R. Langer 29.3.2011 12:21

Re: Možná je dobře, že to veřejnost nevidí,

Přesně! Dalším příkladem mohou být třeba ty slavné ptačí a prasečí chřipky. :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Schwarz 29.3.2011 12:29

Re: Rozhodně zajímavý náhled na vědu

Výhodu spolupráce vidí lidé, respektive o výhodách spolupráce uvažují protože jsou úvah schopní. Kdyby  lidi nevěděli nic o genech, těžko by se s jejich pomocí snažili vysvětlovat některé své chování. Živočišné  druhy nemyslí ani necítí a jejich "úspěch" se měří růstem počtu jedinců a územím, na němž se druh rozšířil. Takže  chování které prospělo rozšíření druhu se udrželo a jestli je vysvětlení takové nebo onaké je čirá spekulace. Ani podle Hamiltonovy teorie se včela nevzdá reprodukce po úvaze, co je pro ni výhodnější, ale má v sobě zabudován mechanismus řídící její chování který se jeví takovým, jako by preferoval šíření vlastních genů. Představa  mravenců, kteří si domlouvají společné doupátko ve kterém jim bude tepleji je stejně plodná jako ta o genech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 29.3.2011 12:59

Mravenčí hnízdo je výsledkem komunikace na

krátkou vzdálenost. Zrovna tak termití. Komunkace na krátkou vzdálenost pak vytvoří komplexní útvar, od něhož nikde neexistuje "plán" ani neexistuje nikdo, kdo by se v něm vyznal. Existují programy - a dokonce ani ne moc složité - které to dokáží nasimulovat.

Jde o to, jak schopnost spolupráce vznikla. A rozhodně si dokážu představit pravčelu, která zjistila, že přilepením své buňky na buňku sousedky ušetřila trochu materiálu a tedy se méně nadřela, mnohem spíš, než dvě včely, které zjišťují, jestli se to vyplatí jejich genům. Včela, která se méně nadřela, mohla vytvořit víc buněk, snést do nich víc vajíček - a rozmnožit se. V některé další generaci mohla začít specializace atd atd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 29.3.2011 9:58

Tak vidí vědu dogmatici,

kteří si nedokáží představit, že by mohla fungovat jinak než na základě dogmat.

Autor popisuje naopak vědecký přístup, v němž důkazy přebíjejí každé dogma, názor patriarchy či "pravdu zjevenou".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Běhal 29.3.2011 10:32

Re: Tak vidí vědu dogmatici,

Z darwinismu se stalo dogma a darwinisté všechny důkazy, že darwinismus nemá vědecké zdůvodnění nepřipustí k diskusi. Auror článku popsuje, jak to mají vědci s "nekorektními " názory těžké se prosadit. V současné době to vidíme v problému "globálníáho oteplování" jak "vědci" podvádí, oponenty likvidují a vlády podvody akceptují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 29.3.2011 11:02

Autor ukazuje, že se vědci s nekorektními,

tedy spíše nekonformními názory prosazují - kdyby se neprosadili do významného časopisu, nediskutovalo by se o nich.

Prosadili se - ovšem na základě důkazů, ne blábolů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Běhal 29.3.2011 11:26

Re: Autor ukazuje, že se vědci s nekorektními,

Matematika není blábol, blábol jsou vaše diskusní příspěvky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 29.3.2011 13:00

Matematika není blábol.

Ale neumí se před blábolily bránit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Skotnica 29.3.2011 15:49

Re: Autor ukazuje, že se vědci s nekorektními,

Kde vidíte matematiku? Používáte matematiku a ještě k tomu statistickou, ne jako vědu, ale jako prostředek. Kyj, nebo generátor mlhy jsou také prostředky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Dobrý 29.3.2011 13:40

Re: Vědeckost darwinismu

To co jste napsal by znamenalo, ze vsechny geny ktere "koduji nejaky pro zivot dulezity enzim" musime mit spolecne. Aby jste dokazal opak, neni nic snassiho nez dokazat moji neexistenci, protoze neni sance, aby jsme se alespon v 1 pismenu tech "dulezitych genu" nelisily.

Ve skutecnosti se od vas lisim vice pismeny DNA nez se lidi lisi od simpanzu jako druh. Zkuste to uzasne vysvetlit alternativne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Běhal 29.3.2011 18:49

Re: Vědeckost darwinismu

Problém jste nepochopil. Když má vzniknout nový enzym musí dojít ke změně báze v tripletu kódujíí nějakou aminokyselinu. Dojde-li ke zněně jedné aminokyseliny v enzymu stane se nefunkční a embryo je buď poškozené nebo se nenarodí. Náhodné mutace zasáhnou geny kódující i tyto enzymy. To nemá nic společného s tím, že máme většinu metabolických drah společných s jinými organismy. Jinak bychom se nemohli živit jejich těly.

Rozdíl mezi člověkem a šimpanzem je minimálně 1,6% genomu. To je 50 milionů bází. Pokud se měl oddělit člověk a šimpanz od společného předka během 5 milionů let t.j cca milion generací, muselo by smysluplně, v 1,6% části genomu, v zárodečných buňkách zmutovat 50 bází v každé generaci po 5 milionů let. To je nemysl. Genom je velice stálý. Kromě toho by v celém genomu  v každé generaci zmutovalo 3 tisíce bází.Tuto pitomost však najdete v každé učebnici.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Dobrý 30.3.2011 11:03

Re: Vědeckost darwinismu

neumite pocitat, ta zmena nezacala pred 5 ti miliony let, drtiva vetsina mutaci uz u naseho spolecneho predka existovala, slo o to jich jen par pridat a vyselektovat existujici. Pokud se pokusite vyselektovat rozdily DNA mezi lidmy navzajem, zjistite ze jsou vesti nez rozdil mezi clovekem a simpanzem zbaveny techto mutaci.

A uplne jste se vyhnul faktu, ze zcela urcite se vy a ja lisime minimalne v jednom pismenu kodujiciho enzimy. Jak je teda mozne ze existuju, kdyz odchylka od Vasi stvorene DNA je devatujici?

• reagovat
• nahlásit příspěvek