra, plíce, slinivka, prostata či kosterní svalovina, dle některých autorů jsou H4R slabě exprimovány i v lidském mozku. Pro Vás je tohle všechno pořád málo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Strop 8.5.2020 22:39

“Přítomnost posledního objeveného histaminového receptoru H4R byla vyšetřovaná na úrovni mRNA pomocí polymerázové řetězové reakce spojené s reverzní transkripcí. Nejsilnější exprese byla zjištěna v kostní dřeni, na periferních leukocytech a ve slezine” me ani nezarmotila, ani nepotesila. Ani pro mne neni malo, ani moc. Vas druhy komentar nechapu a pripada mi irelevantni. Predpokladam ale, ze se snazite argumentovat, ze histamin muze mit receptory v rade tkani. To nemusite, to nijak nerozporuji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Strop 9.5.2020 2:50

Naopak by me zajimalo, proc jste se zamerila zrovna na H4 receptor. Pred zhruba 10ti lety jsem se (i kdyz jen velmi okrajove) podilel na vyvoji modulatoru H4 receptoru pro lecbu atopic dermatitis.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Strop 8.5.2020 22:33

Mila pani ci slecno Paculova,

Dekuji Vam za vase kriticke podnety. V ledascem vam musim dat za pravdu. Nektere z mych formulaci postradaji presnost a profesionalitu. Misto “Farmakokinetiku a pusobeni malych terapeutickych molekul” by bylo asi vhdodnejsi pouzit (stale dost heslovitou) formulaci “metabolismus tvorby histaminu, nebo obecneji ligandu, migraci bunek, farmakokinetiku v sirsim smyslu, tj. kinetiku tvorby, distribuce, kinetiky ucinku, metabolismus a kinetiky eliminace. Budete-li uvazovat a porovnavat ulohu techto a dalsich pochodu pochopite, proc vetu “prostřednictvím migrujících buněk histamin dostává do nejrůznějších tkání, čímž se tak stává všudypřítomnou molekulou lidského organizmu” by odbornik nenapsal. Mate ale pravdu take v tom, ze take nejsem odbornik na Farmakokinetiku ani histaminove receptory. Proto podobne clanky “Může pacienty s Covid-19 zabíjet histamin?” nepisi. Nemohu s Vami souhlasit, ze smyslumplnou kompilaci lze delat bez zakladnich znalosti z oboru. Myslim, ze na popularizaci vedeckych ci klinickych vysledku a objevu jsou mnohem lepsi ti skutecne zasveceni.

Pokud na tom trvate, tak “vysvětlit, proč že je ten famotidin v randomizované studii podáván pacientům s covid-19, když přece nejde o léčbu překyselení žaludku” vam asi mohu, i kdyz vlastne jen presentovat predpokladane duvody (na designu teto studii jsem se nepodilel). Ale zcasti jste si asi jiz odpovedela sama ” klíčovou funkcí receptorů pro histamin je stimulace imunitní odpovědi, a že kromě fyziologického působení se účastní i imunopatologických reakcí”. Naopak, vvysvětlit, proč si myslím, že histamin není molekulou rozšířenou ve tkáních lidského organizmu vam nemohu z celkem jednoducheho duvodu. Ja si to nemyslim a nikde jsem to nenapsal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 9.5.2020 16:29

Tak vidíte, pane Strope, nakonec se v mnohém shodneme. To ale nemění nic na tom, že autora článku, který nevyšel v odborném periodiku a není tak ani ozdrojován, není třeba hned dehonestovat. Avšak důležitější je současný vývoj událostí, kdy ze studií, za kterými stojí prof. Didier Raoult, díky nimž se pacientům s covidem v několika zemích začal podávat hydrochlorochin, se klube skandál a řada lékařských týmů již podávaní tohoto antimalarika pacientům s koronavirem zastavila, i když údajně pro jeho vedlejší účinky. Naproti tomu famotidin, jako inhibitor histaminových H2-receptorů, je léčivem poměrně bezpečným. A pokud jeho účinnost při léčbě covidu potvrdí právě probíhající americká studie, jistě se podíl histaminu na některých projevech nemoci covid-19 bude diskutovat na akademické půdě. Tímto se s Vámi loučím a přeji Vám pevné zdraví.

• reagovat
• nahlásit příspěvek