Po osmé ráno mluvil na Dvojce Českého rozhlasu redaktor Petr Němeček. Zasvěceně vysvětlil, že podle ústavy nám bude nynější vláda v demisi vládnout tak do Třech Králů. Do té doby budeme mít státní rozpočet podle Jana Fischera, ministra v demisi. Nadrobili jsme si to přímou volbou prezidenta. Vysvětloval, že zatímco Václav Havel se řídil ústavou i ústavními zvyklostmi, Miloši Zemanovi stačí lpět na její liteře a zvyklostmi se neřídí. Za to nemůže být trestně stíhán. A to proto, že - jakoby na rozdíl od Havla - je "silná osobnost".V životě se zpravidla řídíme zvyklostmi, většinou aniž je to vědomé. Nepliveme např. na podlahu úředních nebo jiných místností, nehulákáme v kostele. Nemusíme číst nápisy, že se to trestá podle nějaké vyhlášky.

Ve svobodné společnosti je dovoleno vše, co není zakázáno, zatímco v totalitě je zakázáno vše, co není výslovně dovoleno. Nedávno nás televize Nova oblažila scénou, obrazovou informací, jak se jeden muž vymočil do kolejiště pražského metra. Nevím, podle jakého paragrafu by ho soudili, snad pro veřejné pohoršení. Usnadnil své stíhání tím, že pak prchal, vzpíral se zadržení a byl opilý.

Jde mi zde však o něco jiného. Co si představovat pod pojmem silná osobnost. Václav Havel byl nepochybně osobnost velká, jako třeba dalajláma. Co je to tedy vlastně síla osobnosti? Je to převaha aktivity dopaminu v mozku, jednoho z přenašečů nervového vzruchu.

Dopamin zajišťuje iniciativu a asertivitu. Díky dopaminu se lépe prosazujeme v kolektivu, ve společnosti. Je-li toho moc, jsme agresivní. To je bezpochyby výhodné pro politika, poněvadž v politice jde o moc. Moc v mnoha ohledech větší, než mají občané, kteří nás zvolili.

Rozhodnutí by však neměla být překotná. Není-li to nutné, je lépe si slovo nebo čin rozmyslet. Zabrzdit překotnost nám může pomoci GABA (gamma-aminomáselná kyselina) nebo už veřejně starý známý serotonin.

S tím se dá u nemocných manipulovat psychofarmaky. Jednáme-li s lidmi, kteří nejsou nemocní, může být zajímavé interpretovat jejich chování podle toho, který přenašeč nervového vzruchu (neurotransmitér) mohl vést k činu, který se nám nelíbí.

Velmi zjednodušeně a schematicky je možné pak hodnotit některé lidi podle toho, zda v jejich chování většinou převažuje dopamin nebo jiný neurotransmítér.

Aby byl člověk moudrý, úspěšný nebo dokonce VELKÁ osobnost, musí mít dostatečnou aktivitu glutamátu, acetylcholinju a serotoninu a dnes víme, že pro sociální chování je velmi důležitý oxytocin. Mluvíme o něm dnes jako o "hormonu" důvěry a lásky. Uvolňuje se v našem mozku, když si třeba s někým dosud neznámým najednou dobře porozumíme – souhlasíme s ním. Oxytocin se nám začne v mozku uvolňovat brzo po narození, když se náš pohled setká s pohledem naší maminky. Je to doslova láska na první pohled. Nemusí v tom být nic erotického.

Chování sériových vrahů je možné vysvětlit naprostým nedostatkem serotoninu a oxytocinu. Nemají trpělivost. Nevědí, co je to soucit.

A teď pozor! Budete-li část dál, nepůjde o diagnózy. Půjde jen o můj odhad podle toho, co o nich vím z tisku a jiných médií. Osobně jsem se s nimi nesetkal. Takže jen podle odhadu lékaře, který uvažuje o neurotransmitérech:

Václav Havel měl zřejmě dost oxytocinu a serotoninu a nechyběl mu dopamin, když se musel prosadit jako dramatik. Myslím, že prezidentství ho trochu zaskočilo a byl z toho aspoň ze začátku v rozpacích. Myslím, že byl zdravě autokritický, zvlášť dokud žila Olga.

Miloš Zeman má nepochybně vysoký intelekt. Ani před zánikem totality u nás mu nechyběla odvaha. Dopaminová aktivita převažuje, určitě převažuje nad oxytocinem a snad i nad serotoninem.

Kdyby si byl tu idiocii ústavních zvyklostí rozmyslel před tím, než to řekl, posloužilo by to důstojnosti jeho úřadu.

Všechno je ovšem složitější. Jsme taky pod vlivem legalizovaných drog, jako je nikotin, alkohol a kofein.