Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

"...první hvězdy, které produkovaly hélium."

To sice ano, ale podstatná část jader izotopu 4He vznikla nukleosyntézou v procesu, kterému říkáme Velký třesk. Tehdy vzniklo 75% jader H, 25% jader 4He, a stopová množství jader 3He, D, 7Li. Na konci Velkého třesku si tato jádra "přitáhla" volné elektrony, čímž vznikly atomy prvků. Přibližně za 500 000 roků*) se tyto atomy gravitačně shlukly do útvarů, kterým říkáme hvězdy, přesněji : gravitačně vázané fúzní reaktory. Množství helia, produkované hvězdami, je nepatrné v porovnání s objemem primárního helia z Velkého třesku, nicméně stále roste, a v daleké budoucnosti převládne.

*)současných pozemských

Vážený pane,

rád čtu vaše příspěvky. Nicméně podívejte se nezaujatě na váš poslední graf.

Po veškerém, již dlouho trvajícím úsilí můžeme poznat jen cca 5% vesmíru.

Je to zcela zřejmě konina. Nevím v čem je chyba, ale je tam.

Doporučuji promyslet, že objekty vzdálené v prostoru jsou také vzdálené v čase.

Tedy, že rudý posuv není dán jen rychlost rozpínání vesmíru, ale je také nebo dokonce především dán změnami vlastností téhož v čase.

S pozdravem a přáním dobrého zdraví

Skalička

Ad... "můžeme poznat jen cca 5% vesmíru - Je to zcela zřejmě konina."...?

Možná ano - ale jak lépe máte Vy "promyšleno" chování 95% vesmíru - které nesedí vzhledem k pozorování trajektorií...?

Čím je podle Vás způsobeno to, že se celek zřejmě dál podle pozorování baryonové hmoty rozpíná ... a to přesto, že na druhou stranu hvězdy kolem jader galaxií obíhají rychleji, jako by tam bylo mnohem víc hmoty než je pozorováno.... a tak by to logicky i u celku mohlo spíše vést na trend celkového gravitačního smrštování.

Jaký máte náhled na situaci, ve které dosavadní poznání zákonů a aplikace prosté logiky, zatím neodpovídají dostatečně věrohodně na pozorování?

Ad: ... "Dokážeš si představit, že všechno co kolem nás a na obloze VIDÍME je podle nejnovějšího bádání pouhých 4.96 % celkové hmoty vesmíru? "...

Přesto, že sám mívám pod čirou hvězdnou oblohou pocit až úžasu, tak pro korektnost připomínám, že to všechno co "vidíme" (všichni, očima na všechny strany - ale jen ze Země), je jen nicotný zlomek s oněch 5% teoreticky spatřitelné hmoty, kterou bychom mohli spatřit pokud bychom k ní byli adekvátně blíže a event. si na ni navíc posvítili.

Vždyt ze Země nemůžeme "vidět"/shlédnout ani jen celou naši Galaxii a to jen proto, že se nacházíme uvnitř jednoho s ramen...

Vzácnost může mít s jiného pohledu aspekt nicotnosti a možná i míváme velké ego.

Také je třeba uvažovat, že oči, které se evolučně vyvinuly pro jiné účely, a přístroje, které pořád ještě vyvíjíme, nedokážou zachytit vše a vlastně ani nemají dost informací, aby "věděly", po čem se mají "dívat".

Zdá se mi to nebo nezdá? Jako by pokrok v teoriích mikro i makro závisel na vývoji toho čím a odkud se pozoruje.

Třeba neurčitost se projevuje neboť nepoužíváme dostatečně malé "častice" k pozorování, které by s těmi pozorovanými nehnuly. A co když se část temné hmoty "spojila" v tu co my, svými pozorovadly vidíme.

To mi přijde naprosto samozřejmé a není to žádná moderna. Vzpomeňte jen na skleněné čočky a s nimi související mikroskop a dalekohled.

A nejde jen o techniku, ale i pozorovatele. Jak dlouho trvalo, než někoho NAPDLO pitvat člověka, natož aby si to dovolil? Dokonce: žiju v domnění, že dlouho předlouho bylo samozřejmé, že muž má o žebro míň, protože z něj Bůh stvořil Evu, a žebra přitom lze spočítat, aniž by muselo dojít k extrémnímu odhalování.