Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Krisprování a Fukušima
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
P. Rada 15.9.2017 23:43Re: "CRISPR" je jen další přírodní nástroj ? Pane profesore otázku ... "A tisknout na produkt celou jeho genealogii ?" ... jste takto radikálně položil Vy. Zkusím položit podobně provokativní otázku. Máte za to, že by se potraviny měli značit daleko jednodušeji např proto, že ingredience stejně skoro nikdo nečte nebo jen s cílem nezatěžovat soudnost spotřebitele? Jak by se Vám tedy zamlouvalo značení třeba pomocí barviček nebo smailíků? Např. pivo desítka jeden smaïlík ... tvrdý alkohol 3 smaiílíky... nekolkovaná podpůltovka řízlá metanolem v čené láhvi.... S multimediality přeci víme jak je obchodně velice pravděpodobné, že takovýto stručný informační prvek má maximaizovanou šanci na uplatnění. Především pro dříve narozené to asi vypadá ztřeštěně ale možná, že mi dáte alespon trošku zapravdu, že při pohledu do dnešních přeplněných regálů k tomu smailíkování nemáme zas tak daleko. GMO by se v tom všem stejně ztratilo - že? Vážněší problém se asi týká toho co dokládá třeba případ minority alergických na jinak neškodný lepek. Tací jsou mnohdy nuceni nakupovat u spedcialistů - jinak jim hrozí až fatální konce a přesto je to producentům mnohdy lhostejné. Přeci nebudou tisknout celou "generalogii" ... a tak raději nepřiznají ani lepek. Zákazníku ochutnej a uvidíš.... - nebo taky "neuvidíš". Mám tedy za to, že s problematikou GMO to dopadně podobně. Doba kdy pro mnohé bude podstatnější pocit jakkoli nabyté sytosti nemusí být zas tak daleko a to prostě proto, že nepomůže CRISPR ani GMO triky - protože na produkci jakýchkoliv potravin bude prostě chybět doposud běžná čistá voda a fosfor. |
Z. Lapil 15.9.2017 19:39Re: Slunečnice Ne tak úplně. Máme tu hypotézu, že v buňkách funguje jaderná reakce. Pan předřečník se správně ptá, a to dřív, než se pustí do nepochybně drahých pokusů: MŮŽE to fungovat? Doufám ale, že si je vědom, že jednou z věcí, které rozhodně nemůžou fungovat, je letadlo těžší než vzduch. |
O. Istvanfy 15.9.2017 19:20Re: Slunečnice Ak funguje biologická transmutácia rádioaktívnych prvkov, mala by fungovať aj biologická transmutácia stabilných prvkov, napr olova na zlato. Tuším, že Mgr.Kelly v tomto smere dosiahol istý pokrok. |
M. Prokop 15.9.2017 14:54Re: "CRISPR" je jen další přírodní nástroj v lidských rukou Když ono je udělování onoho "ideologického cejchu pro některé lidi či skupiny výnosné. |
Z. Opatrný 15.9.2017 12:32"CRISPR" je jen další přírodní nástroj v lidských rukou Neodvažuji se odborně vyjádřit k procesu transmutace, technika fytoremediace půdy ať od radioaktivních izotopů či těžkých kovů je známa a občas využívána již nejméně tři desítky let, trvalý je problém s úložišti „sklizně“. Nesdílím skepsi nad JE, naopak . Za zásadní přínos bych ale považoval objev efektivního skladování elektrické energie. CRISPR techniky jsou samozřejmě použitelné pro všechny živé organizmy, včetně kokosové palmy, ale nejprve je nutno znát molekulární pozadí daného procesu. Potřeba nápravy technologických i jiných chyb provází celé lidské dějiny. GMO fobie nemá žádné zdravotní či ekologické zdůvodnění. A tisknout na produkt celou jeho genealogii ? Včetně dávných křížení, cílené či nahodilé mutageneze ?Od jakého předka? Kolik tisíc let zpátky ?Směrodatná je dle mého pohledu bezpečnost produktu, nikoliv ideologický cejch procesu , jímž se k němu dospělo. Pokud se raději budete živit zcela "přírodními" hmyzími larvami či dospělci, je to Váš výběr. |
J. Lepka 15.9.2017 10:47Pokud se nemýlím, tak substituce Cs za K v kokosových palmách znemožnila návrat lidí na Bikiny a další, jadernými zkouškami trápené lokality. Byla by stejná metoda aplikovatelná i na jiné rostliny? |
J. Lepka 15.9.2017 10:42Re: Účinným nástrojem? Však, pane Rado, navrhněte a odzkoušejte jiný systém produkce elektřiny, stabilní, odolný vlivům počasí a proměnlivosti světelných poměrů, nejlépe takový, který nebude produkovat ten fuj CO2 a který se jistě s propagovanou elektromobilitou snadno popasuje. Můžete k tomu přidat převratný objev supravodivosti při nám běžných teplotách a vděk celého světa (teda krom producentů ropy, samozřejmě) vás nemine. Už abyste začal studovat fyziku. |
R. Gramblička 15.9.2017 10:32Re: Další rána nepřátelům GMO? tak tady se s váma shodnu. A byl bych rád, kdybych si už mohl cíleně kupovat gmo rýži, bandurky nebo rajčata |
R. Gramblička 15.9.2017 10:30Re: Účinným nástrojem? a proto ji maji Amíci, Frantíci či Japonci jako hlavní zdroj energie, a proto je v provozu 446 reaktorů po celém světě a dalších 59 se staví :-P |
R. Gramblička 15.9.2017 10:18Re: Slunečnice zda ano nebo ne není zatim až tak důležité. Pokud jsou zmíněné pokusy dobře popsané, měli by být reprodukovatelné. Pokud dosáhnou stejných výsledků i další týmy ve světě, pak bude na pořadu dne zkoumat, jak a proč k tomu dochází |
V. Novák 15.9.2017 9:59Re: Slunečnice Sedí to energeticky? IMHO je k takové transmutaci potřeba obrovská (na úrovni buňky) energie nebo se podobně značná energie uvolní. Má buňka vůbec k dispozici takovou energii a dokáže se jí zbavit? |
K. Wágner 15.9.2017 9:12Re: Slunečnice Jinak řečeno, výzkum některých badatelů měl odhalit organismy, jakými jsou různé formy bakterií, jež mají schopnost iniciovat jaderné reakce s prostředím, včetně radioaktivního cesia. Aplikace tohoto objevu by měla pak v průmyslovém využití zbavit naši planetu narůstajícího radioaktivního odpadu ve formě radionuklidů (radioizotopů), což jsou atomy prvků s nestabilním jádrem. Jenže: to by nesměl o transmutaci v biologických systémech hovořit v minulém století francouzský badatel Corentin Louis Kervran (1901–1983), který si vysloužil přezdívku „Horlivý obdivovatel alchymie“ (jeho první práce byla publikována v La Revue Générale des Sciences v červenci 1960). Kervran totiž akademickou obec šokoval hypotézou, podle které se ve všech živých organismech vyskytuje přeměna prvků, jím nazývaná "biologická transmutace". Podobně na akademické půdě způsobil rozruch v roce 1959 už badatel Pierre Barranger, když časopis Science et Vie otiskl jeho článek o transmutaci lehkých prvků v organismech. |
K. Wágner 15.9.2017 9:11Re: Slunečnice Profesor Vladimir Ivanovič Vysockij, vedoucí Katedry matematiky a teoretické radiofyziky Kyjevské univerzity, v roce 2003 ve své knize "Jaderná fúze a transmutace izotopů v biologických systémech" publikoval nalezené důkazy údajné biologické transmutace. Experimenty jeho týmu mají dokládat, že uvnitř buňky dochází ke slučování jádra manganu a deuteria. A jak Vysockij říká „kostra rostoucí biologické struktury tvoří takový stav, ve kterém může docházet k jaderné reakci“. Díky tomu může být údajně dosaženo i urychleného odstranění radioaktivního cesia, které kontaminuje černobylské zóny, přičemž k podobným závěrům mělo dospět i několik ruských vědců. Stručně řečeno, ve svých publikacích Vysockij uvádí: „Prokázali jsme, že cesium 137Cs může být poměrně rychle deaktivováno v biologických médiích. U vybrané kultury dochází k jaderné transmutaci cesia 137Cs v baryum 138Ba. Tento izotop je stabilní, a proto nemá žádné produkty rozpadu. Od roku 1992 jsme připravili stovky experimentů na kulturách a identifikovali směs, ve které je vliv na proměnu nejsilnější.“ A nutno zde podotknout, že Vysockij ve Fukušimě v podstatě navazoval na jednu starší japonskou práci, neboť japonský badatel H. Komaki v roce 1990 zveřejnil svoji studii nazvanou Přístup k biologické atomové transmutaci pomocí mikroorganismů (An approach to the biological atomic transmutation using microorganisms). |
K. Wágner 15.9.2017 9:07Slunečnice Při dekontaminaci zeminy radioaktivním cesiem se kolem Černobylu, ale dnes už i kolem japonské Fukušimy, využívá výsevu slunečnice, která dokáže vázat a absorbovat některé radioaktivní látky obsažené v zemině, například cesium 137Cs. Radioaktivní cesium se velmi podobá draslíku, a proto může být kořenovým systémem slunečnic vstřebáváno. Problém je ale s následnou likvidací velkého množství kontaminovaných rostlin. Jednoduše je spálit nelze, protože by se cesium v kouři dostalo do ovzduší. Používají se tedy bakterie, které rostlinnou hmotu rozloží při kompostování, čímž klesne objem biomasy na zlomek jeho původního objemu a dá se pak lépe likvidovat. Ovšem na pořadu dne se ocitla kacířská otázka, zda nemohou některé bakterie škodlivé radioaktivní cesium z biomasy odstranit tím, že je promění na stabilní izotop. |
P. Rada 15.9.2017 7:13Re: Další rána nepřátelům GMO? Nejsem odpůrce GMO ale zastánce toho, aby různé typy manipulací mohly být vůbec na potravinách dohledatelné. Jinak si totiž nelze VYBRAT. |
P. Rada 15.9.2017 7:08Účinným nástrojem? Autor závěrem píše .." účinným nástrojem nápravy jiných chyb" ... Zajímalo by mě s jakého hlediska na účinnost pohlíží? Má na mysli finanční, energetickou, psychologickou... zisk/ztrátu? Mám totiž dnes za to, že JE jako prostředek mírového využívání energie jádra selhala v naprosté většině nadějí které do této technologie lidé vkládali. Selhala hlavně svou celkovou neekonomičností výstavby a největší ztrátovost se projevila v případech havárií které doposud polykají investice a pro které se doposud hledají "účinné nástroje" jak nákladovost vleklých dopadů co možná zmírnit. https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/cena-za-cernobyl-vedci-spocitali-jak-ukrajincum-klesla-kvali/r~bea18606058011e690710025900fea04/?redirected=1505451750 https://www.respekt.cz/spolecnost/na-jadro-zapomente-vsichni-vas-vodi-za-nos-varuje-britsky-vedec |
J. Dostál 15.9.2017 6:43Další rána nepřátelům GMO? Takže když si závěry članku přeložím: • přirozeně pěstovaná ryže je jedovatá, protože obsahuje radioaktivní cesium; • geneticky modifikovaná rýže tento jed neobsahuje. A teď si Japonci musí vybrat, co budou jíst. Napadá mne: kterou z těchto ryží by si k jídlu vybrali současní odpůrci GMO? |