Termín „mateřská dovolená“ je eufemismus. O žádnou dovolenou nejde. Spíše o práci v „nepřetržitém provozu“. Muži – pokud zrovna náhodou nejsou na „otcovské dovolené“ - tuhle skutečnost přiznávají jen neradi. V krajním případě jsou v záchvatu sebekritiky ochotni připustit, že by čtyřiadvacetihodinovou „šichtu“ s vlastní ratolestí nevydrželi. Obvykle však vzápětí odbudou výkon své drahé polovičky odkazem na „ženský mozek“, který je na takový zápřah vybaven od přírody. Něco na tom je. Mužský a ženský mozek se opravdu liší. Nelze říct, že by mozky jednoho pohlaví byly lepší než mozky pohlaví druhého. Prostě jsou různé – asi jako příslovečná jablka a hrušky, které se nedoporučuje při řešení školních početních úloh vzájemně míchat.

Po porodu prochází žena celou kaskádou hormonálních změn, ke kterým se otec na „otcovské“ nepropracuje, ani kdyby se přetrhl a pak na sobě uvázal kličku. Tělem novopečené matky kolují zvýšené hladiny estrogenů, oxytocinu, prolaktinu a dalších mocných molekul. Nakolik to ovlivní dění v mozku? Tým vedený Pilyoung Kimovou z Cornell University podrobil mozky devatenácti matek po porodu důkladnému průzkumu a překvapivé výsledky svého bádání zveřejnil ve vědeckém časopise Behavioral Neuroscience (Kim P. et al, Behav. Neurosci. 124, 695-700, 2010).

Vědci pořídili pomocí magnetické rezonance velmi podrobné snímky mozku všech dobrovolnic. První měření bylo provedeno zhruba tři týdny po porodu a druhé o 2 až 3 měsíce později. Mozky matek za tuto krátkou dobu „povyrostly“. Zvětšil se objem šedé hmoty ve středním mozku, temenním laloku a v prefrontálním kortexu. Nárůst šedé hmoty se týkal i hypothalamu, subsantia nigra a amygdaly. Už to samo o sobě je pozoruhodné zjištění, protože lidský mozek za normálních podmínek podobně rychlé změny ve velikosti neprodělává.

Ještě zajímavější bylo zjištění, že čím pozitivnější vztah měla matka k dítěti, tím byl nárůst v uvedených částech mozku výraznější. Zdá se, že rostoucí části mozku jsou pro mateřskou roli hodně důležité. Hypothalamus sehrává významnou úlohu v mnoha základních životních procesech a má na starosti i chování, které je důležité pro péči matky o potomka. Substantia nigra a amygdala zpracovávají emoce a navozují pocity uspokojení. V temenním laloku se integrují smyslové vjemy a prefrontální kortex má na starosti úsudek a odůvodňování. Všechny tyto typy duševních aktivit má novopečená matka výrazně posílené.

To, co jsme zvyklí označovat jako „mateřské pudy“, není tedy projevem komplexu instinktivních reakcí. Je to výsledek aktivní přestavby mozku. Zatím není jasné, čemu máme zvětšení příslušných částí mozku matek připsat. Přibývá v nich nervových buněk? Vytvářejí stávající buňky více výběžků (dendritů)? Zvyšuje se počet spojů mezi neurony? To zatím nevíme. Jedno je však jisté. Jestliže za normálních okolností je mozek žen jiný než mozek mužů, pak po porodu se liší ženský mozek od mužského ještě víc. I když, kdo ví. Kimová sleduje také změny v mozcích novopečených otců a údajně i tam jsou patrné určité změny. Zdá se, že lidský mozek je přestavován i v důsledku otcovství.

V centru zájmu vědců jsou také studie mozku u matek, které kojence adoptovaly. U nich nedochází k hormonálním změnám provázejícím porod, a tak výsledky těchto výzkumů napoví, zda jsou pro přestavbu mozku matek rozhodující rozbouřené hormonální hladiny nebo kontakt s dítětem.

Poporodní deprese by mohly vyvěrat z narušení normálního chodu změn v „mateřském mozku“. Již jsme se zmínili, že emoce a uspokojení vyvěrají z aktivity neuronů v substantia nigra a v amygdale. Pokud tato centra nebudou fungovat tak, jak to odpovídá nárokům organismu matky, může se dostavit úzkost, nedostatek pozitivní motivace a další problémy, které vyústí v poporodní depresi.

Muži se o výkonnosti mozku žen na mateřské dovolené obvykle nevyjadřují v superlativech. Jak vidět, je to omyl. Mozek matky je v mnoha ohledech výkonnější. Ale abychom mužům nekřivdili. Pohrdání mozkem matek nemusí být úmyslné. Zatím totiž není jasné, jaké změny prodělává „otcovský mozek“. Co když v něm na mnoha místech neuronů a mezibuněčných propojení ubývá a tátové hloupnou? Pak by jejich despekt k duševní výkonnosti matek mohl vyvěrat z toho, že ženy s výkonnějším mozkem prostě přestávají chápat.

Zajímavé výsledky by mohl přinést výzkum mozků novopečených dědečků a babiček. Ti se s vnoučaty vracejí do dětských let a provádějí nejrůznější vylomeniny. Zatím jsme nakloněni připisovat to spíše poklesu výkonnosti seniorského mozku ohlodávaného zubem času. Jenže co když se i za proměnou na dědečka a babičku skrývá rozsáhlá mozková „perestrojka“?

Převzato z blogu JaroslavPetr.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora