Vznik geologie jako vědy o procesech souvisejících se vznikem Země, utvářením a složením zemských vrstev spadá do počátku 19. století. Sice již dříve někteří pochybovali o vzniku Země tak, jak jej popisovala Bible, ale většina představitelů tehdejší vědy byla přesvědčena, že svět byl stvořen 4000 let před Kristovým narozením. Zkameněliny považovali buď za organismy zahubené biblickou potopou nebo za hříčky „tvořivé síly“. Ještě v roce 1767 na universitě ve Würzburgu vyšla bohatě ilustrovaná kniha, v níž byly skutečné fosilie spolu s falzy (např. obrázky komety nebo hebrejského písma na kamenech) považovány za „rozmarné výmysly Boží“. Diskuse kolem stáří Země a s ní celého světa se omezovaly na výpočty, které vycházely z údajů v Bibli. Koncem 16. století bylo vypočteno, že svět existuje přibližně 6000 let. Zcela přesně to v 17. století určil irský duchovní James Ussher. Bůh podle něj stvořil svět a všechny jeho tvory v devět hodin ráno v pondělí 23. října roku 4004 před Kristovým narozením. Ještě v 19. století v anglických vydáních Bible v knize Genesis na stránce s popisem stvoření byl na okraji text Before CHRIST 4004.

Třetí vydání Britské encyklopedie z roku 1797 mělo 18 svazků, ale heslo geologie v něm nebylo. V roce 1815 vyšla v Londýně první geologická mapa s názvem Zobrazení vrstev Anglie, Walesu a části Skotska, odhalující uhelné pánve a doly, blata a močálovité oblasti původně zatopené mořem a rozdílnosti půdy podle různých spodních vrstev; označeno se zřetelem na maximální popisnost. Jejím autorem byl William Smith. Byla výsledkem více než 20 let práce. Desetitisíce kilometrů cestování v dostavnících, podrobné zkoumání více než 150 000 kilometrů čtverečních území od Devonu ke Skotsku, od Walesu k pobřeží Kentu. Mapa byla geniálním dílem a její autor je považován za otce anglické geologie.

V roce 2001 vyšla v New Yorku v nakladatelství HarperCollinsPublishers kniha The Map that changed the World s podtitulem The Tale of William Smith and the Birth of a Science. U nás ji v roce 2004 vydalo nakladatelství BB/art s. r. o. ve spolupráci s nakladatelstvím Jiří Buchal – BB/art v překladu Jiřího Gojdy s názvem Mapa, která změnila svět-William Smith a zrození moderní geologie. Napsal ji britsko-americký spisovatel Simon Winchester (nar. 1944), který je u nás znám jako autor knihy Profesor a šílenec, jejíž podtitul Příběh o vraždě, šílenství a vzniku Oxfordského slovníku přilákal víc čtenářů než příběh Williama Smithe. To by mohl být ale povrchní úsudek, neboť ani život otce anglické geologie dramatičnosti nepostrádal.

William Smith se narodil ve vesničce Churchill v hrabství Oxfordshire 23. března 1769. Přišel na svět v roce tří vynálezů, které poznamenaly tvář nastupující doby. V roce 1769 vznikla první důlní železnice, rám na spřádání bavlny poháněný vodou a James Watt získal patent na první parostroj. Na životě v Churchillu se ale nástup průmyslové revoluce ještě nijak neprojevil. Williamův otec byl místním kovářem. Lidé žili v kamenných chalupách s doškovou střechou a obec spojovaly se světem rozblácené rozježděné cesty. Sociální původ byl handicapem. Nadaný mladík a později dospělý muž se těžce prosazoval v zemi, v níž kastovní elita diskriminovala lidi „špatného“ původu. V roce 1781, kdy bylo Williamu Smithovi dvanáct let, byl už velkým čtenářem. Tehdy se u většiny obyvatel schopnost číst omezovala na porozumění slovům na vývěsních štítech. Simon Winchester cituje článek z The Grub-Street Journal z doby Williamova mládí: Devatenáct z dvaceti lidí této sorty je od přírody určeno pro řemeslo a výrobu. Odvádět je k četbě knih znamená poškozovat je, dělat z nich nikoli rozumnější nebo lepší, nýbrž drzejší, nezvládnutelnější a vzpurnější lidi.

William Smith se zajímá o zkameněliny. Sbírá je a studuje. Navštěvuje římské zříceniny v okolí. Snaží se přečíst veškerou novou přírodovědeckou literaturu. Píše si deník. V té době existovala velká produkce novin. Pošta byla spolehlivá a výkonná. Noviny odeslané z Londýna se do Churchillu dostaly druhý den odpoledne. Obyvatelé odlehlých míst měli informace v celostátním měřítku a dovídali se o zahraničních událostech.

Když bylo Williamu Smithovi osm let, zemřel mu otec. Venku opravoval nějaký zemědělský stroj a nachladil se. Williamova matka se znovu provdala. Chlapce se pak ujal strýc a William žil na jeho zemědělském statku. Ke statku patřila mlékárna, ve které se vyrábělo máslo. K vážení se používaly zvláštní kameny, které se nacházely v místních kamenolomech a na polích. Každý kámen vážil kolem 22 uncí, což byla tzv. „dlouhá libra“. Byly to zkameněliny „mořských ježků“, ježovek Clypeus ploti, které žily v teplých jurských mořích pokrývajících oblasti dnešní jižní Anglie před zhruba 165 miliony let.

William Smith dokončil školu, ale na studium na universitě prostředky neměl. Z jeho deníků je vidět touha po poznání. Strýc, známý v obci jako „starý William“, se k němu choval dobře. Ale sbírání zkamenělin a četbu knih považoval za neplodné zájmy a jen s velkým zdráháním synovci přispíval na nákup knih. V nejbližším městě Chipping Nortonu žádné knihkupectví nebylo. V obchodě s kuchyňským nádobím William objevil knihu Umění vyměřovat od Daniela Fenninga. Z ní studoval zeměměřičství. Podle jeho deníků z té doby, které jsou dnes uloženy v knihovně Universitního muzea v Oxfordu, pracoval od podzimu 1787 jako pomocník u profesionálního zeměměřiče Edwarda Webba. Postupně se vypracoval a stal se samostatným zeměměřičem. Při pracích na projektech a stavbách dolů a plavebních kanálů se seznamoval se složením a uspořádáním zemských vrstev. Přitom sbíral zkameněliny. Hledal zákonitosti uspořádání zemských vrstev a objevil zákony stratigrafie. Ten hlavní je zákon superpozice – starší vrstvy jsou pod vrstvami mladšími. Další je zákon, podle něhož vrstvy stejného stáří mají stejné zkameněliny. První geologickou mapu vytvořil už v roce 1799. Zobrazovala ale jen velmi malé území. Jeho stěžejní dílo, rozsáhlá a vysoce přesná geologická mapa vyšla v roce 1815.

Geologický průzkum ho vyčerpával nejen fyzicky. Ustavičně trpěl nedostatkem peněz. Ocitl se i ve vězení pro dlužníky. Pro nízký původ nebyl dokonce přijat do jedné učené společnosti. Satisfakcí mu bylo vydání první geologické mapy a její okamžité uznání. Byl prvním člověkem, který v roce 1831 dostal Wollastonovu medaili jako „otec anglické geologie“. Obdržet Wollastonovu medaili je ve světě geologie rovno získání Nobelovy ceny. Byl mu udělen čestný doktorát. Při jedné ze svých četných cest dostavníkem se nachladil. 28. srpna 1839 William Smith v Northamptonu umírá ve věku 70 let. Jeho synovec John Phillips (1800-1874), který strýce na jeho putováních doprovázel, se stal významným geologem. V letech 1859-1860 byl prezidentem Londýnské geologické společnosti a až do své smrti působil na Oxfordské universitě.

Vznik geologie jako vědeckého oboru byl postupným procesem, který překonal původní náboženské představy o stáří a vzniku Země. Klíčovou roli v tomto vývoji sehrál William Smith, jehož práce, průzkumy a vytvoření první geologické mapy položily základy moderní geologie. Přestože čelil společenským i finančním překážkám, jeho přínos byl nakonec uznán a dodnes zůstává symbolem vědecké píle a odhodlání.