Genetik Gerald Crabtree tvrdí, že lidstvo za poslední tři tisíce let výrazně zhlouplo. Zhýčkaná civilizace prý dovoluje přežít i lidem s nižším IQ. Nevidíme tu vědecké potvrzení toho, před čím v Německu varuje Thilo Sarrazin?

Ve vzpomínkách je svět vždycky růžovější. Pivo bývalo říznější, párky voňavější a křen ostřejší. Možná i ta tráva se zelenala o pár odstínů sytěji. A s lidmi je to stejné. Dřívější řemeslníci nám připadají šikovnější, hostinští poctivější a snad i ti zloději měli blíže k lupičům gentlemanům než ke sprostým pobertům. Čas od času se může zdát, že názor o úpadku současného lidstva lze opřít o výsledky solidního výzkumu.

Jsme krvežíznivější?

Od vědeckých studií dokazujících, že sledování akčních filmů zvyšuje agresivní tendence především u mladistvých diváků, není daleko k závěru, že svět se mění ve stále násilnější místo. "Kam se to řítíme?" ptáme se a velební kmeti přidávají k dobru zkazky o tom, že dříve mohli nechat ráno kufr uprostřed ulice a večer ho tam v pořádku našli.

Harvardský psycholog Steven Pinkert razantně odmítá jako zcela nepodloženou představu, že žijeme v nejkrvavější etapě lidských dějin. Událostem z nedávné minulosti přisuzujeme větší váhu, protože o nich máme kompletnější informace a v naší paměti na ně ještě nestačila usednout tlustá vrstva "prachu zapomnění". Naopak, krvavé epizody dávné historie už vybledly a nazíráme na ně shovívavěji. Mnohá "dobytí říší" bychom dnes označili za genocidu. Vladaři, jež jsme obdařili přízviskem "Veliký", by se zodpovídali před mezinárodním tribunálem z válečných zločinů.

Pravěká lovecko-sběračská společenství jsme si zidealizovali do podoby "ušlechtilých divochů". Ve skutečnosti umírá v těchto společenstvech v násilných konfliktech asi 15 procent obyvatel. V dobách "Divokého západu", kdy muži nosili kolty proklatě nízko, umíralo v násilných střetech jen jedno procento dospělých mužů. Počet vražd klesl v Evropě od středověku do dneška na pouhou třicetinu – konkrétně ze 40 vražd na 100 000 obyvatel na 1,3 vraždy na 100 000 obyvatel. Nejsme tedy krvežíznivější než naši předci. Naopak.

Zhlouplo lidstvo?

Podobně dal nedávno vyznavačům starých zlatých časů do rukou pochybné trumfy i americký genetik Gerald Crabtree ze Stanfordovy univerzity, když publikoval teorii, podle které lidstvo za poslední tři tisíciletí výrazně zhlouplo. Crabtree se sází, že kdyby mezi nás zavítal obyvatel či obyvatelka Atén z doby kolem roku 1000 př. n. l., patřili by k těm nejchytřejším a intelektuálně nejvýkonnějším. Vynikali by nad námi dokonalou pamětí, překypovali by skvělými nápady a racionálními náhledy na nejrůznější ožehavá témata.

Crabtree je přesvědčen, že v dávných dobách byl život tak náročný, že jej zvládali bez úhony jen lidé s vysoce rozvinutým intelektem. Komu to nemyslelo, ten nenalovil dost zvěře, padl do tlamy hladové šelmě nebo přišel k jinému úrazu. Na hloupost se umíralo a přežívali jen ti nejchytřejší. Podle Crabtreeho ale dnešní život ve velkých městech dovoluje přežít i těm, kdo intelektem nijak nevynikají. Hloupost se prý proto šíří světem.

Crabtree si je dobře vědom, že se nikdo nemůže vydat strojem času do dob Periklových, aby rozdal tehdejším Atéňanům formuláře IQ testů. Přesto lze o jejich duševní nadřazenosti nad dnešním lidstvem vážně pochybovat. Vantických dramatech vystupují stejní hlupáci, o jakých psal o dvě a půl tisíciletí později třeba William Shakespeare. To, že antická i shakespearovská dramata stále dobře chápeme, jen dokazuje, že hlupáci a chytráci byli, jsou a budou stále stejní.

Slábneme na těle

Ve světle Pinkertových pochyb o mírumilovnosti našich předků se zdá mnohem pravděpodobnější, že pro přežití v jejich krvavém světě byla důležitá především fyzická zdatnost.

V moderních dějinách bychom jistě našli státníky, jejichž promyšlené koncepce a moudrá rozhodnutí lze srovnat s vládou Karla IV. Jen málokterý současný politik by se však českému králi vyrovnal silou a vytrvalostí. Studium ostatků prokázalo, že Karel měl kondici trénovaného atleta.

Zatímco o duševní nadřazenosti antických Atéňanů nad současným lidstvem lze důvodně pochybovat, o jejich fyzické převaze pochyb není. Triéra poháněná vesly a svaly svobodných aténských mužů se běžně pohybovala rychlostí 15 km/h a z historických pramenů vyplývá, že chvátající posádka urazila trasu z Atén do 340 km vzdálených Mytilén za 24 hodin. Sto sedmdesát mužů přitom podalo výkon, za jaký by se nemusel stydět leckterý současný olympionik. Atény byly schopny vyslat na moře 200 takových lodí a disponovaly armádou veslařů, jaká by se dnes neposbírala po celé Evropě.

Kdyby mezi nás přišel Atéňan z doby kolem roku 1000 př. n. l., zcela jistě by většině z nás utekl nebo by nás přepral. A jestli by nás přechytračil? V tomto ohledu by byly naše šance nejspíš vyrovnané. Zcela jistě toho víme více než naši předci, ale intelekt lidstva se v posledních tisíciletích nejspíš nezměnil ani k lepšímu, ani k horšímu.

Nadávat na současné poměry, strachovat se z novinek a velebit zašlé staré zlaté časy není výsadou současnosti. I zde platí: "Už staří Řekové…"

Platón nechává ve svém díle Faidros promlouvat Sokrata a jeho ústy žehrá na vynález písma. Lidé, kteří se naučí číst a psát, prý nebudou moudřejší, protože si nebudou muset tolik pamatovat. Jejich znalosti a dovednosti nebudou vycházet z přímého prožitku, ale z povrchní četby jakéhosi spisku.

Podobně se hrozili Gutenbergovi současníci nástupu knihtisku a v sedmdesátých letech minulého století viděli technici v nastupujících kapesních kalkulačkách ďáblův nástroj, který novou generaci odborníků okrade o intuitivní cit pro materiály, technologie a konstrukce. Žádná z těchto obav se nenaplnila. A stejně tomu bude i s vizí "zhlouplého lidstva", jak ji předestírá Gerald Crabtree.

LN, 13.12.2012

Autor je profesorem České zemědělské univerzity a pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi