aneb Od drog k nádorovým myším
Kniha "Memento" investigativního novináře Radka Johna vzbudila v době svého vydání nebývalou a zaslouženou pozornost svým slohem a zejména drsnou faktologií popisu drogové závislosti. Pověst spolehlivého "investigativce" si pan John podržel i řadu let poté. Nedovolím si posuzovat jeho další kroky ať masmediální či politické. Neodpustím si však komentovat jeho nedávné dílo, věnované problematice geneticky modifikovaných (GM) rostlin.
Popravdě musím přiznat, že mi jeho (tedy toho díla) existence málem unikla. Nečtu totiž periodikum "Parlamentní zprávy", v němž bylo dne 15. března zveřejněno. Mám však naštěstí všímavé kamarády, v tomto případě pana doktora Grigu z instituce Agritec s.r.o v Šumperku. Jak pamětníci vědí, nesl tento podnik za dřívějšího režimu název Výzkumný ústav technických plodin a luskovin. Šlechtění příslušných komodit se věnuje i nadále a patří v něm, bez přehánění, mezi evropskou až světovou elitu. Vedle klasiky si velmi rychle osvojil i technologie moderní, včetně přípravy geneticky modifikovaných (GM) rostlin. Tamní výzkumníci tedy znají "příběh" GM rostlin v teorii i praxi a dostatečně objektivně mohou posoudit jak přínosy, tak rizika s nimi spojená. Včetně těch potravinových resp. krmivových, spojených kupř. se sojovou moučkou pro evropské velkochovy, dováženou zejména z Jižní Ameriky. A připravovanou v současnosti téměř vesměs z GM, odrůd nesoucích přízvisko Roundup Ready, Tedy odolná k totálnímu herbicidu Roudupu/glyfosátu, jenž snadno a rychle zničí všechno zelené na tamních sojových lánech, vyjma dotyčné odrůdy. Herbicidu, jehož se (zřejmě) týkal investigativní článek pana Johna, jehož obsah mého kamaráda, mírně řečeno, rozlítil. "Copak proti takovým žvástům není žádná obrana ?". Inu, vcelku není. Leda asi touto formou.
O mechanizmu účinku a glyfosátové historii vůbec se zde nebudu rozepisovat, zájemce si dovolím odkázat kupř. na svůj nedávný článek s názvem "Roundup nebo Roundown", jenž si pro "glyfosátovou polemiku" ode mne vyžádal časopis Živa (viz).
Snad z něj je zřejmé, že glyfosátu nijak zvlášť nefandím, stejně tak jako kterýmkoliv jiným herbicidům. Ale považuji jej v mnohém za menší zlo, než různou dřívější herbicidovou "klasiku". A na budoucno výkonného bezherbicidního zemědělství žel nevěřím. Nevěřím ale také na některé katastrofické báje o děsivých, i lidskému zdraví těžce škodlivých, účincích glyfosátu.
Čímž se ovšem názorově zásadně rozcházím s obsahem zmiňovaného článku, nesoucího bojovný název "Geneticky modifikované potraviny: bojí se EU odpovědnosti, nebo lobbistů . Jeho plné znění můžete nalézt na této adrese.
Účel dílka je zřejmý – blíží se volby do Evropského parlamentu a pan John je "lídrem" kandidátky za dotyčné Věci veřejné. A problematika GM potravin byla jedním z nosných volebních témat již ve volbách minulých ,před pěti lety . Obří plakát , vystavující na výběr tři různá jablíčka, jedno konvenční, druhé "organické/ekologické" a třetí "geneticky modifikované" visel, co vzpomínám, třebas na oplocení tenisových kurtů u nás v Praze – Podolí /Dvorce.
Článek věru stojí za přečtení, byť vlastně neobsahuje nic zásadně nového. Vcelku by jej bylo možno hodnotit jako neopodstatněnou poplašnou zprávu. Jak jinak chápat tvrzení o mimořádné zdravotní nebezpečnosti GM potravin, kterou dokazují mj. studie "….ruských vědců , kteří před časem provedli pokus na krysách, jejichž genetický materiál je velmi podobný lidskému. Krmili hlodavce GMO sójou a výsledek byl děsivý. Krysám narostly nádory větší, než ony samy. Nejhorší symptomy se objevily na druhé generaci, na potomcích…".
Netuším, odkud získal pan Radek John údaj o takových pokusech vědců ruských. Odhaduji však, že mu, navzdory jeho pověsti investigativního žurnalisty, unikl originální pramen, tedy publikace týmu profesora Séraliniho z University of Caen, Francie ( přesná citace Séralini et al : Long-term toxicity of a Roundup herbicide and a Roundup-tolerant genetically modified maize.- Food and Chemical Toxicology 50 : 4221-4231, 2012). Publikace obsahující řadu dat a také impresivních obrázků - viz výše - a přesvědčující čtenáře, že takovému masivnímu nádorovému onemocnění je vystaven každý konzument příslušných GM potravin . A pokud snad neonemocní on sám, pak zcela určitě jeho potomstvo. V případě pokusných "krys" ,tedy laboratorních potkanů, ještě bůhví kolikátá jejich generace (pokusy trvaly dva roky).
Dotyčný časopis je důvěryhodným periodikem, výsledky v něm uveřejněné nutno brát vážně – ale také jejich věrohodnost vážně posuzovat.
"Séraliniho studie" byla samozřejmě nadšeně uvítána všemi odpůrci GM technologií a než dospěla k Radku Johnovi, stala se oblíbeným mediálním dítkem. Ale také předmětem mimořádné vědecké kritiky.
Shrnutí všech výhrad by přesáhlo kapacitní možnosti těchto stránek. Nejen vlastní dílo, ale různé práce k němu se vztahující ,lze nalézt kupř. zde.
Odmítnut byl zejména výběr modelové potkaní linie, která je známa jako extremně náchylná k nádorovému onemocnění, používá se proto jen v krátkodobých testech, žádného "kancerologa" či imunologa by nenapadlo realizovat s ní víceleté pokusy. Byla zpochybněna i sama statistika hodnocení. Jen tak mimochodem bylo konstatováno, že kupř. veškeré chovy laboratorních potkanů v amerických laboratořích jsou již desítku let, po stovky generací, živeny peletami obsahujícími GM kukuřici či soju. Pokud by platily Séraliniho závěry, je dávno po chovech – nebo aspoň po jejich, přísně kontrolovaném, zdravotním stavu.
A ještě osobní dodatek – začátkem podzimu jsem o GM plodinách, potravinách a tedy i Séraliniho pracech přednášel na semináři České společností imunologické, za účasti několika našich předních imunologů. Jejich názor je totožný s tím výše uvedeným.
To ovšem nic nemění na atraktivitě opětovného připomínání dotyčné studie nejrůznějšími ideologickými oponenty technologii genového/genetického inženýrství. Ve světě, v Evropě, i u nás.
Naposledy jsem ji slyšel citovat na nedávné debatě "o kvalitě potravin a právech spotřebitelů" pořádané v pražském Goethe Institutu Hnutím Duha (viz blíže zde).
Akce konané s patřičnou mezinárodní noblesou, za účasti mj. pana předsedy Strany zelenýcha hlavně panelu, v němž zasedali za tuzemsko paní Margit Slimáková, odbornice na zdravotní prevenci a výživu ( a také autorka různých antiglyfosátových studií, viz kupř. zde). Dále pan Josef Sklenář, majitel biofarmy Sasov (produkce zvláště "biovepříků") a pan Otakar Jiránek, zakladatel a ředitel firmy Country Life (jak praví její webové stránky, prvního prodejce, výrobce a dodavatele biopotravin). Veřejnost evropskou pak representovalipan Arnaud Apoteker, původem z Francie, "expert evropských Zelených na GMO" a konečně- či zejména- paní Eva Lichtenberger, europoslankyně za rakouské Zelené.
Aby si posluchači hned zkraje uvědomili "do čeho jdou" , uvítala je čtyřminutová obrázková agitka dokumentující, jaká jsou ty GM plodiny a posléze potraviny nepřirozená a nezdravá vymyšlenosť škodící všemu a všude, vyjma ziskových nadnárodních monopolů. A na sám závěr se dozvěděli o chystané akci "Pochod proti Monsantu", čímž více jak dvouhodinový program dostal ten správně ucelený ideologický rámec.
Vyslechl jsem v průběhu semináře vcelku bez pohnutí řadu evergreenů, jejichž uvádění na pravou míru by si vyžádalo stránky textu. Jak při daném složení panelu dopadly ony "GMO" netřeba asi shrnovat.
Séraliniho nádorové potkany pak velmi impresivně připomněl zejména pan ředitel Jiránek. Bohužel – bez obrázků a také bez odkazu na "pokusy ruských vědců z nedávné doby". Je prostě horší investigativec než pan Radek John či paní Slimáková. Nebo, coby velmi zaměstnaný bioobchodník na takové roztopáše nemá čas.
Nechci ve svém komentáři pokračovat v obdobném duchu. Zažil jsem již bez přehánění desítky obdobných polemik mezi zastánci "jediného správného organického/bio zemědělství" na straně jedné a odborníky zabývajícími se prakticky "genovým inženýrstvím" na straně druhé. Jak tady v Čechách, tak na různých jednáních v Bruselu, coby "Národní delegát" za naši republiku v jedné z tamních komisí pro "Agriculture, Food Science and Biotechnology". Během těch zhruba patnácti let jsem dostatečně pochopil, že produkce tzv. biopotravin je zejména v řadě evropských států (Francie, Německo, Italie, Holandsko, Švýcarsko, Polsko) obrovský, politicky podporovaný "kšeft" a jakýkoliv argument v jeho prospěch je tedy oprávněný a potřebný.
Konvenčním zemědělcům GM potraviny nevadí, naopak.
Asi nedbají nejen o vaše zdraví, ale ani o to svoje.
Převzato z blogu Opatrny.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora