Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Jsou šimpanzi a bonobové naši bratranci či bratři?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
J. Kanioková 12.11.2010 20:22Škoda, že už tu nepíše Liška, ta by nás informacemi o bonobech zasypala, ona tím žila.. |
|
|
M. Šejna 12.11.2010 12:02přitažené za vlasy ta teorie izraelských badatelů mi připadá jako neskutečná pitomost. Bonobové jsou nám sice ze všech lidoopů nejbližší, ale to je tak asi všechno. Lze dokonce přistoupit i na hypotézu, že nejstarší autralopitékové jsou společnými předky lidí a bonobů. Ale těžko lze přistoupit na teorii, že pozdní australopitékové jsou přímí předci bonobů a nikoli člověka. Australopitékové už minimálně před 3,5 miliony let od dob slavné Lucy chodili vzpřímeně. Bonobové vzpřímeně nechodí ani náhodou - možná tak v cirkusu po výcviku. Dalším zcela zásadním problémem je tvar zubů. Bonobové mají zubní oblouk ve tvaru písmene "U" jako všichni lidoopi, zatímco všichni hominidé, počínaje australopitéky a moderním člověkem konče, mají zubní oblouk ve tvaru paraboly. Mám pocit, že izraelští badatelé jsou možná odborníci v tzv. sociální evoluci, což je ale humanitní věda, a nikoli odborníci na paleoantropologii nebo anatomii. |
|
|
P. Joch 12.11.2010 9:40bonobové Mě dostal ten vývojový strom na konci. Přestože Bonobové jsou geneticky příbuznější lidem, než šimpanzi, nemluvě o jejich duševních schopnostech, mají smůlu. Jejich sexuální chování je totiž jeden velký skandál. Jsou polygamní, promiskuitní, sexu se věnují od malička, neustíle, pro zábavu, pro získání přízně, za úplatu a nevím co ještě všechno jiného. No prostě tohle přece rod HOMO nedělá! Pro člověka je přece přirozená monogamie, věrnost až do smrti, máme proto blíže k labutím a jako vzor našim předkům lépe vyhovují samotářské gorily, než ti zatracení mrňaví, šikovní Bonobové! |
|
J. Václavíková 12.11.2010 12:35Re: bonobové A navíc, žijí v matriarchátu a i díky přemíře sexuálních aktivit nemají čas a chuť válčit.:-))) |
|
J. Anděl 12.11.2010 16:48Re: bonobové Tak se mi tak trochu zdá, že islámský sebevražedný atentátník se v příštím životě narodí jako bonobovo... |
|
|
J. Václavíková 12.11.2010 18:07Re: bonobové Blázníte? Tam by musel poslouchat ženský! A navíc- žádné panny! |
|
|
J. Anděl 12.11.2010 20:23Re: bonobové Hm, tyto drobné detaily mi unikly... |
|
|
P. Brodský 13.11.2010 2:45Odbornice liška Ten matriarchát máte od lišky, co? Vzpomínám si na poznámku biologa J. Zrzavého. Bonobové opravdu existují, i když o nich píše liška. |
|
|
J. Václavíková 14.11.2010 17:44Re: Odbornice liška Všichni tu zmiňujete lišku, ale bohužel nevím, o koho jde. Jen jsem si vzpomněla na nějakou stať myslím od prof. Koukolíka. |
|
|
J. Anděl 12.11.2010 16:32Re: bonobové No, jsme především lidé. Já se docela liším od ostatních lidí, abychom se také nelišili od zvířat. A jestli v jistém aspektu chování někteří z nás preferují model labutě - věřte, že minimálně někteří z nás vědí proč. A z mého pohledu to není pohled labutě, ale můj. Ovšem nic Vám nebrání vzít si za vzor bonobovy. Život je dlouhý a lze ho kompletně zaplnit polypolygamní souloží. Pokud na to seženete dost partnerek a ustojíte si to. Potřebujete na to snad od někoho doporučení, nebo dokonce souhlas? Tedy kromě těch žen? Můžete zkusit, zda když přijdete za ženou s papírem, že podle vědců by měla ochotně roztáhnout nohy každému, kdo zrovna půjde kolem, jestli to ochotně udělá. Dokonce bych se vsadil, že na nějakou by to mohlo udělat dojem. A těch krásných věcí, které si domů potom přinesete :-). |
|
|
P. Joch 12.11.2010 18:52Re: bonobové Geneticky se od ostatních lidí nelišíte, to mi věřte. |
|
|
J. Anděl 12.11.2010 20:24Re: bonobové No vidíte. A přesto jsme každý tolik jiný, v rámci svého lidství. |
|
|
P. Brodský 13.11.2010 2:48Gorily žijí v harémových rodinách, nikoli samotářsky. |
|
|
V. Běhal 12.11.2010 8:22Co říká genetika Podle darwinistů se člověk a šimpanz měli před cca pěti miliony let společného předka. Náhodnými mutacemi v jejich genomu (šroubovici DNA) se oddělili. Genom člověka a šimpanze má cca 3 miliardy párů bází. Rozdíl mezi člověkem a šimpanzem je 1,6% bází. To považují darwinisté za jeden z důkazů společného předka. Jenže: 1,6 % je z 3 miliard 50 milionů bází. 5 milonů let je zhruba 1 milion generací. To znamená, že by muselo po 5 milionů let v každé generaci zmutovat v 1,6procentní část genomu, v zárodečných buňkách (jen ty mutace jsou dědičné), smysluplně 50 bází. To je naprosý nesmysl. Genom je kromobyčejně stálý. Kromě toho by v celém genomu by muselo zmutovat 3 000 bází, takže by byly zasaženy geny kódující životnědůležité enzymy. Kostra člověka a opic se výrazně liší: lebka člověka je na páteř posazené, u opic zavěšená; nohy člověka jsou uzpůsobené k chůzi na zemi, opice mají všechny čtyři končetiny chápavé-jsou čtyřruké; těžiště člověka je oblasti kyčlí, opic v oblasti hrudníku, proto je pro ně obtížné chodit po dvou. Tak se dá snadno odlišit lidské fosílie od opičích. Gorila a šimpanz se liší v 0,2% bází. To je 6 milionů bází. Kdyby se měli vývojově oddělit náhodnými mutacemi, muselo by v každé generaci zmutovat smysluplně minimálně jedna báze. I to je nesmysl. Vývojová řad člověka, jak ji znme z učebnic, je podvod. |
|
|
V. Mlich 12.11.2010 8:53Re: Co říká genetika Jenže žádné lepší vysvětlení neexistuje. Takže buď jsou ve výpočtech špatně roky anebo došlo k nějakým událostem vyvolávajícím rychlejší mutace, než probíhají dnes. |
|
|
P. Boublíková 12.11.2010 8:55Re: Co říká genetika Pokud vím, tak nejméně 90 % z oněch 3 miliard párů bazí nekóduje žádné genové produkty. Aktivní je jen zbytek, který tvoří u člověka jen asi 20.000 genů. S přhlédnutím k těmto okolnostem vypadají výpočty úplně jinak... |
|
|
V. Běhal 12.11.2010 13:54Re: Co říká genetika Jen asi 5 % genomu kóduje nějský životnědůležitý enzym. Jestli je těch 1,6procentí rozdíl v oněch pěti procentech, tak je rozdíl mezi člověkem a šimpanzem 30%. Jestli jen 5% genomu kóduje životnědůležité geny, tak každá dvacátá mutace zasáhne takovýto gen a žádný životaschopný potomek se nemůže narodit. Z toho jasně vyplývá, že vývoj nemohl probíhat náhodnými mutacemi. jak tvrdí darwinisté. |
|
|
P. Boublíková 12.11.2010 14:15Re: Co říká genetika No vidítě, že většina mutací zasahuje báze, které nekódují nic, takže se nijak neprojeví. Také existuje tzv. degenerace genetického kódu, díky níž se velká většina mutací neprojeví ani na genech, které něco kódují. S tím ve svých výpočtech nepočítáte vůbec. A taky jaksi automaticky předpokládáte, že mutace = poškození genomu, kdežto evoluční teorie počítá s mutacemi i jako s faktorem, který genom vylepšuje a evoluci "žene" dopředu. Vaše tvrzení o tom, že mutace kódujícího genu = neživotnost potomstva je úplný nesmysl! A co máte pořád s těmi "životně důležitými enzymy"? Vždyť mutace a tím pádem vývoj se týká mraků jiných genových produktů. |
|
|
V. Běhal 12.11.2010 18:01Re: Co říká genetika Jenže žádné mutace, které "vylepšují" genom nebyly zjištěny, ani nemohou vzniknout. To je chiméra darwinistů. Pokud dochází k mutacím v 95 % části genomu, tak se nic neděje, ale pravděpodobnost, že se tam vytvoří klastr DNA, který koduje funkční enzym je nulová viz diskuse níže. Paní Boublíková, proboha myslete, samozřejmě mutace genu, který kóduje životnědůležitý enzym způsobí jeho nefunkčnost a embryo je neživotaschopné, to je fakt, který logicky myslící člověk nemůže zpochybňovat. Vznik nových ras uvnitř druhu není evoluce, ale devoluce, protože nové rasy, ať vypěstované člověkem, nebo vzniklé v izolovaném prostoru mají genom chudší, tomu se říká genetický drift. Islanďané a Baskové mají genom chudší než ostatní Evropané. Drozofily jsou pěstované 50 let v tisících chovech, působí se na ně různými mutageny, byly vypěstované různé odrůdy a zrůdy, ale nevznikl žádný nový druh, ani nový enzym. Prostě evoluce podle darwinistů je nesmysl, všechny důkazy, na základě kterých byl akceptován jsou podvod! |
|
|
P. Boublíková 12.11.2010 20:19Re: Co říká genetika Mutace vylepšující genom mohou vzniknout a vznikají, viz třeba "výroba" (užitěčných, odolných atd.) mutantů rostlin. Opravdu netuším, jak jste přišel na to, že mutace = vždy poškození. Existují i pozitivní mutace, vy nevímproč pořád píšete jen o těch negativních poškozujících důležité enzymy. A taky pořád píšete o tom, že DNA musí kódovat enzymy. Nemusí - kóduje spoustu dalších věcí. Proč z (mutantních) drozofl nevznikl nový druh si dovedu docela představti - jednak je vznik druhu jaksi dlouhodobější záležitost než nějakých 100 let, nebo jak dlouho se drozofily v laboratořích chovají, a je přitom nutný selekční tlak prostředí. Nic ve zlém, ale vy to vidíte všechno jaksi mechanisticky, zjednodušeně, neberete do úvahy spostu okolností... |
|
|
J. Tachovský 12.11.2010 10:59Re: Co říká genetika A jak vite, ze u jednoho jedince nahodou nezmutovalo treba 10 milionu bazi ? Jak vite, ze i v minulosti byl genom kromobycejne staly ? Jak vite,ze zmena prostredi neurychule zmenu genomu ? |
|
|
V. Běhal 12.11.2010 14:03Re: Co říká genetika Kdyby náhodou zmutovalu 10 milionů bází jen v pětiprocentní, aktvní části genomu, tak by to nebyly náhodné mutace. Počet pravděpodobnosti se řídí určitými pravidly. Jestli nějakým způsobem (ozářením) zvýšíte počet frekvencí, tak to vede k destrukci organismu. Žádné mutace vedoucí k tvobě nových enzymů nejsou známy ani u mikroorganismů mající několika minutovou generační dobu. Pravděpodobnost, že se seřetězí náhodnými mutacemi řetězec DNA, aby kódoval nový, funkční enzym je pro velmi , malý enzym o délce 333 aminokyselin 1 : 10 na 600, čili nulová. |
|
|
P. Boublíková 12.11.2010 20:23Re: Co říká genetika Co máte pořád s těmi enzymy? Copak je organismus složený jenom z enzymů? :-) A o tom řetěžení píšete úplné nesmysly. Evolučně se i gen kódující enzym (když už jste vysazený na ty enzymy) mohl vylepšit bodovou mutací, vlastnosti původního proteinu mohla vylepšit jediná změna báze a jediná změna aminokyseliny. No, je mně líto, ale opravdu jste se svými představami úplně mimo. |
|
P. Vandas 12.11.2010 22:17Re: Co říká genetika Napsala jste to krásně, paní Boublíková. Vaše diskuze s panem Běhalem, byla pro mne obohacující, avšak mám v duši zmatek. Kdo z vás dvou, má větší pravdu? Zdá se mi, že pan Běhal přinesl, pro mne pádnější, argumenty. |
|
|
P. Boublíková 12.11.2010 7:54Zajímavý článek děkuji. Co by na něj asi řekl pan Hájek? :-) |
|
|
J. Václavíková 12.11.2010 12:37Re: Zajímavý článek No neříkal on to dávno, že z australopitéka nepochází? |
