Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Jedlíci prachu matou historii
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Princ 10.11.2016 19:33Malpy by si zajisté dokázaly opatřit prach s nedostatkovými minerály z jiných zdrojů, ale částice horniny na zlomových plochách jsou jemné, takže si s nimi enzymy trávícího taktu opice snáz poradí. Navíc, tyto částice nejsou kontaminované. |
|
|
F. Houžňák 10.11.2016 10:48Rozhodně zajímavá metoda, "Vědci dokonce přistihli samičky, jak házejí kameny po samečcích, aby je upozornily, že nastal vhodný čas k plození potomků". Nesmí se ale moc trefit. |
|
|
Š. Hašek 10.11.2016 11:57Re: Rozhodně zajímavá metoda, Někteří chlapci zas tahají dívky za vlasy, "že se čas blíží". A některé ženy oznamují mužům, že "nastal čas" interesem o jejich konta a automobily. Fascinuje mě, že ta příroda má tak málo fantazie. |
|
|
V. Vaclavik 10.11.2016 10:33kun jeho zaprahani k vozu Autor se zda priklanet k pusobeni nahodnych vlivu prostredi na vyvoj mysle primatu, z nich se pak vyvinul homo sapiens. Vidim to prave naopak - prvni byl biologicky, geneticky vyvoj schopnosti pouzivat svuj mozek jinak, lepe, nez vsechna ostatni zvirata, z cehoz pak plynula ta schopnost rozvijet to prvni primitivni naradi, pripevnovat pazourky na nasady a tak dale. A samozrejme, ze ty prvni kroky mohly byt a nejspis jiste byly paralelni s tim, co delaly (vyrabely) ostatni zvirata (tim nemyslim odkoukani jeden od druheho). |
|
P. Rada 10.11.2016 16:14Re: Nepodcenujme koně který je zapřažen k vozu. Ty prvé ale podstatné kroky homo s.s. byly učiněny nejspíš jen v relativně malém hloučku bojujícím kdesi uprostřed afriky o přežití v období velkého zalednění. To dokládá archeologie i genetia a hned dvěma způsoby. Jednak malou genetickou rozmanitostí našeho druhu a potom i faktem, že aby se změna geneticky uchovala, musí najednou postihnout většinu dané populace. Mám za to, že k používání jednoduchých nástrojů nebyl potřeba zas až tak vyjímečný mozek a zvířata do i dnes dokládají. Za vyjimečnost už ale považuji umění hrát na píštalku nebo kreslení obrazů a právě to jsou příznaky odlišující homo s.s. od řívějších vývojových stádií. |
|
|
P. Rada 10.11.2016 9:55K poslední větě... ... " v čem se lišili... když pokádaly základ civilizace"..... Podstatná odlišnot člověka od ostatní živé přírody spočívá nejspíše v jeho schopnosti v čase vrstvené představivosti. Zkrátka jsme obrazně "pojedli s jablka poznání". Druh homo s.s. si umí představit/poznat do bude až v sedmi návazných krocích typu co by bylokdyž ... když .. když ... když... Viz "Příběh rodu homo". Dones je tento poslední vývojový krok znát i na tom, že ještě naše malé děti takovou představivost nemají. Neznají proto podobně jak zvířata stud a nedokáží lhát. http://www.rozhlas.cz/planetarium/historie/_zprava/641124 Proto jsme se mohli naučit jak vehnat jinak daleko rychlejší, silnější, obratnější zvěř do pastí. Předpokládalo to domyslet co s toho bude když, když...... Ve stejnou dobu ale tatáž úroven představivosti umožnila vznik kreseb nebo hudby - mozek poté už uměl domyslet na kresbě naznačené. Základ pro civilizaci byl tak položen a postačilo objevit zemědělství, které vedlo k ukotvení do té doby kočovného života a následně dalo smysl stavbě pevných stabilních obydlí jejihž zbytky civilizace charakterizují a někde zbytky přečkaly dodnes. |
|
|
V. Vaclavik 10.11.2016 11:01Re: K poslední větě... " ... schopnosti [cloveka] v case vrstvené predstavivosti. Zkrátka jsme obrazne "pojedli s jablka poznání". Druh homo s.s. si umí predstavit/poznat do bude až v sedmi návazných krocích typu co by bylokdyž ... když .. když ... když... Viz "Príbeh rodu homo". Dones je tento poslední vývojový krok znát i na tom, že ješte naše malé deti takovou predstavivost nemají. Neznají proto podobne jak zvírata stud a nedokáží lhát." Rozdil mezi zviraty a clovekem spociva v lidske schopnosti tvorit pojmy z konkretnich vjemu, coz nam umoznuje ziskat abstraktni perspektivu nahledu na svet, jakou zvirata nemaji.
Male deti, do jisteho veku nemaji zadny stud, protoze jejich pojmova 'zasoba' je velice jednoducha a proto jeste neziskaly pocit vedomi samy sebe. V jistem stadiu tento abstraktni nahled na svet (a tim i na sebe) ovsem ziskaji, a kdy se to stane se lisi pripad od pripadu, protoze ruzne deti nabiraji pojmovou zasobu a zacinaji jeji pomoci samy myslet ruzne rychle. Pojmy jsou abstrakce, ktere cloveku umoznuji byt si vedomy o case, tedy mit pojem o minulosti a ze bude budoucnost. Zvirata se maximalne pudove pripravi na pristi zimu a v ruznem rozsahu ziji sve zivoty 'dokolecka' - v uzavrenem kruhu opakuji vse sezonu po sezone, bez nejakeho dalsiho vyvoje, dokud jsou ziva. A kdyz se zmeni podminky, zvire strada a treba i vyhyne. Clovek se ovsem dokaze zaridit tak, aby se s temi zmenami vyrovnal (s tim, ze samozrejme vse ma omezeni). Kdyz ryby chtely na sousi, musely na to pomalu, az se z jejich ploutvi staly koncetiny. Clovek, kdyz se mu zachtelo jit pod vodu, vyrobil si na to nastoje, necekal, tedy nemusel zacit zit tisice let napul ponoreny v melke vode, az se mu vyvinou zabry. |
|
|
P. Rada 10.11.2016 15:55Re: K poslední větě... Tvoření pojmů je o řeči - ale to zvířata v promitivní formě také dovedou. Souvisí to právě s mírou intencionality. Je věcí obsahu pojmů a diskuse k nim do jaké míry vnímáte člověka schopnějšího nadhleduv čase. Pro většinu populace totiž platí, že žije ze dne na den. Mám za to, že vzhledem k neschopnosti porozumět signální soustavě zvířat a biosféry obecně, podcenujeme její komunikační možnosti. Ten poslední odstavec nejspíše není korektním argumentem. Člověk není dodnes uzpůsoben žít pod vodou - jen tam může nějakou dobu za pomoci přístrojů pobývat. To je o závislosti - nikoli o bytostné podstatě. Naopak člověk ztratil dřívější houževnatost, kterou nahradil řadou technických "kouzel" a tak s toho vzešla i jeho dnešní systémová nestabilita a změkčilost. |
|
J. Lepka 10.11.2016 7:28Moc hezký článek. Že by si matka příroda připravila plán B, kdyby se zatím to "chytré" lidstvo stihlo vyvraždit ? |
|
|
R. Langer 10.11.2016 11:21Re: Moc hezký článek. Věřím, že Matka Příroda se bez lidstva obejde docela dobře. Opačně už je to horší. ;-) |
|
|
Š. Hašek 10.11.2016 11:54Re: Moc hezký článek. Asi tak. Zajímavé. Jenom tápu - vytvořila člověka Matka Příroda? Potom jí až tak nebude jedno, že by zmizel. Ale máte pravdu, zánik (nebo skoro zánik) nějakého živočišného druhu by system skoro nepoznal/jen akceptoval, frčelo by to "za tou výhybkou/drcnutím" vesele dál. |
|
|
J. Tachovský 10.11.2016 13:22Re: Moc hezký článek. Za prve, Matka priroda neni matka, ale otec. A za druhe nema vedomi, takze ji to nemuze byt nebo nebyt jedno. |
|
|
J. Lepka 10.11.2016 19:09Re: Moc hezký článek. Máte recht! Ona i družka Lomikela - boha kanalizace a vodovodního potrubí, Kvakev, byl jediný bohyň mužského rodu. Z toho je vidět, že Krhúti nebyli homofobní, jen homoionterní. |
