M. Jandáková 9.8.2019 9:48

.

Snažím se změřit ten dojem, který trvá, přestože jevy, které jej způsobily, již pominuly, avšak stále nevidím konec, té jemnosti, sleduji její horizont. Pozoruji a tato pozornost už není žádným setrvávajícím dojmem, ale evidencí přítomnosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Tachovsky 8.8.2019 11:42

Ale jo cas plyne, ale jen jednim smerem

Jen fyzikalni zakony az na par vyjimek nezalezi na smeru casu. Vetšina rovnic se da otocit a ze soucasneho stavu dopocitame minuly i budouci.

Co bylo driv a co pozdeji, na to odpovida zakon rustu entropie. Zmezi se netropie ve dvou okamzicich a tam, ke je vetsi, to bylo pozdeji.

Pak je tu jeste antropologicky pohed na smer toku casu. Co si nepamatujeme je budoucnost, co si pamatujeme je minulost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Princ 8.8.2019 11:23

Výrok "čas stojí"

má v reálném světě omezenou platnost. Čas se zastavuje na hranici singularity (Schwartschildův poloměr), jak správně poznamenává pan Devátý v 8:52. Plynutí času nezaznamenává ani kvantum elektromagnetického záření.

Vše ostatní v našem reálném světě je vystaveno působení Higgsova pole, bez kterého by se všechny částice pohybovaly světelnou rychlostí a čas by neplynul. V Higgsově poli všechny částice "váznou" a získávají hmotnost - se všemi následky pro vznik a existenci světa tak, jako známe. Čas má směr, "šipku", a vytváří minulý a budoucí kužel událostí. (Já vím, při anihilaci elektron-pozitronového páru se virtuální částice pohybuje v "antičase".)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Polanský 8.8.2019 9:21

Když už tu vidím diskuzi kolem

prostoročasu (časoprostoru) tak i já něco k tomu napsal, ale víc je to fyzika než jenom plané filozofování:

http://dusanpolansky.cz/clanky/minkowski.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Meišner 8.8.2019 9:19

hezké sémantické cvičení

ještě že se toho nedožil Hawking....doporučuji autorovi více číst poblikace vědců a kosmologů,,---těch skutečných. (tvrzení o Bohu ponechávám stranou úplně, je to jen k pousmání,,--viz Occamova břitva. --filozofovat můžeme donekonečna, ale logika je neúprosná. a ta jaksi autorovi chybí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Devátý 8.8.2019 8:52

současný pohled fyziky

myslím, že současná fyzika vnímá čas jako nedílnou součást časoprostoru, který je atributem hmoty. Plynutí času je přímo závislé na hmotě a jejím pohybu či jen gravitačním působení.(viz relativistický čas). Při rychlosti blížící se limitně ryhlosti světla nebo extrémnímu gravitačnímu poli (černá díra) dochází k vchlípení časoprostoru do sebe a čas se prakticky zastaví. Z tohoto pohledu je existence bigbangu diskutabilní, nebot uvnitř sigularity čas neplyne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 8.8.2019 8:50

Pohádky ovčí babičky

nečíst... Dzp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hruška 8.8.2019 8:26

Skalár a vektor... "veličiny".

Čas jako skalární veličina, jen jedno číslo, doba trvání jevu.

Prostor, skalár, jedno číslo, objem, žádný směr.

Přímka, křivka, vektor, má nejen délku ale i směr v prostoru, orientovaná úsečka. Plocha, také vektorová veličina, má velikost a směr normály k této ploše.

Čas a prostor nemají ani počátek ani směr, to mají jen jevy, děje v nich. Nezaměňujme čas s hystorií, stejně jako prostor s třemi délkami. A - "velký třesk" - virtuální realita, vypočtená a imaginární, zdánlivá dosud jen hypotetická pseudo událost, začátek, kde a kdy? Vždy a všude. Zdař Bůh.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Remeš 8.8.2019 7:53

Ale kdeže ...

Celá úvaha je značně zmatená. Otázky, zda čas běží nebo stojí, jsou zcela nesmyslné. Čas nemá vlastní ontologickou existenci, jak to tvrdil Newton. Jde o abstraktní pojem vyjadřující řád následnosti v pohybu. Čas existuje pouze tam, kde je pohyb (obecně změna), neboť jedině tam je následnost. Ptát se, zda tento řád sám o sobě běží či stojí je mimo realitu. Co "běží", je pohyb. Řád jeho následnosti je "v něm" a stejně nerelevantně lze tvrdit, že běží (protože běží pohyb), právě tak jako že stojí (protože řád následnosti běžícího pohybu je sám o sobě neměnný).

• reagovat
• nahlásit příspěvek