26.9.2022 | Svátek má Andrea


VĚDA: K čemu slouží družice dnes?

6.10.2007

Družice ve vesmíru se během padesáti let staly tak běžným produktem, že už není jednoduché je ani spočítat. Učinil to britský vědecký týdeník New Scientist. Podle jeho přehledu kroužilo začátkem září okolo Země 861 družic, většina z nich sloužila ke komerčním účelům (354). Další byly vojenské a špionážní (156), následovaly civilní státní (122), civilní soukromé (33) a „smíšené“ (196).

Nejvíc družic měly na oběžné dráze USA (441), následovalo Rusko (83), Čína (38), Japonsko (37), Indie (16). Tato čísla dokumentují, jak jsou i pro asijské státy důležité služby poskytované družicemi.

Další tělesa měly na oběžné dráze Kanada, Velká Británie, Lucembursko, Francie, Nizozemsko, Německo, Španělsko, Izrael, Saúdská Arábie, Indonésie, Jižní Korea, Brazílie a Argentina, celkem přes 40 zemí.

K čemu družice slouží? Většina komerčních přenáší televizní pořady a telefonní hovory. Další zajišťují dálkový průzkum Země – tedy mapování, územní plánování, sledování porostů, oceánů, varování před blížícími se tsunami a podobně. Část vojenských obstarává navigaci GPS. Družice meteorologické sledují oblačnost a další údaje, na základě kterých se dá předpovídat počasí. Řada těles také zkoumá vesmír i blízké okolí Země, což přispívá k poznání různých přírodních procesů, které ovlivňují náš život. Na snímcích zpravodajských družic, jejichž vlastnosti jsou tajné, jsou údajně vidět podrobnosti okolo 2 cm.

Nejtěžší civilní družicí vyslanou do kosmu byl válcovitý Hubbleův kosmický teleskop – váží 11 110 kg a měří 13 metrů. Tohoto důležitého pomocníka astronomů dopravil do kosmu raketoplán Discovery v dubnu 1990. Nejlehčími tělesy jsou vědecké pikodružice Picosat 1 a 2, každá po 250 gramech, vypuštěné v roce 2000. Ovšem nejtěžšími tělesy jsou zřejmě některé americké špionážní družice, o kterých veřejnost mnoho neví – jejich váha se odhaduje na více než 14 tun.

Absolutní většina družic a zbytků raket zůstává na oběžné dráze i po tom, co skončí svou činnost. Postupně se dostávají do vrchních částí atmosféry, kde shoří. Nicméně mezitím se rozpadávají na menší části a stávají se nebezpečnými pro družice a kosmická plavidla.

Američané, Rusové a nejnověji Číňané se snaží tyto trosky sledovat. Radary a dalekohledy americké NORAD registrují 12 500 družic a úlomků kroužících okolo Země. Heiner Klinkrad ze střediska západoevropské kosmické agentury ESA v Darmstadtu odhaduje, že trosek o velikosti 10 cm a větších létá na 18 tisíc a menších 580 tisíc.

MfD, 4.10.2007