Covid-19 mohou dostat i zvířata. Obvykle nemají vážný průběh nemoci, přesto pro ně vzniká speciální očkování

Koronavirus SARS-CoV-2 neřádí jen v lidské populaci. Vnímaví jsou k němu domácí psi a kočky, nebezpečný je i pro volně žijící zvířata, jako jsou gorily či vydry. Veterináři chrání očkováním ohrožené druhy. Vakcíny by také měly snížit riziko, že ve zvířecích populacích povstanou nové varianty koronaviru, které by následně ohrožovaly člověka.

Začátkem roku 2021 byla ve Spojených státech koronavirová pandemie v plné síle. Ošetřovatelům ze zoo v San Diegu přinesla vážné starosti: od jednoho z nich se čínským virem nakazilo hned osm goril. Tito lidoopi nesou na povrchu buněk úplně stejnou bílkovinu ACE2, jaká pomáhá koronaviru SARS-CoV-2 k průniku do organismu člověka. Gorily proto nezůstaly bez příznaků. Některé zvládaly nemoc jen s kašlem a výtokem z nozder, jiná zvířata ale obtížně dýchala, trpěla nechutenstvím a celkovým vyčerpáním.

Nejhůř se vedlo devětačtyřicetiletému samci Winstonovi, u kterého veterináři diagnostikovali nejen těžký zápal plic, ale také silnou srdeční arytmii. „Došlo u nich dokonce k hospitalizaci u jedné z goril,“ řekl LN veterinář z pražské zoo Roman Vodička. „Velký samec se musel podrobit anestezii a vyšetření počítačovým tomografem.“

Pražské gorily se covidem nakazily také. Onemocnění u nich naštěstí nebylo příliš vážné. „Neměly těžký průběh,“ uvedl Vodička. „U naší starší samice Kamby jsme zaznamenali střídavou apatii, vyšší teplotu, nechutenství a únavu. U ostatních goril to byla jen únava, případně jeden den snížené aktivity nebo kašel.“ Všechno dobře dopadlo.

Kočky v nebezpečí

I americké gorily se díky péči veterinářů uzdravily. Winstonovi zřejmě zachránily život monoklonální protilátky, jež nebylo možné použít v humánní medicíně a přišly by nazmar. Naši příbuzní z čeledě hominidů však nejsou zdaleka jediní živočichové, kteří se mohou covidem nakazit.

Vůbec prvním domácím zvířetem testovaným pozitivně na SARS-CoV-2 se stal v únoru roku 2020 sedmnáctiletý německý trpasličí špic. Jak ukázaly následné genetické analýzy, pes se nakazil od své nemocné hongkongské majitelky. Záhy poté odhalily testy infikované kočky v Belgii a v USA.

Ve srovnání se psem je kočka k nákaze desetkrát vnímavější a od nemocného majitele se nakazí v průměru každá šestá. Osmdesát procent infikovaných zvířat nevykazuje žádné příznaky onemocnění, přesto začaly některé farmaceutické firmy vyvíjet veterinární vakcíny proti viru SARS-CoV-2. Dnes jsou tyto očkovací látky k dispozici a odborníci zvažují, jaká zvířata jimi naočkují.

Kromě domácích koček se zdají k nákaze citlivé i velké kočkovité šelmy. Pro ně může mít infekce fatální následky. V zoologické zahradě v Lincolnu v americkém státě Nebraska zabil koronavirus tři vzácné sněžné levharty. V různých zoo mu padli za oběť i lvi a tygři.

Veterinářka ze sandiegské zoo Nadine Lamberski požádala po zkušenosti s gorilami o pomoc americkou farmaceutickou firmu Zoetis, která vyvíjela vakcínu proti SARS-CoV-2 určenou psům a kočkám. S prosbou uspěla. Zoo dostala dávky očkovací látky pro zbývající nenakažené gorily, orangutany a šimpanze bonobo. Následně věnovala firma Zoetis asi 26 000 dávek vakcíny dalším zoologickým zahradám po celém světě.

Vakcína Zoetisu pracuje na podobném principu jako humánní vakcína Novavax. Na rozdíl od mRNA vakcín, používaných hojně v humánní medicíně, je veterinární vakcína tvořená syntetickou virovou bílkovinou, tzv. S-proteinem. Koronavirus ji používá k průniku do buněk. Protilátky, které si organismus vytvoří proti S-proteinu z vakcíny, virus zneškodní a chrání zvíře před onemocněním.

Konec druhů

Zvířata se očkují dvěma dávkami s odstupem tří týdnů. Velkou výhodou vakcíny je, že dávka zůstává stejná bez ohledu na velikost zvířete. Stejnou injekci dostane jak metrákový gorilí samec, tak dvoukilová fretka. Vakcínu lze skladovat v běžné ledničce a po rozpuštění pro injekční podání si udržuje účinnost následujících 24 hodin. Celkem byla naočkována víc než stovka různých zvířat. Vedle lidoopů jsou to i pumy, gepardi, lvi a tygři nebo vydry. V říjnu 2021 se v sandiegské zoo navzdory prodělanému očkování nakazili koronavirem tři tygři. Onemocnění u nich však mělo velmi lehký průběh, a tak se zdá, že vakcína zvířata chrání.

Zoologické zahrady mají zájem chránit vakcinací přednostně ohrožené druhy vnímavé k viru SARS-CoV-2. Vědci s obavami sledují například situaci goril nížinných, jichž zbývá na světě už jen pět tisíc. Tito lidoopi žijí v malých tlupách, jejichž příslušníci jsou neustále v těsném kontaktu. Pokud by nákaza pronikla mezi volně žijící gorily, šířila by se v tlupách rychlostí blesku a mohla by nepříliš početnou populaci těžce zdecimovat.

Zoetis není jedinou firmou, která se vývojem veterinárních vakcín proti SARS-CoV-2 zabývá. V březnu roku 2021 schválily ruské úřady veterinární vakcínu vyrobenou z namnožených a následně inaktivovaných virových částic. Takové vakcíny jsou jednoduché na vývoj i výrobu, ale mohou vyvolávat celou řadu nežádoucích vedlejších účinků. Měly by být proto před použitím velmi důkladně otestovány.

Řada farmaceutických firem cílila původně očkovacími látkami na psy a kočky. Později však situaci přehodnotily a dnes se soustředí přednostně na vývoj vakcín pro norky chované na kožešinových farmách. Lasicovité šelmy jsou k lidským virům postihujícím dýchací aparát silně vnímavé. Fretky se například snadno infikují lidskou chřipkou a podobně vnímavé jsou i ke koronaviru SARS-CoV-2. Norci se na farmách nejčastěji nakazí od ošetřovatelů. Nemoc u nich mívá těžší průběh a zvířata na nákazu často hynou. K přenosu SARS-CoV-2 z lidí na norky došlo už v roce 2020 v Dánsku. Silně pozměněný koronavirus pak přeskočil z norků zpátky na lidi a hrozilo, že se rozšíří populací. Dánové to vyřešili kompletní likvidací sedmnácti milionů chovaných zvířat.

Možnost přeskoku koronaviru z člověka na zvíře a zase zpět do lidské populace dělá epidemiologům těžkou hlavu. Při změně hostitelského druhu se virus snaží přizpůsobit novým podmínkám a v jeho dědičné informaci se nahromadí spousta mutací. Koronavirus se může pozměnit natolik, že už proti němu nechrání imunita navozená očkováním nebo předchozí nákazou. Přesně takhle mohl vzniknout i SARS-CoV-2 varianty omikron. Někteří vědci jsou přesvědčeni, že jeho předchůdce přeskočil z lidí na potkany a následně se od hlodavců nakazili lidé.

Kromě ochrany ohrožených druhů očkování zvířat proti koronaviru mělo přinést snížení rizika vzniku nových variant viru a jejich šíření lidskou populací. To je důvod, proč epidemiologové nevidí prioritu ve vakcinaci domácích psů a koček. V současné době není známo, že by se z těchto zvířat šířil koronavirus do lidské populace. Reálné riziko hrozí u norků chovaných na farmách a třeba američtí chovatelé jsou očkování těchto kožešinových zvířat nakloněni.

V některých zoologických zahradách zvažují, že nechají očkovat i zvířata, která v rámci různých vzdělávacích programů přicházejí do těsnějšího kontaktu s návštěvníky. Třeba zoo v kanadském Granby z tohoto důvodu vakcinovala listonosy plodožravé z příbuzenstva našich netopýrů, protože je v rámci akcí pro veřejnost ukazují zájemcům. Netopýři ze skupiny vrápenců jsou pravděpodobně původními hostiteli SARS-CoV-2, takže riziko nákazy existuje i u listonosů. Jiné druhy chovaných netopýrů ale zoo očkovat nechce, protože odchyt a injekce jsou u těchto zvířat spojeny se silným stresem a rizikem zranění.

V těsném kontaktu

Potenciálně významný zdroj nákazy vidí epidemiologové v populacích opic žijících ve velkých městech Asie a Jižní Ameriky. Tamní obyvatelstvo nebo turisté se těsnému kontaktu s těmito zvířaty nevyhnou. „Mezi městskými opicemi se může virus celkem nerušeně šířit,“ říká mikrobiolog Kevin Tyler z University of East Anglia v anglickém Norwichi. „Virus může v opicích velmi výrazně mutovat a pak proniknout zpět do lidské populace.“

Jestli jsou někde městské opice nakažené koronavirem SARS-CoV-2, není jasné. Podle studie veterinářů z Pennsylvania State University si můžeme být jistí, že virus pronikl do populace jelenců běloocasých v americké Iowě; zdrojem nákazy byli nemocní lidé. Nyní si už jelenci předávají virus mezi sebou a postup nákazy je bleskový. Poprvé byl u jelenců koronavirus zjištěn v září 2020. Do listopadu 2020 se nákaza rozšířila na třetinu jelenců a v lednu 2021 už bylo pozitivních přes osmdesát procent testovaných zvířat. Studie zatím neprošla oponentním řízením ve vědeckém časopise, ale hodnověrnost jejích dat potvrdily americké státní veterinární laboratoře.

„Není důvod se domnívat, že v jiných státech, kde se jelenci běloocasí vyskytují, je tomu jinak,“ říká jeden z autorů studie Vivek Kapur.

Odhaduje se, že na území Spojených států žije asi pětadvacet milionů jelenců běloocasých a ti tam patří k oblíbené lovné zvěři. Zatím nebyl zaznamenám případ, kdy by se přenesl koronavirus z jelence na člověka, ale americké Centers for Disease Control and Prevention i tak vyzývá lovce a konzumenty zvěřiny k dodržování preventivních opatření. Se zvěří by se mělo manipulovat jen v ochranných rukavicích a použitou loveckou výbavu je nutné důkladně dezinfikovat. Při přípravě zvěřiny by měla teplota uvnitř masa stoupnout nad 75 °C.

Volně žijící zvěř naočkovat nepůjde

„K tomu, že se volně žijící zvířata stanou rezervoárem viru po nákaze od lidí, dochází jen vzácně. Zase jsme měli smůlu. Jako kdyby jí pořád ještě nebylo dost,“ komentoval situaci veterinář Tony Goldberg z University of Wisconsin v americkém Madisonu.

Vznik rezervoáru koronaviru SARS-CoV-2 v populaci jelenců považují experti za zásadní obrat v pandemii. U domácích nebo hospodářských zvířat máme šíření koronaviru do určité míry pod kontrolou, pomoci můžou právě veterinární vakcíny. V případě nákazy volně žijící početné zvířecí populace jsou ale možnosti lidstva omezené. Tyto populace se mohou stát zdrojem nových variant koronaviru, o jejichž dopadech na zdraví člověka se můžeme zatím jen dohadovat. „Vakcinace volně žijících jelenců běloocasých by byla nesmírně náročná, ale v případě naléhavé potřeby je to jedna z možností,“ říká Vivek Kapur.

Pro očkování městských opic nebo jelenců běloocasých by totiž bylo nutné vyvinout zcela novou vakcínu, kterou by zvířata mohla spolknout v návnadách nastražených na jejich oblíbených místech.

Za největší riziko považují epidemiologové možnost, že se virus v některé zvířecí populaci šíří a mutuje a nikdo o tom nemá nejmenší tušení. Živočichů, kteří se koronaviru nabízejí jako přírodní rezervoár, existuje široká škála. Nedávná studie týmu vedeného Barbarou Hanovou z Cary Institute of Ecosystem Studies v americkém Millbrooku představila seznam savců, kteří se mohou stát zdrojem nákazy koronavirem pro lidi. Vedle lidoopů a opic, netopýrů, kočkovitých šelem či sudokopytníků reprezentovaných třeba jelenci na něm najdeme i hlodavce, slony, mravenečníky, lenochody, klokany a mnoho dalších zástupců fauny z celého světa.

Autor je biolog

LN, 5.2.2022