28.3.2024 | Svátek má Soňa


VĚDA: ELI

30.4.2011

"V Česku bude největší laser na světě." Taková zpráva proběhla v minulých dnech našimi sdělovacími prostředky. Na zprávě jsou zajímavé hned dva momenty. Za prvé zní zcela neuvěřitelně a za druhé ji média přinesla jen jaksi z povinnosti, bez většího zájmu novinářů i občanů. Podívejme se tedy hlouběji na realitu. Přesto, že je to neuvěřitelné, půjde o skutečnost, jen s maličkou opravou. Nejde o největší, ale o nejvýkonnější laser. Je to laser pulsní, jehož plánovaný špičkový výkon je až 200 petawattů, tedy jako sto miliónů elektráren velikosti Temelína! Bude vybudován v rámci programu ELI (Extreme Light Infrastructure) v novém vědeckém centru v Dolních Břežanech u Prahy a peníze na něj dá Evropská komise z programu VaVpI - výzkum a vývoj pro inovace.

Vývoj a stavba takovýchto velkých zařízení má primárně význam vědecký. Význam pro zkoumání stavu a vlastností hmoty při extrémních podmínkách - teplot miliónů stupňů, tlaků až stovek milionů atmosfér. Takové podmínky se na zemi nikde nevyskytují; je to více, než v centru termonukleárního výbuchu, ve vesmíru je možno je přirovnat k výbuchu supernov. A právě takovéto experimenty přinášejí vědcům z mnoha oborů cenné informace, které bude snad v budoucnu možno využít v praxi. Ale primárně jde opravdu o přístroj sloužící základnímu výzkumu. Proto je zajímavé, že ve zprávě ČTK se citují pouze prohlášení o bezprostředním využití nového laseru pro technologie. Jsou tam věty jako: "... bude sloužit při zkoumání buněk nebo terapii nádorů", nebo že patří mezi projekty, které "přinesou dlouhodobé ekonomické dopady, především nové techniky pro lékařské zobrazování a diagnostiku, radioterapii a léčbu rakoviny, nástroje pro vývoj a testování nových materiálů, nové techniky pro nakládání s radioaktivním odpadem". Je vidět, že ČTK zná své zákazníky. Ať jsou to politici či prostí občané, většina slyší jen na jedno: Co z toho budeme mít, a to pokud možno hned.

Mnoho se již napsalo o tom, že dolar vložený do vědy se vrátí mnohonásobně, jen nevíme, kdy a kam jej konkrétně investovat. Jeden příklad za všechny: Někdy na pdzim roku 1947 si dva vědci v Bellových laboratořích hráli s měřením rozložení elektrického pole v okolí hrotu, dotýkajícího se krystalu. Čistá vědecká zvědavost. Objevili - transistor. Základ raketové proměny celé lidské společnosti ve společnost informatickou. Přesto však je málo těch, kteří si uvědomují, že věda tu není jen kvůli lepším technologiím, ale je mimo jiné součástí kultury národa v širším slova smyslu. A pak ji nelze odbýt tím, že se jako malý stát soustředíme jen na případné inovace a základní výzkum necháme těm, "co na to mají". A právě proto je důležité, že takové středisko základního výzkumu bude u nás. Je to především ocenění práce českých vědců, kteří na poli výkonových laserů úspěšně pracují. Ale jde hlavně o budoucnost: Evropské vědecké centrum přitáhne nejen špičkové vědce z celého světa, ale poskytne možnosti pro postgraduální vzdělávání mladých talentů, pro které by jinak byla cesta ke špičce mnohem obtížnější.

A nakonec jen malý povzdech. Ačkoli se to mnoha antipragocentristům nebude líbit, mělo by takové pracoviště evropského významu ležet blíže vědeckým centrům v Praze a být také lépe položené z hlediska dopravního spojení. Ale nejde to. Praha patří k bohatším evropským regionům (z hlediska HDP, jinak asi ne), a nemůže proto dosáhnout na peníze ze stukturálních fondů. Středočeský kraj už ano. Úřednímu šimlu se tak dostane obroku a ELI bude stát v Dolních Břežanech. Nakonec je to jen něco přes kilometr od Prahy.