Tým vědců z celého světa již identifikoval 69 různých léčiv a sloučenin v klinických a preklinických testech, které zkoumají potenciální účinnost látek při potlačení infekce SARS-CoV-2.
Zde ale musí vědecká obec počítat s tím, že ji s přibývajícími poznatky některé testy léčivých látek zavedou do slepé uličky. Tak jako se ze studie, za kterou stál prof. Didier Raoult, díky níž se pacientům s onemocněním covid-19 v řadě zemí (včetně ČR) začal podávat hydroxychlorochin, dnes klube, jak se zdá, malý skandál. Neboť hydroxychlorochin, tolik oslavovaný a propagovaný americkým prezidentem Trumpem, v případě léčby covid-19 ani zdaleka není tak účinný, jak profesor Raoult (nejen) novinářům tvrdil. Podle studie, zveřejněné 30. dubna 2020 v Medscape, každý pátý lékař v USA, starající se o pacienty s covid-19, ordinoval hydroxychlorochin. Avšak řada lékařských týmů podávaní tohoto antimalarika pacientům s koronavirem v poslední době už zastavila.
Definitivní tečku za tímto Trumpovým „zázračným lékem“ zřejmě představuje nejnovější francouzská studie, ve které byla posuzována účinnost hydroxychlorochinu u pacientů přijatých do nemocnice s onemocněním covid-19, postižených pneumonií, tedy zápalem plic. Do studie byla zapojena celkem čtyři francouzská centra terciární péče, poskytují péči pacientům s covid-19 postiženým pneumonií, mezi 12. březnem a 31. březnem 2020. Hodnocení bylo publikováno 14. května 2020. A zde stojí, jak se u nás říká, černé na bílém: „Hydroxychlorochin získal celosvětovou pozornost jako potenciální léčba covid-19 kvůli pozitivním výsledkům z malých studií. Výsledky této studie však nepodporují jeho použití u pacientů přijatých do nemocnice s covid-19, kteří vyžadují kyslík.“
O tom, že Donaldem Trumpem propagovaný hydroxychlorochin při léčbě covid-19 není tím pravým ořechovým, naše sdělovací prostředky již veřejnost informovaly. Rovněž ji informovaly o tom, že díky studii, kterou zaštítil vládní Národní ústav pro alergii a infekční nemoci (NIAID), byla již definitivně prokázána účinnost remdesiviru americké společnosti Gilead, který vyvinul tým pod vedením Tomáše Cihláře. Načež Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) doporučil rozšířit použití experimentálního léčivého přípravku remdesivir tak, aby bylo možné léčit více pacientů s těžkým onemocněním covid-19. Kromě pacientů, kteří podstupují invazivní mechanickou ventilaci, se nyní doporučení k použití remdesiviru vztahuje také na léčbu hospitalizovaných pacientů vyžadujících neinvazivní ventilaci a použití zařízení s vysokým průtokem kyslíku. Ovšem našim novinářům stále jaksi uniká fakt, že se pozornost lékařů a vědeckých kapacit při hledání vhodné léčby onemocnění covid-19 dnes obrací i ke dvěma slibným léčivým přípravkům, a to k tocilizumabu a ciklesonidu.
Ciklesonid je inhalační kortikosteroid, užívaný i u nás k léčbě astmatu, kdy působí na dýchací cesty a tlumí zánětlivé procesy. Je podáván aerosolovým dávkovačem, pro Českou republiku je povolen v podobě přípravku Alvesco 160 inhaler. Ciklesonid je sice řazen do skupiny kortikoidů, avšak u inhalačně podávaných kortikoidů jsou vedlejší účinky vzácné a v drtivé většině nezávažné. Ciklesonid se podle americké studie ukázal být slibným léčivem (přesněji tzv. proléčivem, neboť jeho aktivní metabolit se uvolňuje až po jeho uložení v plicích) i v případě závažného průběhu covid-19. Tento přípravek pro orální inhalaci je prodáván pod obchodními názvy Alvesco pro astma, dále pak jako Omnaris, Omniair, Zetonna a Alvesco pro sennou rýmu v USA a Kanadě. A podle vědců se ukázal být slibným lékem proti SARS-CoV-2. Autoři poukazují na to, že už studie ze začátku tohoto roku prokázala antivirovou aktivitu a odhalila molekulární cíl léčiva jako virový protein nazývaný Nsp15, čímž se tak může projevovat jeho duální role (antivirová a protizánětlivá) při kontrole infekce novým koronavirem. Přičemž protizánětlivá aktivita ciklesonidu by mohla být použita k potlačení cytokinové bouře, což je zánětlivá nadměrná imunitní reakce, která může pacienty s covid-19 usmrtit.
Mezi léky, o kterých se dnes hovoří v souvislosti s experimentální léčbou covid-19, je také tocilizumab. U nás se látka tocilizumab (RoActemra) užívá i pro zvládání cytokinového syndromu při CAR-T léčbě v hematologii, kdy jsou nemocnému podávány jeho vlastní leukocyty, do nichž je vpraven chimerický antigen. V tomto případě je tocilizumab podáván formou intravenózní infuze. Látka tocilizumab (Actemra nebo RoActemra) z laboratoře Roche patří do kategorie monokolárních protilátek, které byly vyrobeny v laboratoři odvozením od jediného kmene lymfocytů, které mají reagovat na konkrétní cíl. Přípravek se zpravidla podává injekcí pod kůži (podkožně) při léčbě autoimunitní revmatoidní artritidy a působí tak, že blokuje receptor pro protein imunitního systému, který tak částečně zablokuje svou reakci vůči vlastnímu organismu. U pacientů s těžkým průběhem covid-19 je právě přehnaná reakce imunitního systému častým důvodem vzniku akutních respiračních potíží, které často končí blokací dýchacích cest a následnou smrtí pacienta.
Proto také farmaceutická společnost Roche v březnu letošního roku zahájila celosvětovou studii fáze III a shromažďuje údaje o možném využití přípravku Actemra u pacientů s pneumonií, kteří onemocněli na covid-19. Což představuje, jak se u nás říká, běh na dlouhou trať. Ovšem už 27. dubna byla francouzským týmem publikována předběžná zpráva o randomizované klinické studii „Tocilizumab výrazně zlepšuje klinické výsledky u pacientů se středně závažnou nebo těžkou pneumonií covid-19“ s tím, že výsledky studie budou předloženy ke zveřejnění v recenzovaném časopise. Pacienti byli vybíráni na základě hospitalizace pro mírnou nebo těžkou pneumonii při covid-19, celkem bylo randomizováno 129 pacientů.V zahraničním tisku se tak v posledních dnech objevují zprávy, že první randomizovaná srovnávací studie lékařů z Pařížské veřejné asistenční nemocnice měla již prokázat klinický přínos experimentální léčby u pacientů s covid-19, jimž byl podáván tocilizumab, konkrétně RoActemra.
A jak potvrzuje prof. Ladislav Machala z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Fakultní nemocnice Na Bulovce, tocilizumab byl s ostatními přípravky probírán na telekonferenci organizované SÚKL a Ministerstvem zdravotnictví ČR dne 20.3.2020 a následně byl zařazen mezi léky, které je v ČR možno podávat v rámci experimentální léčby covid-19. Přičemž je tocilizumab již uveden jako možný experimentální lék na covid-19 v doporučeném postupu Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.
Převzato z KarelWagner.blog.idnes.cz se souhlasem autora