27.1.2023 | Svátek má Ingrid


Diskuse k článku

VĚDA: Budou vědci za svoje hledání i trestáni?

Je zřejmé, že badatel se stává ústřední postavou celosvětového boje o přežití, protože se k němu upírají zraky všech těch nešťastníků postižených koronavirem toužících po léku (zatím antivirotikum remdesivir) a zejména po vakcíně, a státy EU už věnovaly téměř půldruhé miliardy eur do vývoje.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Hanousek 20.5.2020 20:34

Sice si myslím, že je zbytečné na tento příspěvek reagovat, protože dává všechno do jednoho pytle, navíc plete jablka a brambory. Jako bychom na té malé konferenci nebyli.:)

Ale 1) Neexistuje optimální způsob hodnocení vědecké kvality výstupů. Hodnocení podle "prestiže časopisů" se používá všude i mimo ČR.

2) Všude ve světě se pro získání místa na univerzitě v akademii, potřebujete publikace v prestižních časopisech, tedy v těch časopisech s vysokým IF (impakt faktorem)

3) Většina univerzit a renomovaných institucí (včetně UK a AV) neuznává tzv. predátorské časopisy, kde si publikaci "koupíte/zaplatíte".

Proti systému vědy a výzkumu a přidělování prostředků můžeme mít spoustu výhrad... ale, že se na rozdíl od minulosti snaží víc ohodnotit a motivovat naše vědce, aby publikovali v prestižních časopisech? Než něco napíšete, přečtěte si prosím víc metodiku hodnocení. Jinak děláte víc škody než užitku.

R. Langer 19.5.2020 13:22

No, pokusy o to už rozhodně jsou, ne? ;-)

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/vezeni-pro-italske-seismology-sokuje-vedecky-svet/r~i:article:761218/

Ś. Svobodová 19.5.2020 11:24

M.j. vyšel rok dva zpět článek o skupině nevědců, kteří se rozhodli publikovat v odborných časopisch záměrně sepsaný blábol z oboru gender studies. Byl přijat do několika časopisů, jedne z nich byl opravdu prestižní. Dokladovali na tom, že články vybírají roboti podle klíčových slov. A i když se redakce bránila a tvrdila, že konečný výběr je na odbornících, nedokázala vysvětlit, jak mohl článek projít do tisku.

R. Langer 19.5.2020 11:52

Jo, na to si matně vzpomínám... :-)

M. Koutný 19.5.2020 18:39

Těch článků bylo víc, jeden byl např o genderových aspoktech venčení psů. Jeden z nich, snad dokonce ten nejcitovanější, byl jen mírně upraveným přepisem části Mein Kampf - jen místo "nacionální socialismus " tam bylo "feminismus", místo "Židé" bylo "muži" apod. Tož tak...

P. Kubáč 19.5.2020 10:59

Smutnou vlastnosti fenomenu "publish or perish" je, že navzdory všem oponenturám a recenzním řízením je 90% a možná 99% vědecké literatury jen šum bez významu - stejně jako všechny ostatní informace v Internetové době.

V. Petr 19.5.2020 10:57

Článek je naprosto pravdivý!

M. Pivoda 19.5.2020 10:44

Článek o vědcích otevřel širší téma.

Hlavní současný problém spočívá v chybných předpokladech o reálném průběhu výzkumu, vývoje a inovacích. A také na spoléhání se řadového občana na nominální "experty", na vládu "odborníků", a podobně.

Výhled do budoucnosti: svět se komplikuje, takže bude ještě hůř.

Zkušenost z historie: V minulosti se často čekalo, až experti na minulost vymřou, aby se teprve pak lidstvo mohlo posunout do budoucnosti.

M. Pivoda 26.5.2020 20:37

Test.

D. Polanský 19.5.2020 8:39

Možná je to tím, že máme kapánek nějak moc vědců, jenom ty výsledky nějak pokulhávají.

J. Lukavsky 19.5.2020 7:37

Moc pěkný rozbor. No je jedna naprosto nezpochybnitelná metoda hodnocení vědátora: otevřete si encyklopedii či učebnici oboru a hledejte: Mendel, Einstein, Mendělejev.... jsou tam! Problém je, že tato metoda funguje od 100 let výše. Z historie vědy je řada případů, kdy zásadní články prostě zapadly či byly nedoceněny. Mendel byl prý citován 8x do svého "objevení", ale ani Darwin ho neocenil a možná ani nečetl, ku vlastní škodě. Diracovi prý odmítli článek o elektronovém spinu.... Ouřadové teď vymýšlí nějaké rafinované indexy, faktory a čísla, ale určitě lze říci (z historie vědy), že ty zásadní objevy (a články) budou nejdříve odmítány, poté vyučovány jako samozřejmost. Problém je, že ty indexy rozhodují o penězích pro výzkum a ten už se nedá dělat "na koleně". Věda je krásná, ale krutá ke svým milencům (teta Kateřina ze Saturnina). Probatum est. J.L. end

V. Petr 19.5.2020 10:49

Bohužel jsem už zapomněl jména ale jedná se o roky cca 1925-1926. Jeden významný fyzik dostal za svůj objev Nobelovu cenu. Je ale známo, že jiný fyzik přišel se stejným objevem o rok dříve, poslal to do renomovaného časopisu, ale článek byl odmítnut!

R. Langer 19.5.2020 11:55

Můžeme jít i hlouběji do historie a připomenout placatost Země či její centrální postavení ve Sluneční soustavě.

Lidé jsou čím dál tím víc - stejní... ;-)

J. Pokoutný 19.5.2020 7:27

Měl bych jednu připomínku: Bývala doba, kdy se rovnalo badatel = vědec. Daná osoba vystudovala příslušný (nebo blízký) obor a dále se mu (jim) věnovala. Jenže ta doba je dávno pryč. Díky masmédiím nyní badatel = kdokoli, kdo se k danému problému, třeba klimatu nebo očkování vyjadřuje, i kdyby věděl o vzdušném proudění nebo imunologii kulové. Stačí, když to o sobě tvrdí. Pro média - a pak i osoby, které je sledují - budou jeho/její zvěstování směrodatná.

V. Petr 19.5.2020 10:54

Největší odbornice na všechno je přece Svatá Gréta...

P. Zemcik 19.5.2020 1:34

Vážený pane Šestáku,

"mluvíte mi z duše". Moc pěkný článek. Na rozdíl od pana čtenáře J. Juraxe si troufnu říct, že tomu trochu rozumím a děsivé to je. Mimochodem, ohledně Q4 jsem se jednou vloni na jakési "besedě s hodnotiteli" zeptal, zda tedy máme na vysokých školách publikace v Q4 zakázat a bylo mi řečeno, že vlastně ano - ale to je v příkrém rozporu se svobodou publikovat, která je "zakotvena" ve vysokoškolském zákoně. Je to na dlouhou debatu, která snad ještě proběhne. Ach jo...

V. Braun 19.5.2020 18:28

Tak myslím, že některé instituce opravdu publikování v "predátorských" časopisech zakazují.

J. Jurax 19.5.2020 1:02

Vskutku děsivé, když to tak čtu.

Jenže tomuhle vůbec nerozumím, takže neposoudím.