Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Stačí si porovnat, jak vypadala souprava Zvídavý chemik pro děti někdy v sedmdesátých letech, kdy jsem ji měl (kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, kyselina dusičná, hydroxid sodný...) a jak vypadá podobná souprava dnes. Někdy mám pocit, že se děti už nepřipravují na život v realitě, ale v matrixu.

Tehdy nevadily prekurzory výbušnin.

No ti Jurodiví Zelení předpokládají, že služby a produkty budou pořád, prostě že to je nárokové. Inu budou asi překvapeni. PS: i sloučenina H2O dokáže člověka zabít, stačí vypít 2 litry destilované vody.... neměla by být značena lebkou a zkříženými hnáty? J.L. end

V plynném skupenství je tato sloučenina obzvlášť nebezpečná.

Představte si, že by se nově zaváděla SŮL

Pouhých 200g smrtelně jedovaté, negativní dlouhodobě působení v dávkách 0.5g/kg váhy.

Pouze technické použití

A co taková fruktóza! Ta je natolik nebezpečná, že ji piráti chtějí zatížit spotřební daní!

Tak např. aby se uchránila mládež, je jim - bez výjimky - zakázáno používat např. silné kyseliny. Tím se zcela znemožní výuka na chem. průmyslovkách (to už je naštěstí odbouráno)

Momentálně byla ta největší válka vyhlášena molekulám CO2. Ti nejfanatičtější idioti dokonce ve jménu snížení uhlíkové stopy odmítají mít děti.

Víte, Piráti, Zelení, a jejich nazelenalé odnože, se prodrali do vedoucích politických pozic. Z exaktních věd nevystudovali nic, zato gender studies, sociální geografii atd. ano. Tím vzniká problém. O motorech vědí, že produkují nežádoucí spaliny, dělají randál a smrdí. O chemii vědí, že kvůli ní uhyne mnoho ryb v řekách. Myslíte že jsou to byrokrati? Oni si naopak zakládají na tom, že byrokrati nejsou. S naivitou sobě vlastní rozhodují o věcech, které pak nefungují, digitalizace stavebních řízení třeba. Bartoš je oběť svých vlastních naivních představ o tom, jak takové řízení vlastně funguje. Nezatěžoval se byrokracií, vůbec ne, naopak! A tohle prokletí si ve stovkách a tisících svých stoupenců nesou do Bruselu, na ministerstvo zahraničních věcí, a bohužel i do průmyslu. Ještě uvidíme důsledky jejich naivních, nebyrokratických rozhodnutí!

Dnes jsme schopni odhalit i minimální množství sloučeniny. Přestože v minimálním množství neškodí, politici to preventivně zakážou - co kdyby. To se projevuje nejen v chemii. Je to zejména tím, že v politice jsou zejména lidé humanistického zaměření, kteří hlasují o ryze technických problémech. Výjimky jsou - Merckel a jaderná energie v Německu, ale zde je na vině ideologie.

Merckel byla zaměstnaná ve STASI v době kdy ji měl na starosti mladý důstojník KGB Putin. Prostě jen poslechla svého bývalého řídícího důstojníka a vyměnila vlastní jádro za Ruský plyn (který v té době ještě tekl).

Když ono sypat byrokratický a/nebo zelený písek do soukolí je práce jednoduchá, nenáročná a dobře honorovaná, v pohodě a teple, v níž se uplatní i jedinci s humanitním vzděláním, jimž nešla matika. Navíc je mediálně i politicky adorována.

Na rozdíl od vymejšlení těch soukolí. Tam se pisek sype fest, neboť tam se jedinci s humanitním vzděláním neuplatní. A do výroby oněch soukolí se sype tuplem, ta má velkou uhlíkovou stopu, dělá randál a omezuje broučky a kytičky.

Barnumská reklama v televizích, je dnes přece základem pro nový výrobek

S tou chemií v potravinářství opatrně. Ještě je v paměti metanolová kauza, kdy se jedovatou pokoutně míchanou směsí alkoholů otrávilo pět desítek lidí a stovky skončily v nemocnici. Dva "chemici" dostali doživotní tresty.

Otrava metanolem není nic nového a lidstvo ji zná již "celé věky".

Navic s chemií to nemá nic společného.

Toto je uplne normalni zlocin, provedený skupinou zločinců.

Nicméně na samém článku mě spíš zaráží, zda jeho hlavní myšlenkou je kritika regulace, nebo něco jiného.

Opatrnost při uvádění chemických látek do oběhu je na místě. Již před sto lety jsme měli hromadné otravy novými materiály, o kterých se do té doby nikdo nedomníval že by mohly způsobit nějaké potíže. V prostředí kolem nás se akumulují látky které ve velkém vyrábíme a užíváme. Jejich dopad na naše zdraví není vždy zcela objasněn, ale když už jsou v přírodním oběhu, je velmi těžké je eliminovat.

Nevím jak a kde je hranice za kterou začneme podvazovat pokrok. Zdá se mi že v případě léčiv a jejich regulace jsme se už velmi přiblížili. Je to ale nutné. Příkladem mohou být státy, které na problematiku ochrany životního prostředí nedbaly a dnes se velmi snaží v tomto ohledu dohnat státy, kde má ochrana ŽP před imisemi chemikálií delší tradici. Státy jako je Rusko, Čína, Indie či mnohé africké a jihoamerické země zavádějí přísná regulační opatření.

Opatrnost je dobrá věc, ale musí se aplikovat opatrně. A bez použití nějaké ideologie. Abychom s vaničkou nevylévali i děti.