J. Balcar 24.10.2018 10:39

Re: Z toho my vychází,

Z toho mi (opravdu tam nepatří my...) vychází, že byste měl doplnit železo a jód.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 24.10.2018 11:02

Re: Z toho my vychází,

oprava: mi

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kombercová 24.10.2018 17:21

Re: Z toho my vychází,

A sestěhovávají se tam lidé z oblastí chudých na jód. Jak za magnetem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vérosta 24.10.2018 10:15

Re: Kam ten Kohout brousí?

souhlas!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Šporková 24.10.2018 12:05

Re: Kam ten Kohout brousí?

no právě proto je řeč o PRůMĚRNÉM IQ, do kterého se vejde jak ten ojedinělý inteligentní pasáček, tak stejně ojedinělý blb ve vysoce vzdělaném prostředí. A proto jsou také průzkumy dělány na opravdu velkém množství jedinců (viz článek). Ovšem vzdělání nemá na výši IQ nijak podstatný vliv, v každém případě daleko menší než vlivy zmíněné v článku (strava apod)., ale například i věk - vrchol iQ bývá mezi 16.-20. rokem pak už jen velice pomalu klesá, takže např. vysokoškolské studium ho nijek moc neovlivní - tady je závislost opačná: výše IQ ovlivní to, zda člověk je schopen vystudovat VŠ

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 24.10.2018 12:39

Re: Kam ten Kohout brousí?

Určitě vím, že testy IQ jsou dost pečlivě dělány tak, aby právě vliv vzdělání (a kultury - já třeba tak úplně nevím, kdo je to imám a pochybuju, že v muslimsku je běžná znalost slova biskup).

A podle náznaků v článku tuším, že pan Kohout poněkud kličkoval mezi IQ a nějakými vzdělanostními(???) testy, protože "rozdíl 70 bodů" je pro IQ poněkud absurdní (vždyť je to rozdíl mezi IQ 65 a 135) a je-li v testu PISA průměrný výsledek přes 400 bodů, tak to IQ rozhodně nebude.

Neboli ano: toto rozhodně není "statistika, kterou jsem si sám zfalšoval", neboli opatrný přístup je velmi na místě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 24.10.2018 8:37

Re: ovšem zcela rozhodující

Neznám vaši inteligenci, ale zkuste se zamyslet, jestli by přece jenom nemohlo mít vliv na IQ dětí např. vyřazení některých vitamínů nebo minerálů.

Možná jste již někdy slyšel jak o vitamínech, tak o minerálech. Pokud ne, vaše digitální inteligence si to jistě najde na internetu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 24.10.2018 9:59

Re: ovšem zcela rozhodující

Teda pane Vérosto, co vy všechno nevíte...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vérosta 24.10.2018 10:31

Re: ovšem zcela rozhodující

vitamíny těžko mohou mít vliv na barvu očí, vlasů, tělesnou výšku, pohlaví člověka, na to, jestli je někdo pravák, levák, hetero či homo, natož na jeho iq!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 24.10.2018 10:46

Re: ovšem zcela rozhodující

Ano, nemají vliv na to, jestli jste pravák, levák, hetero či homo. Ani to bych však při vývoji mozku v prenatálním stavu zcela nevyloučil. Ale je evidentní, že se vám ani po narození nedostávalo některých látek jako jsou vitamíny nebo minerály a další.

Má vůbec něco jiného kromě IQ rodičů, jak jste psal, vliv na inteligenci nebo na vývoj dítěte jako celku? Podle vaší teorie by vysoce inteligentní sourozenci . . . .

Chodil s párkama.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Holíček 24.10.2018 11:49

Re: ovšem zcela rozhodující

Zastal bych se. Geny jsou pro mě také naprostý fundament, takže nefandím těm psychoteoriím s opisováním rodinného modelu, protože gen fotrovy dominance klidně může zdědit dcera. Zato fandím Bernemu, který se s nějakou výživou moc nepárá.

Úplně bych vitaminy nevyloučil, ale jen velmi, velmi doplňkově, snad ani ne podpůrně. :-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 24.10.2018 12:19

Re: ovšem zcela rozhodující

Geny jsou návod ke stavbě. Ale když nemáte dost stavebních prvků (v článku je zmíněn nedostatek jódu a železa), je vám návod dost na... ééé... doplňte dle vlastní inteligence :-).

Navíc: železo je skrz hemoglobin důležitou součástí systému transportu kyslíku do mozku, takže bezprostřední příčinou zblblosti může být docela dobře právě nedostatečná "výživa" mozku, a to už dává velmi dobrý smysl. Vyzkoušeno krátkodobě - viz případy jistě tisíců a tisíců lidí, kteří byli při nějaké příležitosti řádně přidušeni a už se z toho pořádně nevzpamatovali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Holíček 24.10.2018 13:35

Re: ovšem zcela rozhodující

Nejsem v genetice expert, jen poučený laik, který používá hlavu s přiměřeným IQ. Budu-li, takto determinován, uvažovat s vámi, tak se ptám.

1. Jde o "výživu" rodičů nebo dítěte, aby zde byla schopnost předat nebo "přijmout" "geny"?

2. Co nahradí genetický "fond" rodičů, když se z důvodu nedostatečného přísunu vitacitu někde ztratí? Zůstane nějaká mezera v DNA?

3. Jak se změní řetězec DNA, když se z důvodu vitacitové podvýživy nějaká informace po narození existující, později "vypaří"? (Může se změnit původní DNA?)

Etc. :-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 24.10.2018 15:21

Re: ovšem zcela rozhodující

Moje laická intuice praví: geny jsou podstatou té jediné buňky, která vznikne splynutím spermie a vajíčka. Žádné další geny už nikdy nikdo nedostane.

Ad 2; 3/ Mám dojem, že to chce trochu výkladu. DNA je molekula, která je řetězcem "jednotlivých genů". Tato DNA se přenáší (vysloveně replikuje) při každém dělení buňky. V každé krvince a v každém vlasové buňce (doufám, že nekecám) máte kompletní molekulu DNA. Viz jednoduchost odběru pro genetické testy. Stává se, že tato molekula je lokálně porušena (typicky radioaktivním zářením nebo chemicky - tuším nějaký úžasný lék se posléze ukázal být solidním mutagenem, ale stačí pořádně kouřit, chlastat a tak).

Pak jsou dvě možnosti: je-li buňka součástí velkého organismu, pak funguje nějak poškozeně. Jednou z nepříjemných možností je rakovina, ale (tady trochu tápu) třeba i prosté stárnutí. Je-li takto poškozená DNA zárodečnou buňkou (sama, řekl bych, poškozena moc často není, ale může převzít poškozenou DNA třeba toho alkoholika), pak je nějakým způsobem nestandartní to mimino.

A tady jsou zase dvě možnosti: nejspíš ten nestandart vede k potížím v životě (od naprosté neschopnosti žít až k různým Downovým syndromům, nemocím motýlích křídel a tak), ale taky se může stát, že odchylka je příznivá. Například rostliny se s oblibou šlechtí (šlechtily?) tak, že se semena ozářila a doufalo se, že některé z nich bude nějak lepší. Proti čemuž mi, ať se na mě zelení nezlobí, přijde cílená genetická manipulace jako neškodný čajíček.

Lidé (a tvorové obecně) mají DNA každý dost jinou, takže když je jejich prostředí postiženo nepřízní, (skoro) vždycky těch pár aktuálně nejschopnějších přežije či se přinejmenším nejzdatněji rozmnoží. A když nepřežijí dinosauři, přežijí aspoň savci. Viz Darwin. A taky: DNA je (nějak; nevím) v chromozómech, a ty má každá slušná buňka v párech (člověk má párů 23). Poezie pohlavního rozmnožování je v tom, že potomek má půlku svého páru od otce a půlku od matky. PROTO ta pestrost a PROTO problémy s příbuznými.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Holíček 24.10.2018 19:42

Re: ovšem zcela rozhodující

Děkuji za obsáhlý výklad, korelace s vitaminy se tím ale spíš neposunula. Pěkný večer. :-))

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 24.10.2018 20:16

Re: ovšem zcela rozhodující

GRRRR!

Já myslím, že posunula: vitamíny (článek byl sice o železe, ale budiž) neovlivňují geny - návod, ale ovlivňují výslednou práci, dávajíce genům materiál. Ad absurdum dovedeno: bez jídla umřete hlady, kdyby se geny na hlavu postavily.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vérosta 24.10.2018 12:14

Re: ovšem zcela rozhodující

Vrozenou inteligenci můžete rozvíjet vzděláváním, ale vzdělání IQ nezvedne. Malého muže můžete cvičit jak chcete a basketbalista z něj nikdy nebude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 24.10.2018 12:28

Re: ovšem zcela rozhodující

Řeč není o inteligenci vrozené, ale o inteligenci - řekněme - rozvíjené v průběhu života. Jak říkáte - z mrňouse (špičkový)basketbalista nikdy nebude, ale přeci jen je právě v rozvoji rozdíl mezi basketbalistou, byť mrňavým amatérem, a lemrou u televize.

Možná bych se zamyslel i nad rozdílem mezi vzděláváním a tréninkem inteligence. Je si to dost podobné a asi to i spolu souvisí, ale totéž to rozhodně není. Určitě vím, že když americká armáda (kdo jiný) testy IQ vymýšlel, dbal pečlivě na to, aby testy nenadržovaly vzdělancům (například vědí, co je to pointa, takže ji i dovedou označit) před analfabety (kteří slovo pointa neznají a vtipům říkají fóry).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 24.10.2018 12:51

Re: ovšem zcela rozhodující

.. to už ovšem hovoříte o časem získaných praktických dovednostech, používaných pro váš dlaší rozvoj. Jejich úroveň je zpětně závislá na vašich genetických predispozicích. Pevnost řetězu je daná nejslabším článkem, tedy po moravsku řečeno - z houna bič neupleteš a když přece jenom, stejně nezapráskáš.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 24.10.2018 14:49

Re: ovšem zcela rozhodující

Neřekl bych. Pokouším se tvrdit, že stejně jako lze nedostatečnou stravou dospět k podvyživeným (=slabým) svalům, tak lze nedostatečnou výživou dospět k podvyživenému (=blbému) mozku.

Samozřejmě: sebedokonalejší strava nadupaného siláka ani génia neudělá z nikoho, kdo bude jenom sedět a koukat do zdi. Nezapomínám, že i s horšími dispozicemi dokážete tréninkem víc, než geny nadupaný lenoch.

Moc se mi líbí příměr: Talent je číslo 0-9. Práce - to jsou nuly za tímto číslem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 24.10.2018 12:28

Re: ovšem zcela rozhodující

.. existují výzkumy, které potvrzují zásadní vliv genetiky na IQ, výživu v období prenatálního vývoje plodu hodnotí jako zanedbatelný faktor, stejně tak vliv prostředí a vzdělání. Je prokázána korelace mezi výsledky IQ testů v předškolním věku a v průběhu dalšího vývoje jedince. A to je pro sociální inženýry nestravitelné sousto, proto přišli s konstruktem rozdílných druhů inteligence, jako sladkým obalem na hořkou pilulku

Sebelépe zpracované železo nikdy nedosáhne parametrů titanu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 24.10.2018 15:28

Re: ovšem zcela rozhodující

Zásadní vliv ano, jediný rozhodně ne, řekl bych. Vše ostatní může být pravda zároveň. Nikdo snad netvrdí, že Einstein vynalezl teorii relativity právě a jedině proto, že v dětství olizoval zábradlí. Železné, nelakované :-).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 24.10.2018 12:09

Re: ovšem zcela rozhodující

Zrovna železo souvisí s přenosem kyslíku a zkuste se nechat na čtvrt hodinky přidusit. Pochybuju, že vás přitom přejde lenost občas stisknout klávesu shift. Spíš už nenapíšete vůbec nic.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 24.10.2018 12:04

Re: Zajímavé je, že autor vůbec nezmínil jiné studie,

Autor psal o jedné skupině studií a opatrně zmínil, co by z ní mohlo plynout: "NABÍZÍ SE myšlenka, zdali nejlepší formou rozvojové pomoci...". Zmínil i to, že (přinejmenším) pro USA ta myšlenka tak úplně nesedí.

Dovolím si mu tedy podsunout, že psal s předpokladem, že čtenáři jsou schopni se nad tím zamyslet. Což jste učinil a k mé radosti jste dokonce něco doplnil (o té korelaci čapích hnízd a natality jsem neměl tušení). Nelíbí se mi, ale, že mu to vyčítáte. Napsal co napsal, dává to smysl a my, kteří něco tušíme o složitosti (a rozsahu!) světa, bychom se neměli pohoršovat, že se nepokusil na dvě obrazovky shrnout veškeré vědění v oboru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek