Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
VĚDA: Globální oteplování a klimatické změny v minulosti I.
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Adi 3.4.2007 9:01čistý vzduch Ahojky, Klima se na zemi mění kontinuálně, nehledě na člověka. Takhle: Před časem jsem četl studii vývoje klimatu v Africe, moc dobré. Jde o to, že snad již od římských dob, podle některých badatelů ještě dříve - tedy prakticky od konce doby ledové se rozšířují africké pouště, mizí vodní zdroje,např jezero Čad drasticky vysychá, zkrátka dochází k vysušování kontinentu. Totéž v podstatě probíhá ve střední Asii. Aralské jezero mizí a u Kaspického moře záliv Kara-bogaz-kol je prakticky vysušen. Jistě u všech vyjmenovaných oblastí lze vysledovat i vliv člověka, který pouším a celkovému vysušování "pomáhal", avšak jsem přesvědčený o tom, že k těmto jevům by došlo i bez jeho "pomoci" Boj proti CO2 pomíjí mnohé další a horší škodliviny, je strašlivě zjednodušující. V neposlední řadě na poctivou "ekologii" nezbývá prostor, peníze ani čas a diskredituje poctivé snahy o zlepšení životního prostředí. Bydlím na Karvinsku, v současné době z hlediska čistoty ovzduší nejzamořenější oblasti naší republiky. Je lepší bojovat proti chimerickému CO2 a ve skutečnosti neudělat pro zlepšení životních podmínek lidí., kteří musí dýchat smrady vůbec nic. Adam Gamrot, Orlová Ps. Podle jiných zdrojů v posledních 60 létech došlo ke zvýšení zářivosti slunce, další 11-tiletý cyklus aktivity slunce má být poměrně výrazný. Podle ruských vědců se naopak okolo roku 2015 sluneční aktivita sníží, na velmi nízké minimum, což v podstatě sedí, v té době začne minimum dalšího cyklu. A teď babo raď. |
Proto vidím global warming jako zástupný problém. 
Vzduch se zde opět drasticky zhoršuje, průmyslová produkce roste, lidé opět topí kde čím a šachty rabují i ten zbytek bohactví, co zde zbyl. Vidím to černě.|
|
Behounek 3.4.2007 17:29Re: čistý vzduch Samozrejme LZES, nejzamorenejsi cast republiky je Praha. Jak chces, aby ti lide verili v ostatnim, kdyz neznas ani zakladni fuckta. Skoc do nejake stoly ty hornicky krupane!! |
|
|
EmillXX 3.4.2007 20:46Není pravda, že nejzamořenější je Praha, v Praze je v zimě výrazně ČISTŠÍ vzduch, než ve spoustě třeba i malých obcí, V Praze se totiž málokde topí uhlím či nějakými svinstvy a na sídlištích to ani nejde. |
|
|
loiz 2.4.2007 21:25James Lovelock Prof. James Lovelock povida o tom, jak a proc zeleni zvorali co mohli, proc jsou klimaticke zmeny a jak jim mozno celit. Zajimava premena Pavla z Savla. http://cna.ca/videos/medicine.wmv |
|
|
Kovanda 2.4.2007 20:18Zdá se, že nikdo nechce veřejně uvést formuli která by udávala vliv obojího: nejen CO2, ale i slunečního záření na teplotu vzduchu. Jelikož v zimě klesá teplota vzduchu díky poklesu slunečního záření až na řekněmě na -20C a zase v létě vzroste na +20C i více, zdá se, že aktivita slunce má na teplotu vzduchu mnohokrát větší vliv než koncentrace CO2. A je klidně možné, že celý ten nárůst mizerných 1,5 deg C za sto let je způsoben hlavně změnou sluneční činnosti. Ovšem naši klimové Slunce zdá se ze své rovnice vyřadili. Co takhle kdyby si zopakovali fyziku? |
|
|
loiz 2.4.2007 21:21Re: Zdá se, že nikdo nechce veřejně uvést formuli Slunecni aktivita jednak samozrejme v modelech je zahrnuta, druhak od 50tych let prumerna slunecni aktivita mirne klesa, a zatreti od konce 90tych let jsme na sestupne casti 11cti leteho cyklu, presto teploty pokracuji ve vzrustajicim trendu. Doporucuji neverit ruznym Svindlum, ale proverovat. |
|
|
nemo 2.4.2007 23:18Re: Re: Zdá se, že nikdo nechce veřejně uvést formuli správná poznámka, také mne neuklidňuje že se eventuelní zvýšení sluneční činnosti múže zkombinovat se zvýšeným percentem CO2, které, jak autor sám říká, dříve nebylo |
|
|
Kovanda 2.4.2007 23:36Re: Re: Zdá se, že nikdo nechce veřejně uvést formuli A kde je teda ta formule? Vy mi tu citujete desetilete i kratsi trendy, ze kterych chcete delat predpovedi na pristich sto let? Kdyz vime, ze cykly jsou znacne delsi? Nebo vase prumerna teplota ovzdusi: kdyz teplota ovzdusi kolisa behem roku mezi -20 a +30 stupni, jak presny bude bude asi jeji prumer? Z teorie mereni prece vime, ze v pripade tak velikeho "s'umu" je vypocet prumerne hodnoty velmi nepresny. A to i za predpokladu, ze po celych 150 let merili nejmene tisic bodu na zemekouli a udelai prumer z nich. A modely samotne? Delam s pocitacovymi modely uz 40 let a vim, jak moc se mohou mylit i ty jendoduche, zvlaste nelinearni. Klimaticke modely maji ovsem daleko vice promennych a moznost chyb je tam take daleko vetsi. Na mezinarodnim foru uz byly zavery z onech modelu znacne kritizovany pro jejich nedokonalost, ovsem o tom tisk mlci. Nesmime si plest viru s duverou - pokud jste to sam meril a spocital, pak se omlouvam. Pokud ne, pak pouze citujete nekoho jineho. |
|
|
loiz 3.4.2007 2:42Re: Re: Re: Zdá se, že nikdo nechce veřejně uvést formuli Zadna formule neexistuje, jsou to komplikovane modely vyvijene desitky let. Ze tisk zverejnuje blaboly mne neprekvapuje. Podrobne informace zpracovane odborniky formou uchopitelnou i laiky muzete najit na realclimate.org a www.giss.nasa.gov. Na realclimate.org zachazeji i do detailu, ktere vas asi zajimaji, jako systematicke chyby modelu. |
|
|
Ivan Nový 2.4.2007 23:37loizi, proč teplota roste, když klesá sluneční aktivita? Jednoduše proto, že dochází k menšímu výparu a tedy menšímu ochlazování moří :-))))) |
|
|
loiz 3.4.2007 2:43Re: loizi, jako vtip dobry :) |
|
|
KARVINAK 2.4.2007 19:45Zavřít Se divím, že autor nebyl panem Bursíkem obžalován za šíření kacířských myšlenek |
|
|
EmillXX 2.4.2007 19:23Docela by mě zajímalo, kolik VLASTNÍCH peněz by byli obchodníci se strachem ochotni vsadit na přesnost svých předpovědí, když po druhých požadují přijetí katastrofálních změn ve světové ekonomice. |
|
|
VladaPing 2.4.2007 17:37Lidstvo se přeceňuje.: Konečně rozumný názor. Stačí si vzít do ruky (postavit na stůl) zcela obyčejný školní globus (pro osvětlení = papírová papírmašová) koule o průměru zhruba 60ti centimetrů a zamyslet se nad tím (lhostejno, zda mapa na povrchu je fysická či politická), že tloušťka papíru, jímž je ta koule polepena (až na nepatrné vyjímky - kosmické lety, například) zhruba odpovídá tomu, kam se člověk ve svém více či méně bohulibém snažení dokázal "vecpat". Zbytek té koule si pomalu, ale jistě, dělá co chce. Tato představa mně poměrně spolehlivě uklidní a ani mi to nemohou zkazit reklamní slogany na téma : "Člověk, to zní hrdě!". |
|
|
Sýček 2.4.2007 19:06Re: Lidstvo se přeceňuje.: Gorkij Vláďo, Gorkij. Smáli jseme se tomu už kdysi na gymnásiu. Jeho citát, sporné kvality, posloužil komunistům v Rusku (autor měl správný třídní původ), a byl by stejně zneužitý v nacistickém německu (autor neměl správný rasový původ). Člověk není ani všehoschopný ani odpovědný za fšecko. |
|
|
Plzák 2.4.2007 14:13Lidstvo se přeceňuje. Významný podíl na skleníkovém efektu má také vodní pára, tvrdí autor. Ne také, ale hlavní podíl. Člověk nemusí být fyzik ani jiný vědec, aby věděl, že za jasných nocí se rychle ochlazuje, teplo uniká do vesmíru a naopak. Voda odpovídá sklu a to zadržuje široké spektrum tepelného záření různých frekvencí. Naproti tomu plyn zadržuje záření jedné, případně několika málo frekvencí. To je hlavní příčina zde popsaného ochlazování za jasných nocí. Vzdor všemu CO2 se ochlazuje. Současné lidstvo a hlavně pak politici, mají tendenci se přeceňovat - poručíme větru dešti.Hlavní vinu ale na dnešní hysterii nesou vědci, konkrétně ti, kteří předstírají, že jsou schopni modelovat - programovat počítače tak, aby nám daly spolehlivé předpovědi klimatu na staletí dopředu. Problémy a vlivy na počasí a tím i klima jsou tak mnohotvárné a komplikované, jak zde popisuje autor, že je není možno nějakým způsobem, i těmi nejvýkonnějšími počítači, spočítat. Aby se vědečtí "prognostikové" vyhnuli jakékoliv odpovědnosti předpovídají na dobu nejméně padesát let dopředu.Jedním z velkých problémů je i samo měření teplot. Na sedmdesátiprocentech zemského povrchu, na oceánech, se žádné celoplošné měření nekoná. Z neznámého důvodu většina vědců odmítá myšlenku, že dnešní globální oteplování je solární oteplování, které zjevně mělo na naši Zemi rozhodující vliv i v minulosti.
|
|
|
Bob 2.4.2007 15:43Re: Lidstvo se přeceňuje. Mozete dokumentovat, ze ako ste dosiel k zaveru, ze "Vzdor všemu CO2 se ochlazuje". Este dalej, viete, ze sa robi kazdy den takmer kontinualne meranie povrchovej teploty kontinentov a oceanov pomocou satelitov, pricom sa tieto merania porovnavaju s vysledkami 3000 vybranych meteorologickych stanic na Zemi s presnym meranim od roku 1951 - sledujte na http://www.cru.uea.ac.uk/cru/info/. Viete, ze ludstvo emituje do atmosfery 100x viac fosilneho uhlika ako je biosfera schopna vratit spet do fosilii pod zemsky povrch. To sa da spocitat celkom lahko. |
|
|
Zdenek 2.4.2007 16:10Re: Re: Lidstvo se přeceňuje. Autor příspěvku zřejmě myslel, že se za jasných nocí ochlazuje atmosféra víc, než když je zataženo oxid neoxid. Zde ve fóru jsem se ptal v podstatě na to, co zde uvádíte o uhlíku, ale vašemu tvrzení nerozumím, je snad evidentní, že se emitovaný uhlík nevrací zrovna pod zemský povrch. |
|
|
Bob 2.4.2007 16:31Re: Re: Re: Lidstvo se přeceňuje. Zo zasob fosilneho uhlika ludstvo emituje do atmosfery v tomto roku 2007 uz takmer 10 miliard ton (uhlie, ropa, zemny plyn, cement ...). Z tejto emisie sa 40% absorbuje oceanom a takmer 20% biosferou. Zvysok zostava v atmosfere. Priemerne zotrvanie CO2 v atmosfere je okolo 120 rokov. Problem s fosilnym uhlikom v atmosfere a inde na povrchu Zeme je vyrieseny az vtedy, ked sa vrati naspet do fosilnych zasobnikov, teda pod zemsky povrch. Pokial zostava v biomase, pripadne v pode a morskej vode, este sa stale moze vratit spet do atmosfery. Rychost ukladania do fosilnych zasob uhlika prostrednictvom biosfery odhaduju vedci na 0,4 az 0,6 miliard ton rocne. Ine cesty ukladania nie su zname. Horsie je ale to, ze ocean pri vyssej teplote zadrzi menej CO2, teda z tych asi 38000 miliard ton uhlika, ktory tam teraz je, moze sa casom vratit do atmosfery dost velke mnozstvo. V atmosfere je teraz asi 750 miliard ton uhlika a rocne k nemu pridavame tak 4 miliardy ton, teda asi 0,5%, niekedy je to az 1%, zavisi to od aktualnej situacie s biosferou a teplotou oceanov. |
|
|
I.L. 2.4.2007 17:13Re: Re: Re: Re: Lidstvo se přeceňuje. No vidite, encyklopedicke znalosti sice mate, jenze ty Vam k ohodnoceni pripadnych zmen oblacnosti stejne nepomohou. Vy ale asi verite, ze "vedci vedi". Ono to bude cele trochu slozitejsi. Neni ostuda nevedet a neumet predikovat (jeste dlouha desetileti treba) ostuda je tvarit se (s 90% pravdepodobnosti...) ze vsechny tyhle dulezite efekty (jak se zmeni procentualni podil jasnych noci poruznu na Zemekouli se "zmenou klimatu" apod.) nekdo umi presne odhadnout |
|
|
Sýček 2.4.2007 19:36To mi připomělo doby před dvaceti lety. Tehdy se kdosi ptal meteorologa v TV (nebo radiu nejsem si jistý), jak vlastně určují, že bude s jistou procentuální pravděpodobností pršet. (kde jsou ty časy) A meteorolog odpověděl, no je nás v ústavu deset (?) a my o tom hlasujeme. |
|
|
Bob 2.4.2007 15:58Re: Lidstvo se přeceňuje. Omyl, v druhom pripade to ma byt 10x, teda biosfera je schopna vratit do fosilii iba desatinu z rocnej emisie fosilneho uhlika zapricineneho ludstvom na celej Zemi. Ospravedlnujem sa! |
|
|
Ludva 2.4.2007 17:24Re: Re: Lidstvo se přeceňuje. 500 milionů se ukládá do sedimentů z vypouštěných 10 miliard tun uhlíku v podobě CO2. Řekl bych že to je dvacetina, to je 5 %. K tomu skleníkovému efektu. CO2 absorbuje především jen při vlnočtu 2349 cm-1(vvalenční vibrace) a 667 cm-1 (deformační vibrace) , většinu záření propouští. Že to tak je, o tom svědčí termovize. Kdyby byla atmosféra nepropustná tepelným paprskům (tzv.neprůteplivá), tak by se termovize nedala používat z letadel. Málo se diskutuje vliv výparného tepla vodní páry. Tam se totiž akumuluje množství tepelné energie atmosféry. Kondenzací se toto teplo uvolňuje, což způsobuje, že při zatažené noci, při dešti nebo sněžení je tepleji. Kdoví, jestli proto zavlažování v suchých oblastech nemá větší oteplovací efekt než všechen CO2. A poslední. Kdyby lidstvo chtělo Zemi ochladit, žádný problém. Např. rozprášení odrazivých částic v kosmu. S ohřátím je to horší - viz tuhá zima. |
|
|
Hawk 2.4.2007 19:27Re: Lidstvo se přeceňuje. Nedávno jsem četl článek Borise Valníčka (Právo? vygůglovat se mi to nedaří), kde píše, že z měření solární konstanty vyplývá, že Slunce může za kolísání teplot v rozsahu pouze cca 0,1 stupně. Asi 30 let jsou k dispozici přesná měření z družic a od minulého století z observatoří |
|
|
M.Lapin 2.4.2007 20:20Re: Re: Lidstvo se přeceňuje. Pre mna zaujimava diskusia. Je to asi takto. Niekolkym vedeckym instituciam sa podarilo zrekonstruovat casovy priebeh solarnej konstanty od roku 1700 celkom spolahlivo - su k dispozicii presne informacie o pocte slnecnych skvrn a od roku 900 priblizne (ine metody odhadu, predovsetkym rozpadove rady radioaktivnych prvkov v zavislosti od intenzity slnecneho ziarenia). Vsetko nasvedcuje tomu, ze solarna konstanta vzrastla od roku 1700 asi o 0.3%, co je iba 1/8 z "radiative forcing" sposobeneho zosilnenim sklenikoveho efektu atmosfery v dosledku ludskych aktivit. IV. sprava IPCC uvadza asi 5 roznych odhadov a zda sa, ze sa celkom rozdielne institucie lisia v odhadoch len nevyznamne, nechce sa mi to teraz hladat v literature. Iny problem je pri depozicii uhlika do fosilii. Trochu sa nadychnem a o chvilu nieco napisem. Nejaky uhlik nie e celkom dobre zdokumentovany, je ale iste, ze tych 10 miliard ton je nad sily prirodzenych procesov a naspet do fosilii sa v dohladnom case nemozu dostat. Odhad z roku 1980 hovori naozaj o prirodzenej depozicii iba 0.4 miliardy ton rocne, co bolo vtedy iba 8% z antropognnej emisie fosilneho uhlika.. |
|
|
M.Lapin 3.4.2007 6:24Re: Re: Re: Lidstvo se přeceňuje. Ospravedlnujem sa, ze som svoju rozpravu o depozicii uhlika nedokoncil. Pripravoval som si prednasku na dnesny seminar a trvalo mi to az do 23.00. Ak bude pokracovat debata, tak sa zapojim dnes vecer. |
|
|
Ladislav N. 2.4.2007 20:20Re: Re: Lidstvo se přeceňuje. A kolik let dopředu si troufáte z měření (prováděného po dobu 30 let se zvyšující se přesností) předpovídat budoucí vývoj? |
|
|
dM 2.4.2007 13:01Modely? Jak pise pan profesor, snazit se simulovat vyvoj klimatu tak sloziteho systemu, jako je zemekoule neni sranda. Co model, to jiny vysledek. Podle toho, jak se ktere casti vstupnich dat uravi, priradi dulezitost... Pamatuju si, jak jsme pocitali na vysce tepelnou bilanici obyc. kontaktu v jistici. Hromada diferencialnich rovnic, 30 strankova semestralni prace jen o tom, jak se ohriva a chladne kus plechu. |
|
|
Sýček 2.4.2007 19:06Re: Modely?
|
|
|
gerontusinza 2.4.2007 12:19Pane Kutílku, děkuji za vnesení něco fakt mezi neznalce a hlupáky. Těším se na pokračování. Zdravím a přeji dobré zdraví a pevné nervy s lidmi, kteří by na přelomu 19 století se asi báli i jezdit vlakem. Díky. |
