15.10.2021 | Svátek má Tereza


VĚDA: Mozek na stropě aneb Buonarrotiho kód

28.6.2010

Lidský mozek na zdech, podlahách či stropech bývá v akčních filmech celkem běžná rekvizita. Ale kde by se vzal v samém centru Vatikánu, na klenbě Sixtinské kaple? Podle publikace z květnového čísla lékařského časopisu Neurosurgery není o mozku na stropě kaple pochyb.

Čtyři roky dřel Michelangelo Buonarroti pod stropem Sixtinské kaple, aby splnil přání papeže Julia II. a ztvárnil na klenbě motivy z první knihy Mojžíšovy. Však si na to také umělec ve svých sonetech trpce stěžoval. Na ploše bezmála 600 metrů čtverečních namaloval v letech 1508 až 1512 scény od oddělení světla a temnot po výjevy ze života praotce Noema.

Postavu boha oddělujícího světlo a temnoty namaloval Michelangelo během jediného dne. To víme s jistotou z analýz omítky. Při běžném pohledu se může zdát, že v tomto případě byla práce kvapná málo platná. Zvláště boží krk vypadá krajně podivně. Historici umění to připisují chybě ve stínování. Celá postava je nasvícená zleva zespodu. Krk je však nasvícen zepředu a mírně zprava. Lékaři Lennart a Anne-Greath Bodensonovi z university v Malmö jsou přesvědčeni, že na krku boha oddělujícího světlo od temnot namaloval Michelangelo strumu lidově zvanou vole - tedy následky zbytnění štítné žlázy (Journal of Royal Society of Medicine 96, 609-611, 2003).

V květnovém čísle lékařského časopisu Neurosurgery však Ian Suk a Rafael Tamargo z Johns Hopkins University School of Medicine interpretaci švédských lékařů ostře odmítají s tím, že struma je na krku místěna jinak než „boule“ namalované Michelangelem (Neurosurgery 66, 851-861, 2010). Jako neuroanatomové jsou Suk a Tamargo přesvědčeni, že Michelangelo namaloval na krk boha lidský mozek.

Jejich pozornost upoutalo už nezvyklé „zapínání“ oděvu na hrudi postavy boha. Bůh je na klenbě Sixtinské kaple zobrazen víckrát, ale mohutný „zip“ od krku dolů je patrný jen na postavě boha oddělujícího světlo od temnot. Kupodivu nasedá tenhle „zip“ právě na nepravděpodobně namalovaný krk. Suk a Tamargo vidí v „zipu“ míchu. V malbě krku odhalili kontury lidského mozku, konkrétně prodloužené míchy, mozečku a spánkových laloků. Oba neuroanatomové vidí na malbě i takové struktury, jako je křížení zrakových nervů.

Má tedy papež v Sixtinské kapli „mozek na stropě“? Anebo už jsou oba vědátoři tak propadlí svému oboru, že vidí mozek všude a ve všem? V tom je mozek velmi zrádný. Když stovka lidí zahlédne ceduli s nápisem CAMP, vybaví se jim placené tábořiště. Pokud se mezi nimi náhodou vyskytne molekulární biolog nebo biochemik, podiví se, kde se v okolí rybníka Bezdrev berou molekuly cyklického adenosinmonofosfátu čili cAMP. Obvykle se tomu říká „profesionální deformace“.

Jako první se nabízí celkem legitimní otázka, zda mohl Michelangelo Buonarroti znát anatomickou stavbu lidského mozku tak, aby jej vymaloval do potřebných detailů. Z životopisů sepsaných Giorgiem Vasarim v roce 1550 i Ascaniem Condivim v roce 1553 vyplývá, že Michelangelo byl anatomický domácí kutil. Pitvat mrtvoly a studovat vnitřní stavbu lidského těla se učil už na medicejském dvoře ve Florencii, když mu bylo sedmnáct. V pitvách pak pokračoval na vlastní pěst až do pozdního věku. Vasari například uvádí, že Michelangelo věnoval florentskému kostelu Santo Spirito vlastnoručně vyřezaný krucifix za to, že jej tam nechali v jedné místnosti pitvat mrtvoly připravené k pohřbu.

Michelangelo ale nečerpal anatomické poznatky jen z první ruky. K jeho přátelům patřil přední renesanční anatom Matteo Realdo Colombo. Ten chtěl dokonce ve spolupráci s Michelangelem vydat traktát o lidské anatomii. Colombo by dodal text, Michelangelo by poskytl ilustrace. Ze záměru z nejasných důvodů sešlo a Michelangelo drtivou většinu svých anatomických kreseb zničil. Je však jisté, že se od Colomba z anatomie člověka ledacos přiučil. S Leonardem da Vinci se Michelangelo dvakrát v lásce neměl, ale jeho anatomické traktáty s vysokou pravděpodobností znal. Také z nich mohl získat informace. Suk a Tamargo čerpají z těchto faktů přesvědčení, že Michelangelo byl velmi dobře obeznámen s lidskou anatomií. Ve studii zveřejněné v Neurosurgery konstatují, že renesanční umělec znal nejen stavbu lidského mozku, ale chápal i jeho klíčovou roli ve funkcích lidského organismu.

Namaloval Michelangelo lidský mozek na krk boha oddělujícího světlo od temnot anebo nenamaloval? A proč by to dělal? Mohl to být truc, kterým se pomstil papeži. Je známo, že Julius II. byl spíš voják než duchovní a při jednáních s umělcem si nebral servítky. Michelangelo měl jak malby na sixtinském stropě tak i papeže plné zuby. Mohl se mu pomstít „mozkem na stropě“? Suk a Tamargo se přiklánějí k mnohem mírnějšímu vysvětlení. Podle nich chtěl Michelangelo vzdát hold bohu za to, že lidský mozek stvořil a člověka jím obdařil.

Suk a Tamargo nejsou první ani jediní, kdo hledali a našli na freskách sixtinské klenby zobrazení lidských orgánů. Různí autoři odhalili v malbách na stropě kaple například ledviny. Z životopisných pramenů vyplývá, že Michelangelo trpěl ledvinovými kameny. Od neduhu se mu snažil ulevit i jeho přítel anatom Matteo Realdo Colombo. To je prý důvod, proč byl Michelangelo ledvinami posedlý a zmiňoval je i ve svých sonetech. Kdo by se pak divil, že je zpodobnil i na své největší malířské zakázce. Někteří badatelé našli ve freskách Sixtinské kaple zobrazení kostí. Další spatřují zobrazení mozku ve slavné scéně, na níž bůh vdechuje život Adamovi.

Odhalili jsme jedno z tajemství Michelangelových maleb? Při čtení studie v časopise Neurosurgery není těžké tomu uvěřit. Při prostém pohledu na strop Sixtinské kaple se do mysli vloudí pochyby. Nehledáme za vším nějaký skrytý význam, organizované spiknutí nebo tajný účel? Lidská přirozenost k tomu tíhne. Dan Brown by mohl vyprávět. Na úspěchu jeho románu „Da Vinciho kód“ (nebo „Šifra mistra Leonarda“) se do značné míry podílel fakt, že autor zahrál velmi umně na strunku motivu spiknutí a tajných poselství. Nabízí se proto otázka, jestli přesvědčivost studie Suka a Tamarga není ve skutečnosti jen cosi jako „Buonarrotiho kód“. Pokud je to jen naše fikce, není třeba smutnit. Fresky na stropě Sixtinské kaple neztratí nic ze své úchvatnosti, i když neponesou skryté poselství v podobě mozků, míchy, ledvin nebo kostí.

Nicméně už se proslýchá, že se Dan Brown pustil do psaní nového románu. Bude se jmenovat „Michelangelo a démoni“. Děj začíná v Sixtinské kapli, kde je nalezeno tělo bestiálně zavražděného papeže. Mrtvole tentokrát nechybí oko nebo ruka, ale rovnou půlka hlavy. Papežův mozek je přilepený na strop kaple tak, jako kdyby vězel v lebce Michelangelem namalovaného Noema. Mozek tam v předsmrtných křečích přilepil sám papež a zanechal tak Robertu Langdonovi vodítko k odhalení tajného spolku, v jehož čele stál Michelangelo Buonarroti a jehož kořeny sahají až k posádce Noemovy archy. Dnes jsou členové této sekty napojeni na islámské fundamentalistické teroristy. Robert Langdon … ale to už všichni vlastně dobře známe. Jen dodejme, že Suk a Tamargo jsou v románu odhaleni jako členové sekty, kteří se publikací v Neurosurgery pokoušejí svést Langdona na falešnou stopu tím, že odvracejí jeho pozornost od postavy Noema.

Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora



Nutrilon Advanced: Otestujte s námi pokračovací a batolecí mléko bez palmového oleje
Nutrilon Advanced: Otestujte s námi pokračovací a batolecí mléko bez palmového oleje

Nemůžete kojit a tak hledáte vhodnou pokračovací výživu pro své děťátko? Inovovaný Nutrilon Advanced 2 a 3 bez palmového oleje mohou být vhodnou...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.