V dobách ledových v pleistocénu zasáhl kontinentální ledovec několikrát území dnešní České republiky. Naposled to bylo před cca 230 000 – 290 000 lety. V Čechách ledovec pronikl pouze na malé území Šluknovského a Frýdlantského výběžku. Zato v moravskoslezské oblasti ledovec pokryl velkou plochu představující cca 2 700 km². S ledovcem se k nám ze severu dostaly bludné balvany. Menší horninové částice transportované činností ledovce se nazývají souvky. V souvcích (a také v bludných balvanech ze sedimentárních hornin) se někdy nacházejí pozoruhodné fosilie.

V roce 2021 byl v Příboře u vrchu Písková nalezen souvek (rozměry 14,1 x 7,8 x 6,7 cm), jehož horninou je zkřemenělý pískovec. Pro takovou horninu se používá také název kvarcit. V daném případě jde původem o sedimentární horninu (pískovec), která se z velké části proměnila v křemen. Na povrchu kvarcitového souvku jsou stopy po činnosti živočišných organismů. Stopy po činnosti organismů se nazývají ichnofosilie. Vznikají např. tak, že stopy zanechané pohybujícím se živočichem přikryje písek nebo písek vyplní chodbičky vyhloubené živočichy. Nález byl konsultován s paleontologem ze severního Německa. Horninou souvku je kvarcit ze spodního kambria. Pochází z jižního nebo středního Švédska. Na povrchu jsou živočišné stopy pravděpodobně Planolites Nicholson, 1873. Stáří kamene je zhruba půl miliardy let.

Na konci starohor v geologickém období svrchní proterozoikum (před 545 miliony let až cca jednou miliardou let) byly rozsáhlé oblasti Baltského štítu pokryty mořem. Do konce první periody prvohor kambria (před 545 až 490 miliony let) se zde v mělkém moři u pobřeží ukládal písek a z jeho uloženin vznikaly pískovce. Z nich se silným zkřemeněním vytvářely křemence – kvarcity. Jejich zabarvení je různé, většinou od šedého přes světlešedé až po takřka bílé.

Na počátku kambria, kdy vznikaly první organismy s pevnou schránkou, žily v moři, které pokrývalo dnešní Skandinávii, organismy bez pevných schránek. Zachovaly se po nich pouze jejich stopy. Podrobnosti o těchto živočiších nejsou známy. Paleontologie je rozlišuje pouze podle zanechaných stop. S určitou pravděpodobností lze živočišné stopy v nálezu z Příbora považovat za Planolites. Přesně živočišné stopy určit z malých zlomků nelze. Víme jen, že se jedná o živočišné stopy v hornině ze spodního kambria, jejíž původ je v jižním nebo středním Švédsku. Podobný nález někde na pobřeží švédského ostrova Ölandu nebo ve východní části švédského kraje Skåne by sotva vzbudil pozornost. Kvarcity s živočišnými stopami se tam nacházejí běžně a také v lepším stavu zachovalosti než je kvarcit z Příbora. Ještě v severním Německu se tyto kvarcity hojně vyskytují. Ne ale v České republice, kde jsou známy pouze dva nálezy kvarcitů se stopami Planolites z Jesenicka. Na Ostravsku se jedná o první nález severského kvarcitu ze spodního kambria s živočišnými stopami, které lze s určitou výhradou určit jako Planolites.

V této souvislosti nelze nezmínit také stopy hojně nacházené v pískovcích z podhůří Beskyd, které se po staletí těžily v lomech. Ve vrstvách těchto pískovců se vyskytují specifické výrazné textury se stopami po erozi, proudovými mechanoglyfy a válečkovitými bioglyfy. Takové stopy jsou vidět na zdech z pískovcových kvádrů, které byly použity na stavby kostelů, zámků nebo na industriální budovy z 19. století. Místní pískovce a stopy v nich se však od severských zkřemenělých pískovců s živočišnými stopami po všech stránkách odlišují a nelze je zaměnit.

Místní pískovce, pětkrát mladší než kvarcitový souvek, lze od severského kvarcitu rozlišit fyzikálními vlastnostmi. Objemová hmotnost (hustota) zdejších pískovců je cca 2,5. Hustota kvarcitového souvku je 2,68. Do místních pískovců lze udělat vryp ostrým nožem, což u kvarcitu, který má tvrdost křemene, není možné. Pískovce se dají snadno opracovat, mají dobrou štěpnost. Kvarcit je podobně jako křemen neštěpný. Při prohlížení pískovců lupou lze rozlišit zrna horniny. U kvarcitu při takovém prohlížení zrna horniny nevidíme. Jeho hornina tvoří pevnou masu, což je vidět na mikrofotografiích. Při čtyřicetinásobném zvětšení jsou v hornině kvarcitového souvku vidět nepravidelné shluky červeného živce a tmavé minerály roztroušené v mase křemene. Při dvěstěnásobném zvětšení je patrná jednolitá masa modrého křemene, který v různém zabarvení tvoří podstatnou část horniny.

Severský kvarcit ze spodního kambria s živočišnými stopami není nijak sběratelsky atraktivní. Zájem těch sběratelů zkamenělin, kteří vyhledávají efektní fosilie jako jsou trilobiti, amoniti nebo zuby vyhynulých obřích žraloků, by asi nevzbudil. Nález má především význam vědecký, neboť rozšiřuje poznatky o výskytu souvků severského původu v České republice.

*****************************

Fotografie:

1 Kvarcitový souvek ze spodního kambria. Na povrchu pravděpodobně živočišné stopy Planolites. Původ jižní nebo střední Švédsko.

2 Kvarcitový souvek ze spodního kambria. Na povrchu pravděpodobně živočišné stopy Planolites. Původ jižní nebo střední Švédsko.

3 Detail horniny kvarcitového souvku se shluky červeného živce a roztroušenými tmavými minerály v mase křemene. Zvětšení 40x.

4 Masa modrého křemene v hornině kvarcitového souvku. Zvětšení 200x.

5 Mechanoglyfy a bioglyfy pískovců z podhůří Beskyd na pískovcových kvádrech ve zdi u baziliky Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku.

6 Mechanoglyfy a bioglyfy pískovců z podhůří Beskyd na pískovcových kvádrech ve zdi u baziliky Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku.

Foto: autor