Vliv člověka na oteplování planety je podle nich už tak obrovský, že v budoucnu nebude mít zřejmě žádný přírodní úkaz možnost ho dlouhodobě upravit či změnit, jak tomu bylo doposud.
To říkají šamani zvaní pseudoklimatologové, pro které je Slunce, jehož povrchová teplota je kolem šesti tisíc stupňů Celsia a v koróně dosahuje až dvou milionů stupňů, jen plynovou koulí vhodnou pouze pro opalování. Přestože v jeho jádře se 14 miliony stupni Celsia probíhá termojaderná reakce, která je zdrojem energie na Zemi.
Moudré encyklopedie k tomu píší, že Slunce je hvězdou, jež je svými asi 150 miliony km k Zemi nejbližší. Její hmotnost je asi 330 000 krát větší než hmotnost Země. V průměru má 1 400 000 km, což činí 109 průměrů Země. Objem má asi 1,3 milionkrát větší než Země a existuje skoro pět miliard roků; svítit bude ještě dalších asi sedm miliard…
Přesto prý nemá zásadní vliv na zemské klima. Co říct na toto bubnování na poplach…? Že se jedná o poplašné zprávy, které bývají v mnohých civilizovaných zemích trestným činem. Ale chtějte dnes po policii, aby z tohoto pokleslého činu obvinila populisty, kteří jsou nositeli Nobelovy ceny za mír.
Prof. Ing. Karel Obroučka, CSc. z Vysoké školy báňské-Technické univerzity (VŠB - TU) v Ostravě a můj globální konzultant, zaskočil i našeho předního klimatologa v rámci jeho přednášky na VŠB-TU.
Ten opomenul zmínit základní fyzikální zákony, jež se týkají přenosu tepla, jehož zdrojem, stejně jako veškeré tepelné energie, je Slunce, z něhož se teplo přenáší sáláním na povrch zeměkoule podle zákona Stefan-Bolzmannova…
“Jeden pán, co zažil tsunami v Thajsku, se ho zeptal, jaký vliv má na globální oteplování situace, kdy dojde k posunu zemské osy. Na to odvětil, že neví, jaký to má vliv a že to v jejich modelu není. Tak jsem mu připomenul, že to řeší zákon Lambertův, který říká, že množství energie předané mezi dvěma tělesy závisí rovněž na cosinu úhlu, který svírá spojnice obou těles s kolmicí na povrch zdroje, načež se přední klimatolog spěšně omluvil… že už musí na Pendolino…”
V dubnu přišli britští meteorologové s tvrzením, že letošní léto bude ukázkově krásné a jako stvořené pro zahradní párty. Dokonce pro ně vymysleli pojem „barbecue summer (grilovací léto)“. „Bude výrazně sušší počasí, než je běžné. Vytáhněte grily!“ vyzval sebevědomě Brity hlavní meteorolog Ewen McCallum s tím, že teploty se vyšplhají vysoko nad třicítku.
Když ale na konci července série dešťů zkropila a zchladila většinu Británie, odborníci otočili: „Pro zbytek léta je pravděpodobný déšť, ať průměrně, či nadprůměrně vydatný.“
Je třeba je ignorovat. V miliardové historii naší planety se totiž už vystřídala řada dob ledových. V jejich mezidobí už bylo Gronsko rovněž zemědělskou oblastí, z dánštiny “Gronland - Zelená země”, a na naší modré, nikoli zelené planetě, už nejednou byly teploty v průměru vyšší o tři stupně, než jsou nyní. Až mezi léty 1000-1500 docházelo v “Zelené zemi” k postupnému globálnímu ochlazování.
Stáří grónského zalednění, 1,790 mil. km2, objem ledu 2,6 mil. km3, sahá daleko do třetihor (miocén, zhruba 7 mil. let zpátky), ovšem samotný led díky koloběhu tak starý není, nejstarší části jsou staré něco přes 100 000 let, tedy přesně perioda, během níž se střídají doby ledové.
Za posledních 18 tisíc roků se hladiny moří zvedly o 120 metrů. Ledové doby trvaly před milionem let v průměru 100 tisíc let a meziledové doby asi 20 tisíc let. V třetihorách u nás byla subtropická až tropická flora, včetně palem, fíkovníků, korkovníků, mezi nimiž pobíhaly opice, tapíři i plameňáci.
Těžko lze na planetě té doby předpokládat dálnice a miliony automobilů či teplárny s enormní produkcí oxidu uhličitého a mrazicí zařízení s freony či kyselé deště, včetně miliardových zemí jako Čína a Indie…
Ve čtvrtohorách nastala nejen ve střední Evropě doba ledová, během níž byli na našem území mamuti, polární lišky i sobi a šavlozubé kočkovité šelmy. Poté celosvětová průměrná teplota vzrůstala, o pár desítek roků později zase klesala a pak začala znovu stoupat. Výrazná teplotní sinusoida, věčný klimatický koloběh…
A jako kdysi, tak ani dnes za to nemůže jen člověk, nýbrž především sama příroda a hlavně sluneční energie, resp. proměnlivá poloha Země vůči Slunci. Přesto na poplach bijí i klimatologové v Británii. Podle jejich poslední studie se svět ocitne na pokraji katastrofy, pokud emise skleníkových plynů porostou dosavadním tempem ještě 40 let.
Britové mají tyto poplašné zprávy v krvi. Celou tezi o tzv. globálním oteplování údajně vymyslela M. Tchatcherová, která kdysi z politických důvodů měla zájem omezit vliv států produkujících fosilní paliva. A chytlo se to stejně jako kdysi marxismus-leninismus nebo ještě dříve různá jiná náboženství.
Vodních par, stejně rizikového skleníkového plynu v naší atmosféře jakým je oblíbený strašák CO2, je všude kolem nás asi dvě až tři procenta, takže poměr mezi účinky přírody a industriálním chováním lidstva je asi padesátkrát vyšší vlivem ne člověka, ale vypařování dvoutřetinových moří a oceánů, ale i lesů a pralesů, které všechny “vydechují” vodní páry.
Lidstvo tedy může svou činností asi za deset procent oxidu uhličitého, zbylých devadesát procent je z přírodních zdrojů… Ani snížení lidského příspěvku o deset až padesát procent nemůže tedy mít zásadní vliv na změnu klimatu. Václav Klaus k tomu dodává, že nejde o klima, ale o svobodu člověka, která je pro něho tím nejlepším životním prostředím…
Loni se povykovalo o tom, jak rychle tají ledovce a že už nejsou zimy, jak bejvávaly. A pak dorazila krutá zima i v únoru 2009 až do Spojených arabských emirátů. Bylo tam dvacet centimetrů čerstvého sněhu a tři stupně pod nulou. V poušti, kde jsou obvykle vedra přes 30 stupňů, nasněžilo zhruba 20 centimetrů sněhu.
Poprvé sněžilo v SAE v roce 2004, kdy se v prosinci ocitlo pod sněhem město Jebel Jais. Před dvaceti lety zažili krupobití. Na stejnou atrakci si už zvykli v Jeruzalémě, kde sněží v posledních letech pravidelně kolem Vánoc každý rok.
Vlna mrazů letos v lednu a únoru sužovala Evropu a vyžádala si nejméně 17 lidských životů. Francie se obávala zhroucení elektrické rozvodné sítě kvůli tomu, jak si lidé přitápějí.
Teplotní rekordy pod bodem mrazu hlásily některé regiony v Německu, kde byla teplota kolem minus 26 stupňů Celsia naměřena vůbec poprvé. Silné sněžení způsobilo kalamity v severní Itálii, především trojúhelník mezi Milánem, Turínem a Janovem. Sněžilo tam nepřetržitě 60 hodin a silniční služba úklid nebývalé nadílky prostě nezvládala. V Miláně a okolí navíc došly zásoby posypové soli.
Oběti na životech si mrazy vyžádaly na Ukrajině, kde teploty kolem minus 19 stupňů Celsia zahubily pět osob. Poté sice začalo astronomické jaro, ale zima se nechtěla vzdát a zejména v Alpách nabídla nový příval sněhu. Naplno jela francouzská alpská střediska. Nejvíc sněhu bylo v Chamonix - ve vyšších polohách 325 centimetrů, o metr méně je v La Plagne a Serre Chevalier.
Zima se nemínila vzdát ani v Česku. V Liberci napadlo více než 1,5 metru sněhu a husté sněžení pokračovalo. Čtvrtý stupeň znamenal v Krkonoších vysoké nebezpečí lavin. Na většině ohrožených cest hrozily sesuvy samovolných lavin středního i velkého rozsahu.
Na jednoho kongresmana USA připadají čtyři klimatičtí lobbisté. Jejich ostudnou předpovědí bylo tvrzení, že během roku 2008 roztají vlivem globálního oteplování ledovce ze severního pólu. Dnes sice neradi, ale přiznávají, že letos v této v oblasti ještě zůstalo přes půl miliónu čtverečních kilometrů ledu, tedy dokonce víc, než kolik ho tam bylo v letech 2005 až 2008.
Važte si té silné zimy, byla prý letos naposled; od příštího roku má být už napořád jenom tepleji…