28.10.2020 | Den vzniku samostatného československého státu


ÚVAHA: Rozjímání nad covidem (1)

23.9.2020

Po bitvě je každý generálem, ale píši teď, kdy bitva spíš začíná. Nechtěná. Teprve krize odhaluje stav lidí a věcí; projevuje se to až s nečekanou pandemií. Nečekanou? Odborníci z celého světa už v souvislosti s chorobami SARS, MERS, prasečí chřipkou a dalšími varovali, že se dá očekávat něco dalšího. Můžeme jen konstatovat, že se na to žádný stát nepřipravil; nový virus zastihl náš svět doslova se spuštěnými kalhotami. Současně je pravda, že virů je hodně a víme o nich pořád málo. Tak na který z nich se připravovat?

Co korona virus? Prý byl prozkoumán zatím nejrychleji v historii vědy. Ví se o něm hodně. Třeba, že jeho RNA obsahuje asi 29 000 bází. Říká to něco? Porovnávejme: virus chřipky jich má kolem 13 500, rhinoviry, to je běžné nachlazení, pak řádově 8 000. Už z toho je i neodborníkovi patrné, že covid-19 zřejmě není „chřipička“ ani „rýmička“. Nový virus má patrně vlastnosti, které zatím neznáme.

Nedávno vyšel vědecký článek, který napsal profesor William A. Haseltine, jenž působil léta na Harvardu a založil tu oddělení pro studium rakoviny a onemocnění HIV/AIDS. Nyní porovnává tuto chorobu se současnou pandemií a nachází shodné momenty, samozřejmě s vědomím toho, že AIDS je vážná dlouhodobá choroba s léčbou pořád obtížnou. Prof. Haseltine napsal o korona viru: „Tento virus způsobil velkou pandemii, protože zapůsobil na tři z našich nejzranitelnějších bodů: na biologickou ochranu, na způsob sociálního chování a na kypící politické rozdělení.“

Podívejme se postupně na tyto faktory. Naše biologická ochrana, imunita, zatím vlastně neexistuje, protože korona virus je novinka pro lidský organismus. Navíc, protože je novinkou, nejsou zatím léky, které by působily opravdu proti němu, což je ale případ více virových onemocnění, která se často léčí symptomaticky, mírní se jejich příznaky, nikoli kauzálně, kdy nějaký preparát dokáže viry zničit. Prof. Haseltine doufá, že by takový lék mohl být už příští rok. Doufejme, že se jeho předpověď splní. To by bylo spíš výjimečné. Upínáme své naděje k vakcíně, ovšem ani tato cesta není růžová. Jak tento vědec píše, „vakcíny působí spíš jako požární poplach, než aby zabránily ohni vzniknout, povolávají náš imunitní systém na pomoc, když oheň začal.“ Soudím, že i tohle je dobré, i když ne dokonalé. Američan se věnuje rovněž ruské vakcíně – „Bude působit? Bude bezpečná? Nikdo nedokáže přesvědčivě zodpovědět tyto otázky, a to pro jakoukoli vakcínu dříve, než přinejmenším za několik let.“ Hovoří tu zkušenost s HIV/AIDS, na který vakcína pořád není.

Takže, co s naší biologickou ochranou? Obraz, jaký se u nás naskýtá, je žalostný. Ještě před nedávnem premiér sebevědomě prohlásil, že „žádnou krizi nevidí“, aby pak zakrátko uvedl znovu v život ústřední krizový štáb. Ukazuje se, že letní rozvolnění bylo příliš velké a rychlé, před čímž ostatně varovala řada odborníků. Ovšem byl tu hlas veřejnosti, kdy mnohým vadí roušky, a to je hlas, na který premiér slyší a reaguje. Takže, jak teď přiznává ministr Vojtěch, roušky se měly zavést už v polovině srpna, ale premiér byl proti. Jak dalece je ministr zdravotnictví pánem svého rezortu?

Přiznám se, že si roušku beru bez nadšení, ale i když třeba nechrání moc, je to přinejmenším projev ohleduplnosti k okolí. Už pár let před koronavirovou krizí jsem vídal v době chřipkových epidemií v Praze na Albertově studenty s rouškami. Pocházeli z Asie… V posledních dnech už začínám roušky vidět stále častěji, ovšem někde jsou prostě předepsané. Také jsme dostali domů roušky a respirátor, ten je čínský. Není snad náhodou z toho jarního „daru“, který stál miliardy korun a dnes ho zčásti naše úřady reklamují jako nekvalitní? Číňané se s námi nebaví. Mimochodem, soudím, že roušky by měly být k dostání v supermarketech, o drogeriích a lékárnách nemluvě. Nejen ty jednorázové – co pak s nimi, ale i ty, co se dají použít víckrát. Stačí je vyvařit. Jednorázových budou brzy plné kontejnery, ostatně už jsem je viděl vyhozené na ulici. Odborníci doporučují mýt si ruce, a to pečlivě. Je to dost smutné, skoro to vypadá, že mytí rukou není běžným návykem.

V souvislosti s posledním dramatickým vývojem bych rád připomněl hlasy odborníků. Pravda, jsou různé, ale to je podstata vědy – diskuse, hledání shody. Zajímavé byly předpovědi, jaké už na jaře napsal prof. Jaroslav Flegr, a v létě je „upgradoval“. Byly jasnozřivé – a chmurné. Přitom tenhle muž není jasnovidec, ale špičkový odborník. V srpnové předpovědi byl bohužel příliš optimistický, když soudil že počet nových případů překročí tisícovku někdy v polovině září. Předstihli jsme ho. Jen mu naslouchat. Ovšem proroci, pokud nezvěstovali zářnou budoucnost, takové pamatuji, to skoro nikdy neměli lehké. Už starozákonní, a platí to dodnes. Na internetu jsem opakovaně četl nevybíravé útoky na prof. Flegra dokládající obraz společnosti – kolik z nás nedokáže diskutovat a uchyluje se k osobním útokům a nejednou k hrubostem. Je to snazší, když nemáme argumenty. Podobné útoky nepochybně zažili a budou zažívat další odborníci.

Do groteskního scénáře zapadá také ministr zdravotnictví. Ráno se dozvíme, že budou zavřené střední a vysoké školy, odpoledne jen vysoké. Co bude zítra, pozítří? Nezávidím školním dětem a jejich rodičům, když jednou roušky ve třídě ano, pak zas ne, pak ano, ale zazpíváme si bez nich. Jistě, v roušce se hůř mluví, natož pak zpívá. Že z nás vychází více kapének, když zesílíme hlas, při zpěvu to tak bývá, na to odborníci upozorňují.

Dalším bodem výčtu prof. Haseltina je způsob našeho sociálního chování. Jsme vesměs, s výjimkou těžkých introvertů, lidé společenští, vyhledáváme kontakty, a potřebujeme je. V tom je podstata lidské společnosti, která se formovala právě kontakty mezi našimi předky. Míněno kontakty přátelskými; bohužel i boj je kontakt. Pandemie přinesla nemalý problém, kdy byly násilně ovlivněny tyhle kontakty omezením či úplným zákazem akcí s vyšší účastí. Vůbec to není příjemné. I výuka on-line je při veškeré technice přece jen odlidštěná, což sám pozoruji a cítím – chybí mi osobní kontakt se studenty, jimž přednáším. A to nemluvím o nejbližších, kdy nejednou zbývá pouze skype. Je to sice výtečné, ale zase, osobní kontakt, posezení u jednoho stolu je něco jiného.

Jsem přesvědčen, že letní rozvolnění bylo příliš velké a ukvapené. Do Prahy se moc nedostanu, na internetu však byla ukázána diskotéka s tím, že tyto podniky vyhledávají mladí Němci, protože u nich jsou zakázané. Naši sousedé byli očividně opatrnější. Nejen v tom. Výsledkem je, že v Německu sice nakažených také přibývá, ale podstatně méně než u nás.

Své také samozřejmě udělaly letní dovolené, když lidé cestovali, ať již v tuzemsku nebo v zahraničí. V těchto situacích není snadné dodržovat všechny předpisy, takže se dal čekat nárůst nových případů postupně během léta, jak se budou dovolenkáři vracet. S tím se prostě muselo počítat, upozorňovali na to odborníci, a napadne to i naprostého laika. Jen vládu ne. Podobně nástup dětí do školy. Stalo se očekávané – a školy se zavírají.

Zvláštní kapitolou v sociální oblasti je problém především starších, často osamělých osob, které žijí od návštěvy k návštěvě, dětí, vnoučat, známých. Najednou se tyto osoby ocitly samy mezi čtyřmi stěnami, navíc v obavách, co bude dál. Nevěděly to, ovšem nevěděl to ani nikdo jiný. To se promítalo do jejich psychických stavů, někdy velmi dramaticky. Setkali jsme se s tím u naší dlouholeté známé, která před pár lety ovdověla. Sedmdesátnice, žila sama, takže zbývali právě návštěvníci. Na jaře si zlomila kotník, skončila v léčebně dlouhodobě nemocných, kam návštěvy zrovna nesměly. Už po smrti muže na tom nebyla psychicky nejlépe, a teď nastal zlom – prostě už nechtěla žít. Po návratu domů odmítala všechno, i lékaře, když jí nebylo dobře. Jednou ráno ji syn našel mrtvou. I tohle patří k pandemii.

Také jiné problémy studují odborníci po celém světě: sny. Ano, míváme je, ale ukazuje se, že přibývá snů strašidelných, často v nich figuruje korona virus. Jsou i klasické noční můry, dramatické, nepřátelské. Vědci sbírají svědectví po celém světě a všechna jsou podobná, bez ohledu na kontinent. Třeba hojné sny, v nichž se objevují nepříjemní tvorové, často pavouci, které většinou nemáme rádi, ale i mravenci, nebo fantaskní hmyz, který nezřídka leze po těle. Samozřejmě ani nepřekvapí, že těžké sny měly zdravotní sestry především v první fázi pandemie, ani lékařům se to nevyhnulo. I toto patří do širokého scénáře, který nám vytvořil korona virus. Jak napsal jeden odborník, i v tomhle jsme se stali objekty zatím asi nejrozsáhlejšího pokusu v dějinách lidstva. Proti své vůli, leč také zčásti vlastní vinou, když jsme virus podcenili.



Knížkový adventní kalendář: vyměňte letos čokoládu za kouzelné vánoční příběhy
Knížkový adventní kalendář: vyměňte letos čokoládu za kouzelné vánoční příběhy

Chvíle strávené nad knížkou jsou pro děti velmi důležité. Pořiďte dětem adventní kalendář plný kouzelných vánočních příběhů. Zkraťte si čekání na...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.