25.10.2020 | Svátek má Beáta


VĚDA: Covid-19 nezasahuje jen plíce, ale i mozek!

22.4.2020

Mezi dříve opomíjené příznaky nakažení novým koronavirem nepatří jen ztráta čichu a chuti, jak se nedávno ukázalo, ale i neurologické komplikace.

Plíce jsou vstupní bránou pro nový koronavirus, neboť díky jeho kapénkovému šíření jsou snadněji přístupné infekci. Proto se také u koronavirem nakažených pacientů s vážnými příznaky prioritně rozvíjí zánět plic. A mnohé již naznačuje tomu, že koronavirus může v pokročilých stádiích nemoci napadnout dýchací centrum v prodloužené míše, což může vést k poruchám řízení celého procesu dýchání. Koronavirus ale napadá i srdeční svalovinu, zhruba u deseti procent pacientů může způsobovat srdeční potíže. 

Zapomíná se však na to, že může napadat i mozek. Pokud se totiž koronavirus dostane přes krevně mozkovou bariéru do mozku a je schopen napadnout nervové nebo podpůrné gliové buňky, pak může způsobit encefalopatii. Třeba lékaři v Detroitu, největším městě amerického státu Michigan, zaznamenali takovýto případ nemoci Covid-19 u zhruba padesátileté zaměstnankyně aerolinií. Žena byla zmatená a stěžovala si na bolest hlavy. Jméno dokázala ošetřujícímu personálu ještě sdělit, postupně však přestávala reagovat, načež vyšetření odhalilo v jejím mozku otoky a zánět. Lékaři následně u ženy diagnostikovali akutní nekrotizující encefalopatii, která je vzácnou komplikací v případě chřipek a jiných virových infekcí.

Podobné příznaky doprovázející Covid-19 hlásili i lékaři v Itálii a dalších zemích. Pacienti s encefalopatií se mohou chovat podivně, jsou zmatení, trpí ztrátou paměti a záchvaty podobajícími se záchvatům epileptickým. U některých pacientů byly zaznamenány blouznivé stavy ještě předtím, než se u nich objevily horečky a potíže s dýcháním, jak uvádí lékař Alessandro Padovani z univerzitní kliniky v italské Brescii, kde byla zprovozněna zvláštní lůžka pro pacienty nakažené koronavirem s neurologickými komplikacemi. Specialisté varují ošetřující lékaře, aby měli na paměti, že pacienti s těmito příznaky mohou být infikováni koronavirem SARSCoV-2, a že se při jejich ošetřování musí před infekcí chránit. Zde je třeba ještě podotknout, že s přibývajícími poznatky o projevech Covid-19 přibývá i neurologů zastávajících názor, že SARSCoV-2 nenapadá jen plíce, ale i centrální nervovou soustavu (CNS) člověka.

S rostoucím počtem pacientů se později standardizované symptomy stále rozšiřují. Další projevy, které sice nejsou tak časté, ale přesto se u řady pacientů vyskytují, je třeba při diagnostice nemoci zohledňovat. Přičemž nejnovější poznatky o koronaviru SARSCoV-2, vstupujícím do lidského organismu přes sliznice dýchacích cest, jsou značně znepokojivé a posilují tlak na vývoj tolik očekávané vakcíny. Koronavirus, se kterým se nyní potýkáme, je z hlediska epidemiologického totiž nebezpečnější než ebola, kterou bychom byli schopni izolovat, zatímco u současného koronaviru to neumíme. 

Nyní se však ukazuje, že podstatnou roli u pandemie Covid-19 můžou sehrát jiné, méně škodlivé viry, napadající převážně sliznice dýchacího a trávicího traktu. Jsou to lidské a zvířecí patogeny, nazývané adenoviry, charakteristické výraznou stabilitou vůči vlivům vnějšího prostředí. Onemocnění způsobená adenoviry se celoročně vyskytují ve všech populacích a vyvolávají nejrozmanitější škálu onemocnění dýchacích cest. Avšak právě adenoviry, patřičně „zkrocené“, nás můžou před novým koronavirem ochránit, jak tomu nasvědčuje vývoj vakcín ze Spojených států a z Velké Británie.

Pokrok ve vývoji vakcíny, na níž pracuje od ledna letošního roku, oznámila firma Johnson & Johnson, vyrábějící léky, zdravotnické prostředky a toaletní potřeby. Její dceřiná firma Janssen na vývoji pracuje s armádním Úřadem pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj BARDA. Vakcína bude využívat adenovirus Ad26, který normálně způsobuje běžné nachlazení, ale byl deaktivován, takže se nemůže replikovat. V laboratoři byl do tohoto adenoviru vložen protein, s jehož pomocí napadá koronavirus SARS-CoV-2 buňky v lidském těle. Podle Paula Stoffelse, vědeckého ředitele společnosti Johnson & Johnson, který se podílel na vývoji léků proti HIV, se tým snaží uspíšit klinické zkoušky i výrobu, aby bylo před letošní zimou dostatečné množství vakcíny pro rozsáhlejší testování. Neboť ve III. fázi klinických zkoušek by měla být vakcína testována ne na stovkách, ale na tisícovkách dobrovolníků.

Paul Stoffels k tomu říká: „Mluvím o tisících lidí v aplikaci pro nouzové použití, aby se dostali do dostatečně velké studie v reálném světě. V klinickém výzkumu také máme 4 000 lidí v nejrůznějších státech a máme schopnost spustit velmi rozsáhlou studii v krátké době šesti týdnů.“ Společnost Johnson & Johnson již začala rozšiřovat svoji výrobní kapacitu, a to prostřednictvím zřízení nových výrobních kapacit pro americké vakcíny a zvyšování kapacity v jiných zemích. Další kapacita napomůže rychlé výrobě a umožní celosvětově dodávat více než jednu miliardu dávek vakcíny na deklarovaném neziskovém základě. Společnost J&J tedy může zdravotnickým zařízením poskytnout vakcínu pro nouzové pandemické použití.

Britská vakcína je vyvíjena ve spolupráci oxfordského Jennerova institutu a Oxford Vaccine Group. Tým, který vedou profesorka Sarah Gilbertová a profesor Andrew Pollard, práci na vývoji vakcíny ChAdOx1 nCoV-19 zahájil letos 20. ledna. Jako nejvhodnější systém vakcinační technologie byl vybrán upravený šimpanzí adenovirus, protože může generovat silnou imunitní odpověď z jedné dávky a nejde o replikační virus, takže u očkovaného jedince nemůže způsobit pokračující infekci. Díky tomu je bezpečnější jeho podávání dětem, starším osobám, ale i lidem s autoimunitním onemocněním, jakým je třeba diabetes. Výhoda je v tom, že adenovirové vektory ve vakcínách, zaměřených na více než 10 různých nemocí, byly bezpečně použity již u tisíců jedinců ve věku od 1 týdne do 90 let, což celý proces testování urychlí. Vakcína je ve fázi klinické výroby a podle optimistického scénáře do podzimu letošního roku bude znám výsledek účinnosti ve fázi III studie. Účinnost vakcíny bude sice ovlivněna množstvím přenosu virů v místní populaci během léta, ale o testování již oxfordský tým jedná s partnery v jiných zemích, aby se tak zvýšila možnost určit účinnost testované vakcíny.

Teď už jde především o čas potřebný k vyhodnocení vakcíny u lidských účastníků klinického hodnocení a k vývoji výrobních procesů na produkci vakcíny ve větším měřítku. Vědci vždy musí posoudit bezpečnost a účinnost vakcíny v průběhu několika týdnů a měsíců prostřednictvím klinických studií. A tak při fázi I bude vakcinováno 510 dobrovolníků ve věku 18-55 let, polovina novou vakcínou ChAdOx1 nCoV-19 a polovina kontrolní vakcínou. Při fázi II se prodlouží maximální věk účastníků na 55–70 let, poté na více než 70 let. Při fázi III se bude vakcinovat 5 000 dobrovolníků ve věku nad 18 let, z nichž polovina obdrží vakcínu na COVID-19. K posouzení vakcíny budou použity jasné cílové ukazatele účinnosti a dobrovolníci z fáze I a II budou zahrnuti do následného sledování. Pokud se potvrdí, že je vakcína bezpečná a účinná, bude před jejím nasazením ještě nutné schválení v regulačním přezkumu.

Ovšem mnohé dílčí fáze, pokud se neobjeví neočekávané překážky, lze urychlit. Použití souboru zásad u podávání vakcíny, který byl použit dříve a lze jej upravit pro nový patogen, zkracuje dobu vývoje britské ChAdOx1 nCoV-19. Rovněž výroba ve velkém měřítku, kterou zajistí holandská společnost Halix BV (má zkušenosti s výrobou GMP virových vektorů používaných proti infekčním onemocněním jako je HIV, ZIKA, chikungunya a chřipka) může probíhat v nouzové situaci souběžně s klinickým hodnocením, což zkrátí celkovou dobu vývoje nové vakcíny. A regulační přezkum při pandemii, kdy je na revizní proces věnováno více personálu i zdrojů, je také rychlejší. To by pak znamenalo, že pokud klinické hodnocení bude úspěšné, může být vakcína, připravená ve velkém množství, okamžitě nasazena.

Tedy obě výše pojednávané vakcíny nám dávají naději, že nejpozději do příštího jara bychom mohli novému koronaviru, jak se u nás říká, zatnout tipec.

Převzato z KarelWagner.blog.idnes.cz se souhlasem autora



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.