Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

25.4.2024 | Svátek má Marek

Diskuse k článku

VĚDA: Ignorují vědci veřejnost?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Historik 10.12.2009 15:13

Přečtěte si Paul Johnson, Civilizace starého Egypta

Tam uvidíte, jak tehdy i jednoduché matematické výpočty znamenaly složitý úkol. Skoro všechny poznatky starých Egypťanů byly empirické. Pythagorovu větu používali v praxi, věděli totiž, že trojúhelník s poměrem stran 3:4:5 je pravoúhlý.

eko 10.12.2009 8:24

nabubřelost vědy

Pan Petr dělá základní chybu scientismu. Nepochopil ještě že kromě vědeckých pravd jsou tu pravdy matematické, logické, etické, estetické či metafyzické. Věda není jediným nástrojem k získání pravdy ačkoliv je tak často pojímána. Prohlášení "věda je jediným způsobem jak k dojít pravdivého poznání" je samo o sobě filozofické...VĚDECKY se jeho pravdivost ověřit nedá. Je mi jedno zda "vědci" ignorují veřejnost ale chápu proč veřejnost často ignoruje vědu. Je to věda která vedená svými filozofickými předpoklady přichází s tak absurdními závěry jako třeba vznik vesmíru z ničeho, či dochování mékké tkáně na kosti hadrosaura po 65 mio letech. Vědec není objektivní ale je při interpretaci faktů zcela v područí svého světonázoru přijatého stranou od faktů. Podívejme se pro ilustraci na tzv. climategate. Myslím, že není lepšího příkladu na kterém ukázat proč být občas skeptický k myšlence objektivního vědeckého poznání.

Spiderman 10.12.2009 8:29

Re: nabubřelost vědy

Eko absolutně nechápe podstatu vědy, kterou je třeba i matematika či logika, jež jmenuje. A už vůbec nechápe rozdíl mezi poznáním vědeckým a poznáním, k němuž se dochází na základě víry.

eko 10.12.2009 8:34

Re: nabubřelost vědy

OK....dokažte mi prosím "vědecky" že 2+2 je 4. Jak na to půjdete? A nebo že "A není zároveň ne A"

Pletete si jestli si myslíte že opakem rozumu je víra. Opakem rozumu je nerozum a opakem víry nevíra.

Poznání ke kterému se dochází na základě víry (tak jak ji evidentně definujete) není žádné poznání.

lkj 10.12.2009 9:26

Re: nabubřelost vědy

Nechapu, v cem je problem s 2+2.Teoretickou matematiku jsem nestudoval, ale ciste selskym rozumem bych to dokazal asi takto: 2+2 = (1+1)+(1+1) = 1+(1+(1+1)) = 1+(1+2) = 1+3 = 4. Vyuzil jsem toho, ze scitani je asociativni a ze postupne pricitani jednicky k nule generuje posloupnost 1,2,3,4 ... . Matematici na to urcite maji nejake axiomy. (Jejich platnost se predpoklada, ty samozrejme dokazat nejdou.)

Co se tyce: "A není zároveň ne A". Takto formulovana veta nedava smysl, a proto ji nejde ani dokazat, ani vyvratit.

Jinak samozrejme dokazatelnost veci v matematice neni neomezena, viz napr. Gödelova veta o neuplnosti. Ale toho si je veda vedoma a pred verejnosti to nezatajuje :-)

Kukulín 10.12.2009 10:00

Možná je eko

tak šikovný, že si uťal dva prstíčky na tlapičce a nemůže si spočítat kolik je dvě a dvě na prstíčkách a co nevidí tomu nevěří.

Zephir 10.12.2009 11:34

Re:Poznání ke kterému se dochází na základě víry

Máte zcela a naprosto pravdu. Ostatně základem každé moderní vědecké teorie je neochvějná víra v její postuláty. Proč dnes vědci přijímají teorii relativity? Protože dává výsledky o dvěstě řádů odlišné, než kvantová mechanika?

To určitě ne. Je to proto, že věří v její postuláty: konstantní rychlost světla, princip ekvivalence atd. Je to jako podestýlka v králičím kotci: navrch je čerstvá tráva a voňavé seno. Ale na pozadí každé teorie je zase jen a jen víra - tím bigotnější, čím je teorie rozšířenější.

Machi 10.12.2009 12:45

Re: Re:Poznání ke kterému se dochází na základě víry

Vědci přijímají teorii relativity, protože výborně pasuje na makrosvět. Neznamená to že, je úplně přesná, ale znamená to, že je dobře použitelná. Ostatně Newtonova teorie gravitace při jistých omezeních funguje také dobře, jen není tak přesná jako ta Einsteinova. A z těch postulátů se v teorii relativity vychází a funguje to. Dejte jinou teorii ověřitelnou v praxi (aspoň tak dobře jako je OTR), ať předpoví aspoň jeden nový jev (měřitelný), která nepočítá s výše zmíněnými omezeními a ta pak může v některých aplikacích OTR nahradit. Pokud ne, pak se jedná jen o hospodské žvanění.

Zephir 10.12.2009 14:57

Re: protože výborně pasuje na makrosvět

O tom není sporu, ale ani poznání. Poznání není numerická regrese ala Ptolemaiovy epicykly, které se používaly jen proto, že výborně seděly na tehdejší pozorování.

Jinými slovy mi říkáte, že dokud heliocentrický model nedokáže předpovědět pozorování aspoň tak dobře, jako epicykly, tak pro současné vědce nemá smysl jej ani uvažovat. Klidně budou používat současné vzájemně nekozistentní teorie, protože jim to umožňuje sedět a brát peníze za výpočty.

Jak vidíte, váš postoj reprezentující současnou vědu je sice logický, ale koncepčně se od postoje církve svaté za doby Galilea zas tak moc neliší.

Machi 10.12.2009 15:21

Re: protože výborně pasuje na makrosvět

Za prvé věda nikoho neupaluje. Za druhé existovaly a existují i jiné teorie než OTR, ale povětšinou nedávají tak dobré výsledky shody s realitou. Ostatně i ve vašem příkladu si heliocentrický systém musel své místo vybojovat důkazy a ne vírou.

Stredocech 10.12.2009 15:44

Ty dvě nekonzistentní teorie jsou zobecněním experimentálních poznatků,

platných pro určité oblasti. To že je neumíme sjednotit je dáno tím, že naše současná úroveň poslání na to nestačí.

Když to vezmu polopaticky, tak třeba Boylův-Mariotův zákon. Jules Verne jej (možná vědomně) aplikoval ve svém románu Cesta do středu země tak, že dospěl k úplnému nesmyslu, který je zcela v rozporu s tím co víme ("bude tady tak hustý vzduch, že budeme potřebovat zátěž, abychom mohli níže"). Vzduch se ale nedá dostupnými tlaky stlačit na větší hustotu, než má cca voda. Ale pro určité oblasti tlaku tento zákon platí, do 40l lahve s tlakem 150 atm se opravdu vejde cca 6m3 kyslíku, vodíku nebo dusíku. Jinak ale, existují i neutronové hvězdy...