Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Já bych chtěl ohledně toho štěrbinového experimentu dostat jednu odpověď, ale nikdy jsem ji zatím nenašel.

Jak se budou chovat častice, pokud je člověk nebude pozorovat přímo, ale pomocí kamery? A jak se budou chovat, pokud bude kamera zapnuta, ale člověk ji nebude sledovat? A jak se budou častice chovat, když kamera bude zapnuta, ale člověk se na obraz nebude koukat živě, ale s časovým opožděním? Třeba hodinu, den - časový úsek není až tak důležitý. Jinak řečeno, budou častice "vědět", že se na ně někdo dívá zprostředkovaně, případně s časovým opožděním? Případně budou "vědět", že si záznam kamery nikdy nikdo neprohlédne?

Možná jsou odpovědi triviální, ale nejsem natolik zběhlý v této oblasti, abych to uměl posoudit.

Dobrý den pane Kostelanský. Obdivuji Vaši zvídavost a promiňte předem, že nebudu odpovídat dost diplomaticky. 1. Pojem částice svádí k tomu, že je jedna. Nikoli jedna, je jich vždy mnoho. Jedna částice je statistická fikce odvozená z podezřelé logiky, když je jich spočetné množství tak musí přece být jedna, není liž pravda, že.! Ale tak to není, žádný fyzikální pokus ani v nejdokonalejší laboratoři nezachytil jednu samotnou částici. Vím, Chemie pracuje a vypočítává ionty a píše vzorečky CO2 a pod. jenže to jsou "grammolekuly" určité látky statisticky odpovídající jednotlivým atomům. Kolik je 1 mol, 6,022 x 10 umocněno na 23 částic. Navíc absolutně nerozlišitelných jedna od druhé i když o tom tak píšu. Jsou v tom množství navzájem neodlišitelné. Myslíte si, že jedna o druhé částici si může něco pamatovat když nelze jednu od druhé vůbec odlišit. Vždyť nelze určit ani místo kde je jedna nebo druhá. Víme jen, že nejsou na stejném místě. Jedna do druhé nepronikne, i když ani to není tak jisté, viz chemické procesy, slučování, hydrolýza a pod.! Vždy však při jakémkoli měření se jedná o velmi velká množství (grammolekuly, aspoň 1 mol) částic.

2. Ve fyzice neexistuje měření (pozorování) které by neovlivňovalo předmět měření. Takže bez měření (není vědění) se budou chvat "částice" neměřitelně.! při měření se ony "částice" budou chovat tak, jak bude ukazovat měření.! Logika jako hrom. Nějaká paměť.? Fotografování, filmování. Jev, který filmujete, probíhá vždy rychleji než nejrychlejší snímkování. A zobrazení je iluze, asi 50 x za sekundu. Lepší je analogové zobrazení než digitální. (viz hodiny).

3. V přírodě NEEXISTUJE jednotlivá částice.! Ani v celém vesmíru. S tím se smiřte. Vždy jsou nejméně po dvou. To má mnoho principiálních důvodů na dlouhé povídání. Nejsou ani samotné elektrony nebo protony ve Slunečním větru, vždy je to min. proud či oblak, nebo el. náboj a proud atd. Pokračování příště, ahoj.

Já už dospěl k přesvědčení, že svět není poznatelný, ale zkoušet je to třeba.

Na kočce lze pozorovat, že bez váhání nejraději žere to, co jí nejvíce chutná. Na rozdíl od lidí se nezatěžuje žádnými poučení. Za dlouhého evolučního vývoje to má takhle, dobře prosperuje, nebude to měnit...

Na kocce je pozoruhodne, ze v okamziku, kdy nekteri tvorove v evoluci vsadili na silne spary a ostre zuby, jine na rychle nohy a bystre smysly, kocky vsadili na to, ze kdyz se nazerou, vypadaji spokojene

Konečně podaná teorie tak, že jsem ji pochopil. Jen u příkladu kočky a zavřené lednice se mi zdá, že ono vlnění, v němž by se měla proměňovat kočka, musí být jiný důvod: někoho, kdo si lednici umí otevřít a maso dát kočce. To je jen jiná teorie platící nejen pro kvantový svět. Jinak ale díky za vysvětlování toho, co se prostým rozumem bez speciálních znalostí těžko chápe.

Dekuji

Srovnávat oblázky s fotony ( je to částice, nebo vlnění? jak se to kdy hodí ) je argumentace pro zvláštní školu. Fyzika narazila na nezdolnou bariéru poznání ( pro nahou opici HoSap ) a tak fyzici hrají Potěmkina na udržení cash flow, stejně jako my musí jíst, pít a bydlet.

Fyzikove maji tvrda data, ze nase smysly jsou uplne mimo toho, jak funguje realny svet. Tedy jak funguje na te nejhlubsi urovni, jak uz jsem psal, je nejaka fuzzy hranice, kterou muzeme vnimat uz primo nasimi smysly bez potreby pristroju.

Nejvetsi problem je ze (pokud vim), nikde se na vysokych skolach v CR (i v Americe, to vim) se neuci poradne zakladum kvantove mechaniky. Treba to ze vlnova funkce, kterou dostaneme ze Schrodingerovy rovnice, se odehrava ("zije") v komplexnim prostoru (t.j. a+ib), kde i je resenim rovnice x^2+1=0. To je nesmirne divny, ze to neni v nasem prostoru. Jestli neco vubec, tak 21. stoleti bude stoleti kvantove mechaniky. I kdyz to s tema kockama p. Tuma trochu prehnal, ma pravdu, a dobre na to upozornil.

Kvantovy svet je natolik jiny od naseho, ze by to meli detem rict uz mnohem drive. Nez si prectou Elegantni vesmir a potom skouknou Quantummania, nebo jaxe ta Marvelovka jmenovala