Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996VĚDA: Imigrace a infekční onemocnění
V několika dřívějších článcích jsem se věnoval problematice očkování. V daném kontextu cítím potřebu se vyjádřit k problémům spojeným s aktuální migrační vlnou. Rizika očkování diskutovaná v mých dřívějších textech je třeba dnes vnímat v nových souvislostech. Nejde mi o vyčerpávající souhrn současné epidemiologické situace – k tomu nejsem dostatečně vzdělán. Spíše mám zájem upozornit na to, že existují relevantní odborná data, která by se měla stát pro kompetentní osoby podkladem k erudované diskusi a následně snad i k provedení určitých opatření. A pokud tato opatření neučiní kompetentní orgány, bude asi třeba hledat řešení na individuální úrovni.
Z mnohých odborných prací jasně vyplývá, že imigrace představuje vážné zdravotní riziko pro domácí populaci v cílových i tranzitních zemích. Např. v italské studii Limina a kol. /1/ z roku 2015 je srovnán výskyt vybraných typů infekčních onemocnění mezi imigranty a domácí populací. K popisu dat je zvolena veličina věkově standardizované SRR (stndardized rate ratios), která udává, kolikrát je frekvence výskytu nemoci vyšší/nižší v populaci imigrantů, než v populaci domácí. Např. pro tuberkulózu je v této studii uvedena hodnota SRR 27,1, což znamená, že mezi imigranty se tuberkulóza vyskytovala 27-krát častěji, než mezi „domorodými“ Italy. Mezi imigranty byla rovněž výrazně vyšší frekvence výskytu malárie (SRR = 21,1), svrabu (SRR = 8,5), AIDS (SRR = 2,5) a hepatitidy B (SRR=3,3). Relativní incidence jednotlivých onemocnění (IR – incidence rate), tedy poměr nově vzniklých onemocnění ve sledovaném časovém období k celkovému počtu osob ve sledované populaci, se významně lišila v závislosti na původu imigrantů. Mezi imigranty z jižní Ameriky byla vysoká incidence AIDS (IR = 4,5, tedy 4,5 nových případů onemocnění na 10 000 jedinců dané skupiny), mezi imigranty z Afriky zase malárie (IR = 13,9) a tuberkulózy (IR = 11,9). Studie se opírá o data shromažďovaná mezi lety 2006 až 2010 mezi populací o velikosti 1 147 537 jedinců spadajících pod LHD (Local Health District – oblastní zdravotní správa) v Brescii (Lombardie – severní Itálie). Za imigranta je v rámci této práce považován každý, kdo má místo narození mimo Itálii.
Vysoké riziko výskytu hepatitidy C (HCV) mezi imigranty předpokládá holandská práce Vrienda a kol. /2/ z roku 2013, která je založena na matematickém modelování s využitím dat z několika rozsáhlých epidemiologických studií. Odhadovaná seroprevalence HCV, což je počet lidí v populaci, jimž bylo onemocnění diagnostikováno na základě rozboru krve (mají v krvi protilátky, ale nemusí mít projevy nemoci), se v Holandsku pohybuje na úrovni 0,22 % (tedy 28 100 infikovaných osob). Na imigranty připadá zhruba 50% všech případů, výskyt onemocnění je u nich asi 10-krát častější, než u lidí narozených na území Holandska. Data z Velké Británie /3/ ukazují na to, že až 2,7 % migrantů z jižní Asie (zejména z Pákistánu) může být pozitivně testováno na HCV protilátky, přičemž průměrný výskyt těchto protilátek v domácí populaci je 0,5 %. V dané souvislosti doporučují odborníci z WHO (Světová zdravotnická organizace) evropským zemím, kam směřují migrační vlny, cílené testování imigrantů na výskyt jednotlivých typů hepatitidy /4/.
Výskytem tuberkulózy mezi imigranty v letech 2009 – 2013 se zabývá finská studie publikovaná v roce 2015 /5/. Vyplývá z ní, že zatímco podíl diagnostikovaných případů tuberkulózy připadající na imigranty tvořil v roce 2009 5,8 % všech případů, v roce 2013 to již bylo 32,1 %. Tento trend koresponduje s celkovým nárůstem podílu migrantů v populaci, který v těchto letech stoupl z 2,1 na 5,6%. V populaci migrantů se tuberkulóza častěji vyskytuje u mladších lidí a u žen a s vyšší frekvencí se vyskytuje problém s mnohočetnou lékovou rezistencí (tedy neúčinností léků).
V dokumentu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) z roku 2009 /6/ je konstatováno, že navzdory nedostatku informací lze mezi migranty z méně rozvinutých zemí důvodně předpokládat významně vyšší frekvenci výskytu tuberkulózy, HIV, hepatitidy A a B. V případě migrantů, kteří mají ztíženou uplatnitelnost na trhu práce, je riziko výskytu infekčních onemocnění dále komplikováno jejich dlouhodobě nízkým socioekonomickým statusem.
Preventivní opatření proti šíření infekčních nemocí v důsledku imigrace nejsou podle mého názoru ve veřejném prostoru dostatečně věcně diskutována. Oficiální dokumenty na toto téma jsem nebyl schopen dohledat – doufám, že to je mou neschopností, nikoli jejich neexistencí. Co se týká očkování - z prostředků veřejného zdravotního pojištění je v současnosti hrazeno pouze selektivní očkování proti TBC u tzv. rizikových skupin, v ostatních medicínsky neindikovaných případech, kdy zákonný zástupce dítěte žádá jeho očkování (primovakcinaci) proti TBC, hradí náklady (aplikaci, vakcínu a veškeré úkony a materiály) spojené s tímto očkováním zákonný zástupce dítěte. Revakcinace není prováděna ani na žádost rodičů, neboť jde o postup, který nemá odborné opodstatnění a není doporučován národní odbornou společností (ČPFS ČLS JEP) ani WHO /7/. Proti hepatitidě A a B existuje vakcína, očkování proti hepatitidě B je součástí „povinného očkování“ dětí, proti hepatitidě A jsou očkovány rizikové skupiny (např. pracovníci Integrovaného záchranného systému) /8/. Očkování proti hepatitidě C neexistuje.
Otázky ohledně možných preventivních opatření, rizik jejich včasného neprovádění, souvisejících nákladů a zdrojů, z nichž budou tyto náklady hrazeny, nechám na osobách kompetentnějších a odpovědnějších. Jen by mě zajímalo – jsou vůbec nějaké?
Literatura:
1. Limina, Rosa Maria, et al. „Frequency of Infectious Diseases in Immigrants in a Western European Country: A Population-Based Study.“ Journal of Immigrant and Minority Health 17.1 (2015): 66-75.
2. Vriend, H. J., et al. „Hepatitis C virus prevalence in The Netherlands: migrants account for most infections.“ Epidemiology and infection 141.06 (2013): 1310-1317.
3. Uddin, G., et al. „Prevalence of chronic viral hepatitis in people of south Asian ethnicity living in England: the prevalence cannot necessarily be predicted from the prevalence in the country of origin.“ Journal of viral hepatitis 17.5 (2010): 327-335.
4. Sharma, Suraj, et al. „Immigration and Viral Hepatitis.“ Journal of hepatology (2015).
5. Räisänen, P. E., et al. „Tuberculosis in immigrants in Finland, 1995–2013.“ Epidemiology and infection (2015): 1-9.
6. http://ecdc.europa.eu/en/publications/Publications/0907_TER_Migrant_health_Background_note.pdf
7. http://www.mzcr.cz/obsah/metodika-ockovani-proti-tbc-v-cr_2546_5.html
8. http://www.zuusti.cz/proc-doporucujeme-ockovani-proti-virove-hepatitide-zloutence-typu-a-a-b/

Prodej rodinného domu 2+1, 854 m2. OV , Luže
Luže, okres Chrudim
2 890 000 Kč

VIDEO: Nahoře jsem slyšel křik, poté ustal, říká muž ze zničeného paneláku. Explozi přežil ve výtahu

Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.
