29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

VĚDA: Jak se bránit poléhání obilí

Žně v hospodářství Krejzlových, někdy v roce 1915 (obr. 1). Nejsem autorem toho obrázku. Zkopíroval jsem si jej z alba dokumentujícího život v malé obci Čánka, kousek od Opočna.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Mach 22.8.2017 18:41

Re: V pincipu jde o efektivitu těžby.

... ano, říká se jim oze tuneláři a němečtí a rakouští zelení.

P. Mach 22.8.2017 18:40

Re: V pincipu jde o to, že si jako obvykle cucáš z prstu

srágory. Borlaugova zelená revoluce měla za cíl jen a pouze zvýšit výnosy zemědělské produkce určené pro potravinářskou výrobu. Díky ní se podařilo tam, kde byla aplikována, vymýtit nebezpečí hladomoru. Tvrdit, že tzv. biopaliva mají s tímto něco společného může jen vylízaný kretén. Biopaliva jsou výmysl nikoli biologů a zemědělců nýbrž zelených politiků a nekompetentních aktivistů, založený na tom, že potraviny mohou být předělány na paliva. S novými odrůdami, které byly vyšlechtěny během Borlaugovy zelené revoluce nebo následně, to nemá absolutně nic společného.

A dále vědecký výzkum stojí rozhodně méně než nesmyslné hovadiny typu dotování oze parodií na elektrárny, dotování tzv. biopaliv, dotované biozemědělství atd. atp.

Autorova otázka je jasná a je jasná i odpověď, přínos je nepopiratelný a další vývoj v této oblasti bude rovněž velmi přínosný. Jak to přijme zeleným kretenismem a tisíci nesmyslných regulací postižená Evropa je věc druhá. Za "spekulativní" by se daly označit ty tvoje bláboly, rado, kdyby ovšem na ně lépe neseděl pojem "dementní".

P. Zinga 22.8.2017 18:28

Re: Sláma byla hlavní složkou hnoje,

A neudrží vodu.

P. Rada 22.8.2017 17:45

Re: V pincipu jde o efektivitu těžby.

Jsou lidé, kterým dělá dobře nalhávat si, že energii mohou snadno získat nějakým trikem. Rádi praktikují něco jako dětské otočení vypínačem a at se dál postarají jiní. Pokud poté přijde účt prolhásí ho bezostyšně za vylhaný.

P. Selinger 22.8.2017 16:29

Sláma byla hlavní složkou hnoje,

( plus výkaly a moč koní a krav ), který doplňoval organickou hmotu do půdy. Koňě kromě sportovních již nejsou a krav je pětina toho, co tu bylo, navíc se používá bezstelivové ustájení, protože slámy je následkem toho šlechtění málo. Následek je nízký obsah humusu v půdě, její náchylnost k erozi a snižování její úrodnosti, která je pak doháněna chemií.

L. Severa 22.8.2017 15:25

Zajímavé informace.

Jen malé poznámky. Dlouhou slámu potřebovali zemědělci také na výrobu povřísel(pamatuji ještě ruční) a do strožoků(slamníků). Proto se potřebná část obilí mlátila cepy, i když již byly mlátičky. Zajímavé je na přiložené fotografii způsob sečení. Ženci kosí obilí na posečenou stranu, tak jak se seče seno. U nás se obilí seklo na neposečenou stranu tak, že se opíralo o to neposečené. Zpravidla ženy to posečené "odebíraly"srpem a odkládaly na hromádku již posečenou. Ale kdo to ještě pamatuje!

R. Langer 22.8.2017 13:01

Re: V pincipu jde o efektivitu těžby.

Prolhaný EROEI. :-P

M. Krátký 22.8.2017 9:44

Tušil jsem to jen mlhavě

když se tak toulám kolem Sázavy a vidím ječmen vysoký po kotníky tak mě vždy napadalo, že za tím musí být nějaký fígl. Jako kluci jsme se v obilí "ztráceli" a teď už by to nešlo. Takže autorovi velký dík za tuto informaci i sloh

P. Rada 22.8.2017 8:32

V pincipu jde o efektivitu těžby.

Předně děkuji za pěkný a věcný článek. "Zelená revoluce" takto skutečně proběhla. Dál už ale nepokračovala zdaleka tak velkými úspěchy - zatímco nákladovost výzkumu dál rostla. Mám za to, že analogicky dál rozhodne poměr nákladovost versus výnos a to právě bude zásadní pro zodpovězení autorovy otázky:

..."Akceptuje také současná či blízce budoucí Evropa tyto přínosy molekulárního šlechtění?"...

Připomenu v této souvislosti podobný dnes často přetřásaný problém biopaliv. Idea biopaliv totiž navázala právě na naděje tzv zelené revoluce ale dnes vesměs splaskla. Zásadní je totiž celková dlouhodobá efektivita těžby energie která v našich zeměpisných šířkách nedosahuje ani podmínek pro civilizační minimum kdy EROEI dominantního zdroje musí být větší jak zhruba 5x. (https://cs.wikipedia.org/wiki/ERoEI).

Autorovu otázku žel ale musím označit i za poněkud spekulativní. To proto, že bez uvedení nákladů předpokládá, že molekulární šlechtění bude mít automaticky jen "přínos". Krátkodobý předešlý úspěch ale neznamená obecnou odůvodněnou zkušenost a nevysvětlená je i vazba otázky jen na Evropský prostor.

Zelená revoluce se zde sice zopakovat může ale spíše vůbec nemusí. Zobecnělá zkušenost za delší období totiž zárověn praví, že přes veškerý technologická pokrok lidstva za poslední století, doposud klesá efektivita těžby dominantních zdrojů energie. Tato situace omezuje i možnou míru celospolečenských investic do genetického šlechtění a s ní i naděje. Nelze takto ale zcela vyloučit nějaký převratný objev a pro tuto možnost zůstává otázka otevřená.

J. Lepka 22.8.2017 8:11

Super informace.

Jako laika mne to vůbec nenapadlo a nízký vzrůst obilí jsem přičítal atmosférickým vlivům, tuplem když nás zamlada krmili kecy o kvalitách sovětské nepoléhavé pšenici a stačilo zapršet. Pravda, to ještě byly deštivé letní měsíce.