Aneb jak Český klub skeptiků Sisyfos namísto dokumentu prokazujícího účinnost ivermectinu při kontrole pandemie velebí zprávu o tom, jak tento lék v jedné ze studií údajně selhal.
V posledních týdnech se v souvislosti s uvažovanou ambulantní léčbou ivermectinem ve sdělovacích prostředcích, nejen u nás, diskutovalo o podávání tohoto laciného generika (původně jako antiparazitika) v Africe a v zemích Jižní Ameriky. Není tak bez zajímavosti, že ve čtvrtek 4. března 2021 publikoval mezinárodní recenzovaný odborný lékařský časopis JAMA randomizovanou klinickou studii kolumbijských expertů o účinku léčiva ivermectin při léčbě počáteční fáze covid-19. Vzhledem k předpokládanému mechanismu účinku léku a jeho předpokládané schopnosti umožnit tělu zbavovat se rychleji viru, totiž mnohé nasvědčuje tomu, že největší benefit by mohl být v počátečních stádiích. Tedy ve chvíli, kdy má pacient potvrzenu infekci a začnou se u něj projevovat příznaky. Jinými slovy v době, kdy se virus množí a je možné zabránit těžkým projevům nemoci.
Do studie bylo vybráno 476 účastníků, z nichž polovina dostávala ivermectin a polovina placebo. Tato studie měla zodpovědět základní otázku: jaký že je účinek ivermectinu na trvání příznaků u dospělých s mírným projevem COVID-19? V resumé se pak říká: „U dospělých s mírným COVID-19 pětidenní léčba ivermectinem ve srovnání s placebem významně nezlepšila čas do vymizení příznaků. Zjištění nepodporují použití ivermectinu k léčbě mírného COVID-19, i když k pochopení účinků ivermectinu na další klinicky relevantní výsledky mohou být zapotřebí rozsáhlejší studie.“ Po internetu se šířící zprávu o této studii ihned sdílel Český klub skeptiků Sisyfos, který k tomu neopomněl dodat: „Ivermektin se analyzuje i v lépe připravených studiích. V jedné takové právě publikované selhal.“ Otázkou však zůstává, zda odborníci z klubu skeptiků celý text náležitě prostudovali. Zde odkaz na studii.
Když ale Sisyfos už tolik dbá na informovanost laické veřejnosti o výzkumech v Jižní Americe, měl by laikům předložit i jinou, mnohem důležitější zprávu o léčbě ivermectinem. Není o experimentální léčbě pouhých několika stovek osob, ale o účincích invermectinu v případě obyvatelstva celého jednoho latinskoamerického státu. Juan J. Chamie-Quintero (Universidad EAFIT), Jennifer A. Hibberd (University of Toronto) a David E. Scheim (US Public Health Service) totiž v lednu letošního roku zveřejnili epidemiologický dokument, prokazující účinnost ivermectinu při kontrole pandemie v Peru.Tato zpráva o prudkém snížení úmrtí na COVID-19 ve 25 departementech Peru prošla poslední revizí 27. ledna 2021 a ke stažení je zde, doplňující informace zde.
Něco takového se jistě mnoha skeptikům zdá být neuvěřitelné. Jenže podobné zprávy přicházejí i z Paraguaye, i zde se hovoří o poklesu mortality a incidence po nasazení ivermectinu. A aby toho nebylo málo, tak podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse se celkově v Africe nakazilo novým koronavirem až šestkrát méně lidí než v Evropě, nízká jsou i čísla zemřelých (vyjma JAR). Důvodem nad očekávání dobrého stavu napříč celým kontinentem by podle některých odborníků mohly být fyzické parametry obyvatel, nebo nižší počet provedených testů. Jak se však podle jiných odborníků ukazuje, podstatný vliv na tuto skutečnost mohly mít spíše miliony dávek antiparazitika ivermectinu (Mectizan), využívaných nejčastěji za účelem kontroly onchocerkózy (říční slepoty). To, že v některých afrických zemích s masivním komunitním užíváním ivermectinu mohla neúmyslně proběhnout masová preventivní kampaň proti COVID-19, je sice odvážná, ale rozumná hypotéza. A této hypotéze se zdá již nasvědčovat studie, zabývající se nižším výskytem covid-19 v Africe, spojeným s profylaktickým podáváním ivermectinu, publikovaná 28. listopadu 2020. K nahlédnutí zde.
Tedy oproti kolumbijské studii se 476 účastníky, velebené Sisyfem, tu zřejmě stojí miliony lidí z Peru, nebo z Afriky. K tomu se kupodivu žádný z našich erudovaných epidemiologů (pokud je mi známo) dosud nevyjádřil. Ovšem klub skeptiků také předpokládá, že laická veřejnost se v dané problematice neorientuje a tudíž nebude mít výhrady vůči jejich prohlášení, že ivermectin „v právě publikované studii selhal“. Jenže skeptici zapomněli na všechny ty praktické lékaře, kteří si studii otevřeli a svým pacientům, natěšeným na ivermectin, ve srozumitelném výkladu vysvětlili, o co se tu jedná. A jak že to s tou studií vlastně je?
Tak podle některých našich lékařů nevypovídá tato studie nic o účinnosti léku, neboť byla zjednodušeně podána aktivní léčba mladým (median věku 36), neobézním (median BMI 26), zdravým (jen 20 % mělo komorbiditu a to většinou jen jednu) lidem, u kterých jsou sice ve vyšších počtech sepsány všechny příznaky před randomizací, ale kterým v době zahájení léčby prakticky nic vážného nebylo. Jinak řečeno, z lékařského hlediska studie ve skutečnosti jen ukázala, že pokud léčíme málo symptomatickou mladou populaci, tak se po ivermectinu nezlepší, protože u těchto pacientů není co zlepšit. Přičemž neúčinnost léku je v této studii zhodnocena tak, že nedošlo k rychlejšímu zlepšení potíží oproti placebu, což se měřilo na škále subjektivních potíží, hodnocených zdravotní sestrou po telefonu. Alespoň že nikdo na studijní léčbě nezemřel, i když účastníci této podivné studie užívali relativně vysokou dávku léku (5 dní po sobě 0,3 mg/kg ), která je doporučována spíše hospitalizovaným pacientům. A tak vlastně tou nejlepší zprávou je, že pacientům podávaný ivermectin nemá závažné nežádoucí účinky, jak z této studie vplývá. Tedy ve skutečnosti tato kolumbijská studie dokládá především bezpečnostní profil ivermectinu.
No ale jak máme těm střízlivě uvažujícím praktikům věřit, když už i na CNN Prima NEWS se z úst šéfredaktora Zdravotnického deníku dozvídáme, že naši lékaři vůbec netuší, zda opravdu pacientům ivermectin neublíží, když nemají žádná tvrdá a věrohodná data nejen k tomu, aby mohli říci, že pomáhá, ale ani k tomu, aby potvrdili, že neubližuje. A že tenhle způsob hledání léku na covid systémem pokus–omyl je zcela špatný, že přece pacienti nejsou jejich pokusní králíci. Přičemž „lékaři jsou pod velkým tlakem, a v takovém případě je snazší podlehnout pocitu, že objevili nějaký svatý grál“. A podobně jako tomu loni na jaře bylo s hydroxychlorochinem, údajně v bledě modrém je to u nás teď i s tím ivermectinem, až na to, že na jaře jsme „neměli ještě tolik mrtvých, takže se ani nestihla naplno rozjet iracionální propaganda“.
Inu, osočovat naše lékaře z toho, že hodlají objevovat svatý grál a některé naše (ale i slovenské) odborníky z iracionální propagandy, je už hodně silná káva. Ovšem ani takovéto výpady nezmění nic na faktu, že ivermectin, doporučovaný v postupech pro terapii a testovaný v různých zemích světa, z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byl již distribuován do 35 nemocnic v celé republice, kde lékaři projevují o tento přípravek zájem. Přičemž ani jeden z nich nevěří na zázraky, ale všichni jen předpokládají, že toto léčivo s covidem hospitalizovaným pacientům může být ku prospěchu. A pokud dojte na slova předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky, mohli bychom ivermectin při prvních příznacích covidu-19, po vyzvednutí tohoto přípravku, vydávaného nám oproti receptu v nejbližší lékárně, případně užívat i doma.
To ale neznamená, že není třeba se chránit, není třeba se očkovat, jen proto, že budeme mít i u nás ivermectin. Tak tomu vůbec není. Bez očkování a všech rozumných protiepidemických opatření bychom se i přes řadu nadějných léků té mizerné pandemie nezbavili.
Převzato z KarelWagner.blog.idnes.cz se souhlasem autora