Tak máme novou pramáti paní Müllerová, pravil dr. Švejk přicházeje lehce opojen z internetové kavárny. Nepovídejte a jak vypadala? Zeptala paní Müllerová. Dr. Švejk vytáhl vítězně vytištěný obrázek rekonstrukce Ardi, naší pramáti z druhu Ardipithecus ramidus. Zatímco paní Müllerová zděšeně koukala na kostru, svaly a povadlé prsy pramáti Ardi, doplnil Dr. Švejk informaci řka: „A měřila 120 centimetrů a vážila 50 kilogramů". Jo a žila před 4,5 miliony lety s nějakým manželem. Paní Müllerová si v tiché hrůze představila, že takhle vypadala její babička a zašeptala: „Já bych radši měla za pramáti kněžnu Libuši".

„Objev“ druhu Ardipithecus ramidus starého 4,5 milionu let, který byl publikován v říjnu 2009 v americkém časopise Science byl spojen s mimořádným mediálním boomem. Tento renomovaný časopis dokonce porušil své zvyklosti a rozeslal redakcím novin embargované verze všech 11 článků, tedy prakticky celé speciální číslo věnované tomuto objevu. A k tomu ještě další materiály, které sumarizovaly tyhle publikace.

Ve všech médiích se objevil obrázek dlouhorukého krpatého jedince, doplněného o informaci, že náš předek, žijící před 4,5 miliony lety, byla žena vysoká 120 centimetrů a vážící 50 kilogramů. Mnohá média, například Česká televize, to iniciativně rozšířila o informace typu, že tyto objevy učinil archeolog (ajta!, ale odkdy se archeologové zabývají paleontologií?) a dokazuje to, že máme opravdu společného předka s opicemi (Darwin v hrobě ještě pláče).

Víc jak týden jsem si připadal jak štvanec, moji přátelé novináři chtěli vědět co si o tom myslím – dokonce i ti ze Slovenska, musel jsem do Českého rozhlasu, kde jsem šel s jedné redakce do druhé. Když jsem dostal mail od redaktorky Lidovek, abych si to pročet a že to nějak druhý den dáme dohromady, říkal jsem si brnkačka. Ale „brnkačka“ mě brzy přešla do chvějícího se žaludku, když jsem dostával další a další maily s přiloženými studiemi. Dohromady skoro 100 stran. Ale jsem profík nakonec jsem to ustál, ale to hlavně proto, že jsem neměl čas o tom přemýšlet, protože jsem byl doslova zahlcen obrovským množstvím informací.

Přemýšlet jsem začal až v momentě, kdy mi dala paní redaktorka Hníková jednoduchou otázku: „Myslíte si, že opravdu mohla vážit 50 kilo, když měřila jen 120 centimetrů. Já jsem odpověděl, že nejdřív musím vědět jak to vlastně spočetli. No a zjistil jsem, že příslušná podpůrná data lstivě zůstala, na rozdíl od vlastních článků, plně embargovaná. No co, řekl jsem, zkusím nějaký jednoduchý test. A vypočetl jsem BMI, notoricky známý index tělesné hmotnosti. Když jsem tento jednoduchý výpočet provedl, nečekalo mě překvapení, ale doslova šok. Číslo bylo vyšší, než u plně dospělého orangutana (Ňunák ze Zoo Ústí nad Labem) a pravděpodobně bylo na úrovni špičkového kulturisty – skoro 35 bodů. Můj kolega, který je notně „osvalen“, a vedle genetických disposic též provozoval kulturistiku má pouhých 33,2 a já „obézák“ pouhých 33, 5.

A protože jsem šel do rozhlasu až v pondělí, tak jsem se rozhodl využít svých znalostí, zabývám se mimo jiné i rekonstrukcí velikosti a tvaru těla našich předků až do 14 milionu let. Mezitím mi zavolal můj oblíbený redaktor z rozhlasu, mimochodem mediální kampaní poněkud zmatený a nejistý, zda bych se nemohl vyjádřit také k tomu, zda je to skutečně žena. Naštěstí už byla k dispozici data, a tak jsem se rozhodl obětovat popularizaci vědy weekend. Výsledky se dostavily, ale nijak mě nepotěšily.

Zaprvé, velikost jednoho zubu, špičáku, pro učení pohlaví, je velmi chabý argument. Navíc sami autoři tvrdili, že velikostní rozdíly mezi pohlavími jsou velmi malé. Takže argument, že nalezený špičák patří mezi nejmenší, mě velmi neuspokojil. K tomu musím přičíst i fakt, že Ardi byl(a) větší, takových 127 centimetrů, ale hlavně vážila maximálně 38 kilo, a to vše bylo vypočteno na základně dat publikovaných v časopise Science. Musím říci, že výpočet hmotnosti byl prostě „zfušovaný“ a pouhým selským rozumem byl mnohem vyšší než reálně mohl být.

No a nakonec dlouhé horní končetiny. To je už ale vůbec „dílo“. Totiž schází podstatné části pažní a stehenní kosti, ale hlavně rekonstrukce páteře na základě jednoho obratle, navíc ne bederního je spíše čirá fantazie. Podíváme-li se na publikované obrázky pak jasně vidíme, že bederní páteř má 6 obratlů a je delší než hrudní a i páteř krční. Vychází tak evidentní zrůda s „žirafími“ bedry, malinkatým hrudníčkem a rukama až pod kolena (obrázky můžete najít na internetu, pokud jste si je nezapamatovali již dříve). Nejhorší ale je, že by se na ní ta hora svalů vůbec nevešla, pokud by ovšem neměla paže a ruce jak Pepek Námořník po snědení kila špenátu.

A teď se dostáváme k podstatě problému. Časopis Science totiž zcela bezprecedentním způsobem spustil mediální kampaň, která byla na úrovni publikování prvního úplného popisu lidského genomu. Avšak ve skutečnosti se v případě Adripitéka ani nejednalo o objev, nález pochází z poloviny 90. let, ale o publikaci výsledků analýz velkého pracovního týmu. I když jsem sám paleoantropolog, rozhodně si nemyslím, že se jedná o výsledky svým významem srovnatelné s prvním popisem lidského genomu.

Navíc bylo namísto obvyklých tří článků (jeden antropologický, jeden geologický a jeden paleontologicko-ekologický) bylo publikováno článků 11 a to včetně teoretických, velmi jednostranných a vyloženě spekulativních závěrů. K výsledkům se odborná veřejnost bez dostupu k originálnímu materiálu může dost těžko vyjádřit. Navíc kostra je tak rozkouskovaná (viz možnost prohlídky na Discovery.com), že její počítačová rekonstrukce je jen velmi přibližná. Dá se dokonce říci, že někdy není taková rekonstrukce reálná – například při výpočtu objemu mozku. Vždyť většina důležitých kostí je neúplná nebo vůbec nebyly nalezeny.

Vzhledem k řadě problematických, a někdy i odborně nedotažených výsledků vzniká dojem, že vědecký tým byl „zkorumpován“ vidinou mnoha bodů (vědci nemají dolary, ale takzvané impaktové body) a publikoval řadu věcí naprosto předčasně. Ale za pořádnou publikaci v antropologii jsou jen tři body a v Science 25. No neberte to!!!

V hloubce mého vědomí mi ale zůstává hořká pachuť. Je věda o bodech a nebo o bádání?

Se svolením autora převzato z Vancata.bigbloger.lidovky.cz