20.10.2020 | Svátek má Vendelín


VĚDA: Česká cesta k očkování není lehká

13.5.2020

Nový koronavirus skřípl do kleští nejrůznějších omezení téměř čtyři miliardy lidí. Svět v tomto „kovidovém klinči“ dlouho nevydrží. Experti se shodují, že úplné osvobození zajistí teprve vakcína. V současnosti na ní usilovně pracují desítky týmů po celém světě. Nově k nim přibyli i čeští vědci.

Do vývoje očkovací látky proti covid-19 se společně pouští Státní zdravotní ústav, Ústav hematologie a krevní transfuze a Institut klinické a experimentální medicíny. Projekt koordinovaný ministerstvem zdravotnictví má racionální jádro. Pokud se někomu podaří vakcínu proti covid-19 vyvinout, stane se z ní strategická komodita.

K proočkování dostatečného počtu lidí budou zapotřebí miliardy dávek a k jejich produkci nemá současný farmaceutický průmysl volnou kapacitu. Každoročně musí vychrlit stovky milionů dávek očkovací látky proti chřipce a vedle toho nesmí zanedbat ani výrobu dalších vakcín, protože očkování proti spalničkám, tetanu, černému kašli a dalším infekčním chorobám se nesmí zastavit. Výpadek ve vakcinaci a následné epidemie už beztak hrozí, protože v řadě zemí se očkování kvůli pandemii koronaviru zastavilo.

Česká republika by mohla v přetahované o dostatečný počet ampulí vakcíny proti covid-19 tahat za kratší konec. Světová zdravotnická organizace sice vyhlásila, že připravuje plán na zajištění rovného přístupu k vakcíně pro všechny země, ale jak k tomu chce producenty vakcín donutit, zatím nevysvětlila. Většina zemí má ve svých zákonech pojistku, kterou mohou místní výrobce donutit k přednostnímu zásobování domácího trhu. To neplatí jen pro výrobu roušek a respirátorů, ale i pro produkci léků a vakcín.

Sázka na tradiční metodu

Vývoj vakcíny běží ve světě po několika kolejích. Vedle tradičních metod, kdy se očkovací látka vyrobí z oslabeného či zcela „umrtveného“ koronaviru SARS-CoV-2, přicházejí ke slovu i moderní koncepce. Některé vsázejí na to, že by si člověk očkovací látku vyrobil v těle sám podle injekcí vpíchnutého „návodu“ v podobě deoxyribonukleové nebo ribonukleové kyseliny. První vakcíny tohoto typu už se testují na dobrovolnících.

Jiné strategie spoléhají na nanočástice prošpikované koronavirovými „součástkami“, další pak na prázdné „slupky“ koronaviru, které imunitní systém považuje za plnohodnotné viry a pouští se s nimi do boje. Nejdál zřejmě pokročila čínská firma CanSino Biologics spolu s Akademií vojenského lékařství ve Wu-chanu. Využily postupu, s jakým uspěly při vývoji vakcíny proti ebole. Metodami genového inženýrství „namaskovaly“ neškodný nemnožící se adenovirus 5 tak, že ho imunitní systém považuje za SARS-CoV-2. Opice si proti této vakcíně vytvářejí dostatek protilátek schopných zablokovat koronavirus a testy na lidských dobrovolnících neodhalily nežádoucí vedlejší účinky.

Česká vakcína by měla vzniknout tradiční metodou z „umrtveného“ viru. Kromě jiného i proto, že nám v modernějších přístupech k produkci vakcín tak trochu ujel vlak. Sázka na klasický přístup není sama o sobě špatná. Ve světě se stejnou cestou pustily čínské firmy Sinopharm a Sinovac Biotech. První z nich ve spolupráci s wuchanským Ústavem biologických produktů zahájila testování bezpečnosti vakcíny na dobrovolnících. Druhá už dokonce rozjíždí testy, kde se kromě bezpečnosti testují i účinky očkování. Výsledky jsou prý povzbudivé.

Přesto většina týmů na „mrtvý“ virus nespoléhá. Důvod je prostý. Zatímco při výrobě modernějších typů vakcín není samotný virus zapotřebí, výroba očkovací látky z inaktivovaného viru se bez něj neobejde. Se SARS-CoV-2 se musí pracovat za přísných podmínek třetího stupně biologického zabezpečení. Pracovníci se chrání podobně, jako kdyby měli v rukou původce moru bakterii Yersinia pestis nebo virového původce žluté zimnice. Laboratoří s touto úrovní zabezpečení je v České republice k dispozici celá řada. V nich lze namnožit malá množství viru pro laboratorní testy a zkoušky vakcíny na zvířatech.

Kapacity nebudou stačit

Na výrobu milionů dávek vakcíny, které budeme pro zastavení koronavirové pandemie v České republice potřebovat, však stávající laboratoře nestačí. K tomu jsou zapotřebí provozy s podstatně vyšší výrobní kapacitou. Ve světě se do jejich budování nikdo dvakrát nehrne, protože zajistit ve velkém výrobu virů při třetím stupni biologického zabezpečení není jednoduché.

V Číně si s tím zřejmě hlavu příliš nelámou. Ve světě vystrašeném spekulacemi o tom, že u zrodu pandemie covid-19 stál únik SARS-CoV-2 z laboratoří s třetím stupněm biologického zabezpečení ve wuchanském virologickém ústavu, to ale může být problém.

Jak snadné asi bude spuštění takové továrny na vakcínu v zemi, kde je těžké smířit obyvatele s tím, že jim za domem povede silniční obchvat nebo že budou mít za humny úložiště jaderného odpadu z atomové elektrárny?

Autor je biolog

LN, 11.5.2020



Máte doma vybíravého pejska? Problémem může být kvalita krmiva
Máte doma vybíravého pejska? Problémem může být kvalita krmiva

Brit ke své řadě granulí bez obilovin pro malá plemena uvedl na trh i novou řadu kapsiček Brit Care Mini. Ty jsou obohaceny o prebiotika pro dobré...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.