Vyšlechtěný celer, odolný vůči hmyzu, obsahoval vysokou dávku karcinogenních a mutagenních látek. Nová odrůda brambor se ukázala jedovatá pro lidi. Přitom šlechtění stálo několik milionů dolarů.

V těchto případech jde o odrůdy získané klasickými postupy. Přesto tady došlo k chybám. Jenomže takové chyby jsou veřejností tolerovány, naopak cílené genetické postupy jsou často odsuzovány.

Jedním ze současných trendů je biozemědělství. V podstatě návrat k "původnímu" způsobu získávání potravin. Představa je jednoduchá – potraviny získané tímto způsobem nebudou obsahovat žádné škodlivé nebo pro člověka nepřirozené látky. Nebude ohrožováno lidské zdraví, přírodě to jen prospěje.

Člověk jako druh pochází z Afriky. Původně byl lovcem a sběračem. Tomu také odpovídá jeho trávicí soustava. Při cestě z Afriky se nutně měnil i způsob obživy, bylo nutné použít to, co se v dané oblasti dalo získat. Poznatek, že zvířata a rostliny se dají pěstovat, je starý jen pár tisíc let. Vedl však k tomu, že se lidé přestali živit tím, co získali přímo z přírody. Zároveň se zeměděstvím začala doba geneticky upravených potravin. Vysévaly se rostliny, které dávaly největší výnosy, byly odolné vůči klimatickým extrémům, zároveň s pěstováním dobytka začalo i hnojení polí. Jak zemědělské rostliny, tak domestikovaná zvířata prošly takovými změnami, že bez lidských zásahů se ve volné přírodě většinou neudrží.

Snaha získat co nejvhodnější odrůdy trvá i v současnosti. Kdysi dávno to byl výběr náhodně vzniklých jedinců, dnes se takové jedince snažíme získat nejrůznějšími způsoby. Dříve to bylo využití náhody, pak nastoupila éra uměle vytvořených mutací. Používají se různé chemikálie, mnoho odrůd vzniklo po radioaktivním ozáření rodičovských rostlin.

Současné genetické inženýrství se vlastně snaží omezit náhody a jít nejkratší cestou k cíli. Je to jen nová pracovní metoda, která se snaží získat odrůdy s požadovanými vlastnostmi. Často taková rostlina v sobě produkuje látky jedovaté pro škůdce.

Víme ale vůbec, co je v potravinách? Nejvíce se lidé bojí pesticidů. Přesněji řečeno – syntetických pesticidů. Syntetický pesticid je však látka, u které alespoň její nebezpečí známe. Rostliny si v sobě vytváří také pesticidy, jsou to vlastně látky, kterými se rostlina brání. Z pesticidů ty syntetické tvoří v potravě asi 0.01%, zbytek – neuvěřitelných 99.99% jsou pesticidy přírodní. Těch přírodních je známo asi 10 000, testovat je všechny je velice obtížné. Na schopnost vyvolávat rakovinu jich byla testována asi stovka.

Relativní riziko rakoviny v USA při průměrném denním příjmu potravin a syntetických pesticidů:

^{V tabulce jsou jen významnější položky. Etylen thiomočoviny (syntetický pesticid) je stejně škodlivý, jako DDT před jeho zákazem, přesto je až na jedenáctém místě. Od hlávkového salátu po celer se ale jedná o přírodní pesticidy.}

V podstatě není rozdíl mezi klasickým způsobem vyšlechtěným zdrojem potravin a geneticky modifikovanou potravinou. Jinými slovy – pokud se budeme chtít živit skutečně přírodními produkty, musíme se vzdát i téměř všech kulturních rostlin.

Co jednomu může prospívat, jinému škodí. Některé potraviny nebo doplňky mohou způsobovat alergie (kravské mléko, vejce, ryby, korýši, ořechy, pšenice, luštěniny). Paradoxně právě genetické inženýrství může některé alergeny z potravin odstranit.

Ekologické zemědělství a geneticky upravené plodiny mají zajistit potraviny. Oba způsoby vedou se snížení spotřeby umělých hnojiv a ke snížení chemizace zemědělské výroby. Problém je jinde, a to v zajištění dostatku potravin v rámci planety. Umělá hnojiva a GM potraviny umožňují vystačit s menším množstvím zemědělské půdy. Existují studie, že bez umělých hnojiv a genetických úprav by již v roce 2070 bylo potřeba k zajištění potravin pro celou lidskou populaci 210% povrchu pevniny. Ekologické zemědělství tohle prostě nemůže zvládnout.

Proti GM potravinám jsou především různé "ekologické organizace", společně s nejrůznějšími alternativci. Sice se snaží maximálně zviditelnit, ale jde jen o skupiny, které se řídí svou vírou. Přitom právě geneticky modifikované plodiny mohou umožnit zvětšení plochy lidmi málo ovlivňované přírody, jinými slovy pomáhat při ochraně zdravého životního prostředí.

Ekologické zemědělství dotujeme. Jeho produkty používá ale jen část obyvatelstva. Zpravidla ta, která si to může dovolit. Ale ani ekologické zemědělství neprodukuje potraviny naprosto bez škodlivých látek. Dokonce takových, které škodí víc, než pesticidy syntetické.

Největším nebezpečím, které GM potraviny představují, nejsou samotné potraviny, ale přístup některých politických reprezentací k nim. Nebo si myslíte, že v EU jsou schopnější politici, než třeba v USA, Kanadě nebo v Číně? Přitom právě zajištění kvalitních a levných potravinových zdrojů by mělo být základní prioritou každého státu.

Ano, bojím se GM potravin. Těch, které neprošly dostatečnými testy a kontrolami. Jinými slovy těch, které nejsou produktem moderního genetického inženýrství.