Poletíme na Mars? Raději ne!

Analýza hornin v Galeově kráteru americkou sondou Curiosity potvrdila, že na Marsu v dávné minulosti existoval mikrobiální život. Nabrané vzorky totiž v palubní laboratoři ukázaly, že obsahují síru, dusík, vodík, kyslík, fosfor a uhlík, což jsou prvky klíčové pro vznik života. Agentura NASA to dnes oficiálně oznámila. Ovšem k definitivnímu potvrzení minulého života na Marsu, o němž svědčí už řadu let mnoho nepřímých důkazů, bude zapotřebí ještě nekonečná série dalších výzkumů.

Znamená to, že tento objev povede k přehodnocení data startu lidí na Mars, že tam tedy poletíme dřív? To je jedna z alternativ, o kterých se ve vědecké obci diskutuje. Nemyslím si však, že vláda prezidenta Obamy by se k tomu odhodlala, i kdyby všechny důkazy byly naprosto skálopevné. Obama je totiž ke kosmickému výzkumu od začátku velmi rezervovaný a navíc USA nemají desítky a možná stovky miliard dolarů v příštích řekněme deseti letech, které by příprava takové expedice vyžadovala.

Nicméně bezprostřední výzkum praživota Marsu lidmi není jedinou cestou. Američané vládnou stále dokonalejší technikou dálkového průzkumu, takže vysílání chytřejších a chytřejších automatických těles bude schůdnější a lacinější. Spíš lze věřit tomu, že americká vědecká obec bude na vládu naléhat, aby zvýšila dotace na studium Marsu automaty – mohlo by to přinést některé zajímavé poznatky pro pozemskou medicínu a vědu.

Není nakonec vyloučeno, že lidé na Marsu vůbec nepřistanou. Část vědců zastává názor, že pokud se potvrdí tamní život, byť v minulých dobách, neměli bychom tuto planetu znečistit pozemskými mikroby, které by tam kosmonauti zanesli. Je docela dobře možné, že tam přežívají mikroorganismy, které nejsou dávno mrtvé, ale dřímají, čekají na obnovu vhodných podmínek pro další existenci, anebo tam v obrovských dutinách plných vody a zásobované vnitřní energií planety čile přežívají.

Přistání lidí by mohlo být nebezpečné pro celé lidstvo. Odborníci si dokáží představit, že i při největší opatrnosti by takové výpravy mohly dovézt na Zemi marsovské mikroorganismy, které by v novém prostředí bujely a mohly by se stát nebezpečnými. Přikláním se k názoru, že Mars by měl zůstat obrovskou kosmickou oázou mimozemského života, kam by se na průzkum vydávaly dobře vysterilizované automatické sondy – nikdy člověk.

Ovšem tuhle otázku budou řešit vědci nejspíš na přelomu dvacátých a třicátých letech, možná i později.

Otištěno ve zkrácení na iDnes-Technet 12. 3. 2013