VĚDA: Jedule
To není jen tak nějaká noční můra. Nejen Evropa, ale doslova celý svět, od Ameriky po Čínu, čelí v minulých zhruba deseti letech rychle se šířícímu přízraku tzv. "COLONY LOSS" či "COLONY COLLAPSE DISORDER (CCD)". Fenoménu náhlého, masivního úbytku dělnic v úlu, rozpadu včelstev u včel "divokých". Jednoznačná příčina, navzdory intensivnímu výzkumu, není známa. Zřejmě jde o kombinaci řady nepříznivých faktorů genetických i ekologických jako např. oslabení včelstev varroázou s následnou bakteriální, houbovou či virovou infekcí, možná i potravním šokem.
S tématem CCD jsem se vlastně prvně setkal v práci sekce pro potraviny a zemědělství (Food and Agriculture Domaine) evropského programu COST/ESF. Je závažné nejen ekologicky, ale samozřejmě také ekonomicky. Vedle onoho ohrožení opylovacích procesů u plodin kulturních i rostlin planých vede totiž i k významným ztrátám na produkci medu či vosku . Ty údajně činí ročně a celosvětově 400 milionů eur. Již před třemi lety tedy COST schválil strukturu a financování pětiletého projektu FA0803 "Prevention of honey bee losses (COLOSS)". Podrobnosti o něm najdete na příslušných, volně přístupných webových stránkách COST. Žel - výsledky výzkumu nenaznačují žádná jednoduchá řešení. I nadále se potvrzuje ona hypotéza "mnohotných příčin"
Praktici i laici ovšem mají obecně daleko raději představy o jednom hlavním nepříteli a škůdci, kterého rozpoznáme, odstraníme a tím problém vyřešíme. A není tedy divu, že v masmediích i periodikách nejrůznějších občanských organizací a spolků najdete jako čelní podezřelé takové vděčné strašáky, jako jsou elektromagnetická vlnění nejrůznějších typů (od radarů po mobily) či geneticky modifikované rostliny. A GM Frankensteinům samozřejmé vévodí ten nejznámější - tedy "monsanťácká" BT kukuřice MONA 851. Nověji i její sestry, do Evropy se teprve chystající. Různá včelařská sdružení troubí na poplach. Z mnoha jiných vás mohu odkázat na polskou iniciativu "Polsko bez GMO" , materiály o včelách najdete kupř na http://polska-wolna-od-gmo.org/pszczoy-a-gmo. Klikněte si, počtěte si. Polsko sice BT kukuřici pěstuje jen na 2000 ha (cca čtvrtina "české plochy), ale z řady důvodů (mj. masivní státní podpoře tzv. ekologického zemědělství) jsou GM plodiny mnoha tamním farmářům i politikům trnem v oku.
Pokud vím, přinejmenším vedení našeho včelařského svazu nebere tyto jerišské trouby příliš vážně. Ale znáte to: "Není kouře bez ohně a na každém šprochu pravdy trochu," řekla by teta Kateřina. I proto mne někdy před Vánoci redakce časopisu Včelařství požádala o text na téma "škodí geneticky modifikované rostliny včelám?" Jak problém vidí a hodnotí čeští vědci?
Zopakujme si základní fakta: do GM rostlin typu BT je vnesen gen z bakterie Bacillus thuringiensis. Rostlina je pak schopna vytvářet specifické toxiny, které se po požití larvou cílového hmyzu váží na různé receptory v buňkách její střevní výstelky. Naruší jejich iontové kanály, střevo tak vlastně proděraví. Larva postupně hyne. Kukuřice BT MONA 851 je tak "smrtelně jedovatá" - ale jen pro motýlka zavíječe kukuřičného. BT MONA 863 (zatím se v Evropě nepěstuje) jen pro mandelinku zvanou bázlivec kukuřičný. Žádné jiné motýly, brouky či hmyz blanokřídlý tento toxin neohrozí.
Nikdy a nikde se nepotvrdilo ohrožení včelstev pylem, nektarem či medovicí BT transgenních rostlin. Ekologicky významně pozitivní je naopak vynechání insekticidů - jinak nezbytně aplikovaných během vegetace.
Článek s názvem "Geneticky modifikované rostliny:riziko, nebo naděje pro naše včelstva?" vyšel v letošním únorovém čísle ( 3). "Kdo seje vítr, sklízí bouři" … tentokrát necituji tetu Kateřinu. Čekal jsem nesouhlasné komentáře, dostalo se mi jich. Čerstvé číslo Včelařství 5/2010 obsahuje hned dva. Ten velmi rozsáhlý napsal kolega biolog, pan docent Ptáček z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Potěšilo mne to, pro autora je inspirující diskuse s odborníkem téhož ražení, i kdyby byla jakkoli ostrá - viz dávné spory kupř. Masaryka s Pekařem o "smyslu českých dějin". Nepolekal mne ani název článku předznamenávající jeho obsah - tedy "Geneticky modifikované rostliny - to je cesta bez návratu". Rozesmutnila mne až následující četba. Masaryk a Pekař se, pokud vím, navzájem "vnímali". Já měl ale pocit, že pan docent můj text k vyjádření svého pohledu na GM rostliny ani příliš nepotřeboval.
Pro ilustraci vybírám jediný příklad, další budu komentovat přímo v odpovědi pro Včelařství.
Vražedným nástrojem je specifický toxin, jímž bakterie ničí výstelku larev/housenek ... jen téhož hmyzího druhu. Jiné motýly, a vůbec už ne brouky či hmyz blanokřídlý, natož obratlovce,daný bakteriální druh/kmen nijak neohrozí… Není ničen užitečný hmyz či dokonce vyšší živočichové, příroda se vzpamatovává z desetiletí aplikace konvenčních insekticidů.Nikdy a nikde se nepotvrdilo ohrožení včelstev pylem, nektarem, medovicí těchto BT transgenních rostlin." (Opatrný)
"Jed zabíjí škůdce - housenky zavíječe kukuřičného. Podobný účinek má prý i na brouky. Což o to, jen nějaká housenka!? - mávnete nad ní (nad tím problémem) rukou. Jenže zavíječ patří mezi motýly, kteří všichni mají housenky. A kukuřice je rostlina pěstovaná ve velkých výměrách a nadto větrosnubná. V době kvetení tedy jedovatý pyl bude kontaminovat rostliny v širokém okolí, možná i obyčejné kopřivy s housenkami baboček. Libovolně můžeme dosadit jiné potravní rostliny s jinými druhy motýlů. Je krajina bez motýlů to, co bychom si do budoucnosti přáli? Podobně můžeme rozebírat brouky a důsledky jejich ztrát. A co ostatní živočichové, kteří se housenkami a brouky živí? Víme kolik ptáků nebo rejsků vyhyne nebo nebude v určitých oblastech moci žít?....(Ptáček)
Inu, máme tu typickou zlověstnou vizi, svým způsobem (ano, vzpomeňme důsledky dávné masové aplikace DDT) "Mlčící jaro", tentokrát po brněnsku. Jistě,můžete si říci "tvrzení proti tvrzení, kdo se v tom má vyznat, když se přou dva univerzitní kantoři". Nicméně připusťme, že já se vyznám ve včelách a čmelácích asi tolik, jako pan kolega v problematice GM rostlin…
Abych předešel výtkám čtenářů - nemíním to urážlivě, do Brna jsem obratem napsal slušné psaní, nabídl další informační zdroje, ve Včelařství snad vyjde moje seriozní oponentura oponentury…..
Život naštěstí míchá věci vážné s věcmi humornými - a snižuje tak náš krevní tlak a hladinu adrenalinu v krvi. A také nás znovu oslovuje, že abychom sebe i svět nebrali příliš vážně. Časopisecká diskuse totiž zdaleka nebyla jediným důsledkem mého "setí větru".
Pár dní po vyjití mého článku jsem našel ve své fakultní poště nestandardní zásilku. Papírový sáček s malou lahví medoviny - a v obálce přiložený dopis. Psaný perem, rukou, písmo nikoliv nepodobné tomu, jakým psala moje babička. Místy obtížněji čitelné, přikládám tedy doslovný přepis:
.Milý profesore,
se zájmem jsme si přečetli ve Včelařství váš článek. Víme o tom své. Tu kukuřici, říkáme jí Jedule, má už Višata za barákem. Králikům to nevadí, ale včely dělají kusy. Bylo to o májkách, Jedule ještě ani pořádně nevzešla, Pepik Fousků chodil poprvé po chalupách a zrovna v ten den se na něj v remízku za včelínem sesypaly včely. Museli ho vést až do Hradce. A Marcelu Ševců zrovna ten den taky! Pepik před tim chodil s tatou do včel každý týden - a nic ! Tohle se stalo, když byla Jedule do metru. Soukal, co má úly u lesa, nevytočil víc než 3 sklenice z 5 včelstev. Ještě loni měl 50 kilo na včelstvo. Ostatní, co mají úly po zahradách, dál od Jedule, mají normálně to, co dřív. Taky se Soukalovi ztratilo 20 souší. Naposledy ještě Jedule zkosila Chrastinu. Bylo to při krmení a přes pole za Višatou už nebylo vidět. Zvedal flašky s cukrem a bác ! Bylo po něm. Zouharová říkala, že těsně před tím vezl trakař Jedule do chlíva .Chrastina byl hora chlap, dělal na jatkách a Lehečka lékárník prohlašoval,že i když chlastá, má tuhý kořen. Tak jsme se sešli u Kulaté báby.Vokáč přines noviny, kde psali něco úplně jiného než vy. Kupuje si je kvůli Dívce Blesku každou středu. Po každý zelený řval a hrozně vám nadával. Pak přišla Mařka, dala mu po čuni a odtáhla ho domu.Tak jsme se s chlapama dohodli, že když vám tak nadával, tak vám tohle pošlem.Mějte se pěkně a už nám sem nic neposílejte.
Včelařské sdružení Zakopaná Lhota.
Věřte - nevěřte, pěkně mi tahle zásilka zamotala hlavu. To psaní mohla být právě tak recese mých přátel, jako zcela vážná záležitost. Už jsem si prošel dost seminářů a besed s laickou veřejností na to, abych si připustil i onu druhou možnost. I na medovinu jsem chvíli hleděl se značným podezřením. Korunka načatá nebyla. Nu co, nejhůř v ní bude projímadlo. Ochutnal jsem jednou, dvakrát - pak jsme ji doma s chutí vypili. Ale kdo byl původce - pachatel? Máme na katedře několik prima studentů, dikce psaní by jim byla blízká. Jeden, dva z nich dokonce včelaří. Ale na "otázkovou návnadu" nezabrali … Naštěstí pro mne se po pár dnech kdosi prořekl. A z autora se vyklubal můj/náš bývalý mladý kolega, výborný vědec, ale nyní soukromník. S báječným smyslem pro podobné žertíky. A samozřejmě -včelař.
Nojo, ale co s tím dál? Na takto hozenou rukavici jsem přece nemohl nereagovat. Tož jsem použil mediálně známou fintu "M-K" (tedy Martin Katušce). A jako omylem, překlepnutím v adresáři, zaslal na autorův mailbox dopis adresovaný "redakci Včelařství":
Vážený pane šéfredaktore
Váš, připouštím nečekaný, pozdrav mne velmi potěšil. Děkuji za slova útěchy - popravdě, není to tak zlé, na pravé oko již vidím a širokou hadičkou mohu polykat i kašovitou stravu. Mluvím zatím ztuha, ale mojí rodině to zřetelně příliš nevadí. Přesto všechno zlé je k něčemu dobré, ve shodě se svým příjmením budu příště opatrnější. Koneckonců, chodí-li člověk nepoučitelně s otevřeným ohněm poznání do prachárny nevědomostí, nesmí se divit, když to někdy bouchne. Prostě nechal jsem se ukonejšit dosavadní zkušeností, že útoky na moji osobu byly vesměs spíše verbální. Citovat je nicméně nebudu, abych snad neohrozil Vaši možná dosavadní důvěru v dobrotu člověka - zejména je-li to bratr včelař.
Jak asi víte, počátek onoho incidentu by zcela nevinný. Ve svém poštovním kastlíku na fakultě jsem tuhle odpoledne našel malý balíček. Nebyly to tentokrát bioprodukty od mých zanícených posluchačů Univerzity třetího věku, ani plenky z BT bavlny od mého milovaného Monsanta. Ba ani obvyklá eura od plejády producentů GM plodin, za něž již dlouho, nevtíravě a nezištně lobbuji v různých mediích.
Namlsán nedávným darem Včelařského sdružení Zakopaná Lhota, jehož účinky byly jen mírně projímavé (tedy účinky té medoviny), neodolal jsem. Již v soukromí své pracovny jsem zásilku otevřel, přivoněl, slastně přivřel oči, ukousl a polkl. Dojat empatií neznámého dárce, který, netuším jak, se "domákl" mé dávné drobné neřesti. Tedy vycucávat čerstvý med přímo z plástů. Jsem potom, pravda, celý opatlaný, knír je podoben čumáčku medvídka Pú - ale ta slast !!
Tentokrát ovšem slast trvala jen velmi krátce. Odesílatel totiž přehlédl, že plásty jsou dosud bohatě obydleny - a nikoliv jen včelím plodem. Tedy věřím a doufám, že šlo o pouhé přehlédnutí, sám sobě totiž učinil značnou škodu. Dnes již vím, jak chutná překousnutá matka.Trubce od dělnic jsem chuťově rozeznat nestačil.
Netuším, zda se jednalo o biovčelstvo, možná zpitomělé transgenním pylem Jedule. Dle mého ošetřujícího lékaře - alergologa je to však prý jedno.
Publikovat svoje zkušenosti tentokrát nehodlám - ani ve Vašem časopise, ani v jiném. Ač nevčelař, přípravnou četbou Vašeho periodika jsem se totiž poměrně slušně poučil o řadě "novinek v branži". Použitelných případně i proti mně. Varroázy se zatím neobávám, ztráty plodu taky ne , ale kupř. povídání o invazi asijské sršně Vespa velutina do Evropy na mně zanechalo opravdu hluboký dojem..
S mnoha pozdravy
Zdeněk Opatrný
Dle mého odhadu odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Finta "M-K" byla použita i zpětně :
Zpráva České pošty:
Vážený adresáte,
hluboce se Vám omlouváme za omyl, který byl způsoben elektronickým zpracováním obchodní zásilky. Dodávka včelího oddělku z farmy Kolomý v Bruntále určená pro adresáta:
Opat Trný, Břevnovský klášter, Markétská 28/1,Praha 6
se bohužel shodou okolností ocitla ve Vaší schránce. Vzhledem k tomu, že se jedná o živý materiál Vás žádáme o urychlené navrácení zásilky. Za způsobené nepříjemnosti se Vám omlouváme.
Vaše Česká pošta
V této fázi dialogu jsem si už řekl, že každá legrácka někdy končí, obě strany byly potěšeny, vraťme se k seriozní práci. Jenže - člověk míní …
A tak mi minulý týden přišel mail, adresovaný hlavně redaktorce rozhlasové univerzity, pro niž jsem také někdy koncem roku namluvil materiál týkající se moderní rostlinné genetiky. A samozřejmě také GM rostlin. Již sám jeho úvod mne nemohl nezaujmout:
Vážená pani redaktorka,
informácie k téme GMO ktoré odzneli v uvedených reláciách považujem za silne nevyvážené.
V prípade pána profesora (a vedeckých inštitúcií všeobecne) viem pochopiť prípadnú zištnosť - grantová, sponzorská a inak nezávadne nazvaná finančná podpora je pri súčasnom systéme financovania určite presvedčivá. No vo Vašom prípade mám dojem, že nemáte ani základnú predstavu o komplexnosti a rozsiahlosti problému s názvom GMO a nezodpovedne sa podieľate na dezinformovaní občanov ČR.
Keď sa vedec "hrá" na vlastnom piesočku je to jednoduché, keď však chce presvedčiť krajinu (napr. v rozhlase) prípadne celú EÚ (Biela kniha GMO) musí k tomu pristupovať komplexne.
Pán profesor Opatrný používa slová "prirodzené" a "sedliacky rozum", na Vašom mieste by som před stretnutím s ním prirodzene zobral slová Monsanto, BASF (mená firiem ktorých produkty sú schválené v ČR), GMO vložil ich do prehliadača (napr. Google) a sedliackym rozumom posúdil nájdené (pár článkov som vložil nižšie). Tiež môžete na internete nájsť viacero obrázkov a videí dokumentujúcich devastáciu, zamorenie krajiny, bezohľadné jednanie kde všetko je podriadené jedinému - maximálnemu zisku…….
A pak následovaly četné příklady, ty už byly v češtině - uvádím jen jediný z mnoha:
Když byla GM sója podávána samcům krys, jejich varlata změnila barvu - z normální růžové na tmavě modrou. Myši krmené GM sójou změnily mladé sperma. I myší embrya rodičů krmených GM měla významné změny v DNA. Reprodukční problémy postihují také dobytek. Zkoumání ve státě Haryana v Indii odhalilo, že většina buvolů, kteří jedli GM semena bavlny, měli problémy jako předčasné porody, potraty, neplodnost a pokles dělohy. Mnoho telat zemřelo. V USA asi dva tucty farmářů oznámilo, že tisíce prasat se staly neplodnými po pojídání jistého druhu GM kukuřice. Některá měla falešnou březost, jiná porodila vaky s vodou. Krávy a býci se také stali neplodnými, když byli krmeni stejným krmivem.
A tak teď opravdu nevím. Je tento mail další báječná mystifikace od mého kolegy Tomáše? Nebo pod ním podepsaný Ivan Kvasnička opravdu existuje? S napětím i podezřením denně prohlížím svůj poštovní kastlík. Jen kontrolovat případné vlastní barevné změny po nechtěném požití krmné GM soji (nepěstujeme, ale dovážíme) asi nezvládnu. Jak si možná pamatujete z mého posledního článku, modrá s růžovou se mi často pletou.
Převzato z blogu Opatrny.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora
