T. Vodvářka 26.1.2022 5:01

Váš článek potvrzuje moje zkušenosti z praxe. A i mohe, neboť jsem prodělal omikron a během této příznakově těžší chřipky jsem poprvé v životě měl pocit, že jsem po lobotomii, s absolutní neschopností se soustředit na čtení, na film v televizi, dokonce mi vadila i relaxační hudba. Nešlo spát, nešlo bdít atd....dle mého to byla klasická encefalitida, naštěstí bez zjevných následků. Řeším to 10 km chůze denně v lese, mimo lidi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Novotny 26.1.2022 2:39

"Podle kanadského neurologa je recept na pokles motivace a soustředění během pandemie jednoduchý: „Chce to dostatek spánku, cvičit, zdravě jíst a udržovat společenské kontakty. To nejhorší, co můžete v téhle situaci udělat, je, že přestanete cvičit, budete vysedávat v křesle, budete konzumovat dobroty a pak si otevřete láhev svého oblíbeného vína. Já vím, že tohle všechno děláme rádi. Ale právě tohle nás posune k ještě negativnějšímu naladění. Je těžké dělat správná rozhodnutí s unaveným mozkem. Je to podobné jako s otázkou, zda byla dřív slepice, nebo vejce. Unavený mozek dělá špatná rozhodnutí a špatná rozhodnutí vedou k vyšší únavě mozku.“

Presne. Vim to, protoze jsem behem pandemie a rodinnych udalosti polevila v denni rutine, vysedavam casteji u compu, k nezdrave zivotosprave jsem se jeste neuchylila, ale udelal taky nejake ustupky, oteviram si lahev oblibeneho vina a nastesti nemam to vsechno uplne rada, mam vycitky svedomi a planuju zmenu kazdy vecer, jenze zatim nic radikalniho a pocituju to, jak psychicky tak fyzicky.

Je to samozrejme i dusledek deprese. Clanek povazuju pro sebe za povzbuzujici, dik.

• reagovat
• nahlásit příspěvek