Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Malpy

by si zajisté dokázaly opatřit prach s nedostatkovými minerály z jiných zdrojů, ale částice horniny na zlomových plochách jsou jemné, takže si s nimi enzymy trávícího taktu opice snáz poradí. Navíc, tyto částice nejsou kontaminované.

Rozhodně zajímavá metoda,

"Vědci dokonce přistihli samičky, jak házejí kameny po samečcích, aby je upozornily, že nastal vhodný čas k plození potomků". Nesmí se ale moc trefit.

Re: Rozhodně zajímavá metoda,

Někteří chlapci zas tahají dívky za vlasy, "že se čas blíží". A některé ženy oznamují mužům, že "nastal čas" interesem o jejich konta a automobily.

Fascinuje mě, že ta příroda má tak málo fantazie.

kun jeho zaprahani k vozu

Autor se zda priklanet k pusobeni nahodnych vlivu prostredi na vyvoj mysle primatu, z nich se pak vyvinul homo sapiens.

Vidim to prave naopak - prvni byl biologicky, geneticky vyvoj schopnosti pouzivat svuj mozek jinak, lepe, nez vsechna ostatni zvirata, z cehoz pak plynula ta schopnost rozvijet to prvni primitivni naradi, pripevnovat pazourky na nasady a tak dale.

A samozrejme, ze ty prvni kroky mohly byt a nejspis jiste byly paralelni s tim, co delaly (vyrabely) ostatni zvirata (tim nemyslim odkoukani jeden od druheho).

Re: Nepodcenujme koně který je zapřažen k vozu.

Ty prvé ale podstatné kroky homo s.s. byly učiněny nejspíš jen v relativně malém hloučku bojujícím kdesi uprostřed afriky o přežití v období velkého zalednění.

To dokládá archeologie i genetia a hned dvěma způsoby. Jednak malou genetickou rozmanitostí našeho druhu a potom i faktem, že aby se změna geneticky uchovala, musí najednou postihnout většinu dané populace.

Mám za to, že k používání jednoduchých nástrojů nebyl potřeba zas až tak vyjímečný mozek a zvířata do i dnes dokládají.

Za vyjimečnost už ale považuji umění hrát na píštalku nebo kreslení obrazů a právě to jsou příznaky odlišující homo s.s. od řívějších vývojových stádií.

K poslední větě...

... " v čem se lišili... když pokádaly základ civilizace".....

Podstatná odlišnot člověka od ostatní živé přírody spočívá nejspíše v jeho schopnosti v čase vrstvené představivosti. Zkrátka jsme obrazně "pojedli s jablka poznání". Druh homo s.s. si umí představit/poznat do bude až v sedmi návazných krocích typu co by bylokdyž ... když .. když ... když... Viz "Příběh rodu homo". Dones je tento poslední vývojový krok znát i na tom, že ještě naše malé děti takovou představivost nemají. Neznají proto podobně jak zvířata stud a nedokáží lhát.

http://www.rozhlas.cz/planetarium/historie/_zprava...

Proto jsme se mohli naučit jak vehnat jinak daleko rychlejší, silnější, obratnější zvěř do pastí. Předpokládalo to domyslet co s toho bude když, když...... Ve stejnou dobu ale tatáž úroven představivosti umožnila vznik kreseb nebo hudby - mozek poté už uměl domyslet na kresbě naznačené. Základ pro civilizaci byl tak položen a postačilo objevit zemědělství, které vedlo k ukotvení do té doby kočovného života a následně dalo smysl stavbě pevných stabilních obydlí jejihž zbytky civilizace charakterizují a někde zbytky přečkaly dodnes.

Re: K poslední větě...

" ... schopnosti [cloveka] v case vrstvené predstavivosti. Zkrátka jsme obrazne "pojedli s jablka poznání". Druh homo s.s. si umí predstavit/poznat do bude až v sedmi návazných krocích typu co by bylokdyž ... když .. když ... když... Viz "Príbeh rodu homo". Dones je tento poslední vývojový krok znát i na tom, že ješte naše malé deti takovou predstavivost nemají. Neznají proto podobne jak zvírata stud a nedokáží lhát."

Rozdil mezi zviraty a clovekem spociva v lidske schopnosti tvorit pojmy z konkretnich vjemu, coz nam umoznuje ziskat abstraktni perspektivu nahledu na svet, jakou zvirata nemaji.

Male deti, do jisteho veku nemaji zadny stud, protoze jejich pojmova 'zasoba' je velice jednoducha a proto jeste neziskaly pocit vedomi samy sebe. V jistem stadiu tento abstraktni nahled na svet (a tim i na sebe) ovsem ziskaji, a kdy se to stane se lisi pripad od pripadu, protoze ruzne deti nabiraji pojmovou zasobu a zacinaji jeji pomoci samy myslet ruzne rychle.

Pojmy jsou abstrakce, ktere cloveku umoznuji byt si vedomy o case, tedy mit pojem o minulosti a ze bude budoucnost. Zvirata se maximalne pudove pripravi na pristi zimu a v ruznem rozsahu ziji sve zivoty 'dokolecka' - v uzavrenem kruhu opakuji vse sezonu po sezone, bez nejakeho dalsiho vyvoje, dokud jsou ziva. A kdyz se zmeni podminky, zvire strada a treba i vyhyne. Clovek se ovsem dokaze zaridit tak, aby se s temi zmenami vyrovnal (s tim, ze samozrejme vse ma omezeni).

Kdyz ryby chtely na sousi, musely na to pomalu, az se z jejich ploutvi staly koncetiny. Clovek, kdyz se mu zachtelo jit pod vodu, vyrobil si na to nastoje, necekal, tedy nemusel zacit zit tisice let napul ponoreny v melke vode, az se mu vyvinou zabry.

Moc hezký článek.

Že by si matka příroda připravila plán B, kdyby se zatím to "chytré" lidstvo stihlo vyvraždit ?

Re: Moc hezký článek.

Věřím, že Matka Příroda se bez lidstva obejde docela dobře. Opačně už je to horší. ;-)