Úterý 3. prosince 2024, svátek má Svatoslav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

ÚVAHA: O poznání

Pravěký člověk měl starost hlavně o to, aby se najedl, nic ho nesežralo a rozmnožil se. Když na něco nestačil rozumově nebo silou, připsal to bohům a snažil si je naklonit oběťmi. Lidstvu trvalo velmi dlouho, než pochopilo, že přírodní zákony a náhodu nelze podplatit. Mělo tehdy dost nízké sebevědomí. To rostlo, když se mu podařilo ovládnout oheň, kolo, páku a šikmou rovinu, která vedla i ke kladkám.

Začalo přemýšlet i o světě kolem sebe a z čeho a jak je složen. Po všech těch mýtech o velkých želvách či slonech, kteří drží svět, přišli pragmatičtí a přemýšliví Řekové. Ostatně názvy téměř všech věd a nauk jsou řeckého původu. Došli k závěru, že vše je složeno z pralátek jako voda, vzduch, oheň či tajemný éter. Pochopili velký význam čísel a Demokritos došel i k „atomům“, dále nedělitelným součástkám hmoty. Pak však zase zaúřadovala víra v bohy/a a rozum zastřel konzervativní středověk.

Velký šok způsobilo Koperníkovo poznání, že Země není středem vesmíru, ale jen malou, byť krásnou planetou u jedné z hvězd. Útok na ego člověka dorazil Charles Darwin tím, že člověk se vyvinul evolučně z opice. Pošramocené ego jsme si napravili v 19. a 20. století velkým rozvojem vědy a technologie. Že nic se nemá mít za definitivní, ukázal však Albert Einstein svojí teorií relativity a pak kvantová fyzika. Čas a prostor se staly plastickými a navíc se do sebe zaklínily. To, že mikročástice může být současně na různých místech prostoru a teprve, když se na ni podívám nebo ji změřím, se objeví na některém konkrétním místě, to prostě selský rozum nebere. Ale technologie postavené na těchto poznatcích nás ubezpečují, že to tak nějak bude. Každé nové poznání v sobě limitně musí obsahovat to staré a jen ho rozšířit. Vždyť i v našem standardním modelu mikročástic, skládajících se vždy ze tří kvarků, je cítit pralátky starých Řeků. Ani Einstein nepopřel Newtona, jen ho rozšířil. Tak se ani lidé za tisíc let (pokud tu ještě ale budou) nebudou smát našim představám, jen je rozšíří a z našeho pohledu zesložití.

Na počátku 19. století další pokrok omezovalo to, že člověk měl k dispozici jen sílu svoji, zvířat, větru a vody. To už ale nestačilo, a tak přišel parní stroj a elektřina. To odstartovalo mohutný rozvoj průmyslu a technologií. No, copak to není fantastické, že nám dnes po drátech přivedou „čistou energii“ až domů? Věda se propletla s technologií a začal exponenciálně rychlý rozvoj, ne nepodobný výbuchu. Svět se mění rychleji, než jsme schopni to absorbovat. Přispěly k tomu i dvě světové války a soutěžení dvou supervelmocí v kosmu. Dosažený pokrok však katalyzuje další pokrok, a tak chudák člověk. Sotva se něco naučí, už aby se učil zas to nové. Však také přibývá neuróz a depresí. Je možné, že tyto a další ještě neznámé faktory spolu s horší dosažitelností surovin ohnou strmě rostoucí exponenciálu vývoje v plošší esovitou křivku. Nikde také není psáno, že technologický vývoj na planetě s přemnoženým dominantním tvorem není slepou uličkou, kterou evoluce sama po čase zlikviduje.

Před více než stoletím omezoval další rozvoj nedostatek energie. Co ho omezuje dnes? Myslím, že je to narůstající složitost a nutnost pracovat v týmech. Efektivnost koordinace týmů má své meze a vyznat se v oceánu nových objevů je obtížné a náročné na čas i zdroje. Stále více zdrojů se musí věnovat na „podpůrné“ činnosti. Vědění jsou peníze, a tak se ty nejdůležitější informace utajují a prodávají. Společnost posedlá bezpečností a dbající na ekologii stále znesnadňuje a prodražuje uplatňování výsledků vědy a technologie v praxi. Nová léčiva jsou toho typickým příkladem. Z těch materiálních faktorů je to především potřeba efektivnějšího uskladnění elektrické energie jak pro stacionární, tak především pro mobilní zdroje. A vůbec potřeba velmi laciné univerzální energie, nejlépe formou termonukleární syntézy. Čekáme tedy na obdobu „parního stroje a elektřiny“ pro 21. století. Přitom koketujeme s umělou elektronickou inteligencí a stojíme na počátku jejího velkého rozvoje. Ta náš život a pojetí světa teprve rozvrátí. Ať už tím, že řadu z nás vytlačí z výrobního procesu nebo že nás začne ovlivňovat do té míry, že nám to nebude milé. U neuronové sítě umělé inteligence totiž nemá otázka „proč?“ smysl. Rozhodnutí je dáno množinou set či tisíců koeficientů propojujících neurony nastavených na základě předložených dat.

Do rozvoje věd zasahují také politické tlaky. Dříve třeba formou „buržoazních pavěd“ a dnes tlakem politické korektnosti či alarmismu na klimatologii.

Svět navíc čelí přelidnění, protože jsme významně omezili evoluční nástroje regulace jako epidemie a války. Rozevírají se nůžky mezi vyspělou částí lidstva a zbytkem. Zatímco vyspělá část začíná pomalu vymírat, ten zbytek se naopak vesele množí. To se časem musí nějak projevit a myslím, že už se to projevovat začíná.

Ale zatím je lidské poznání kouzelné a obdivuhodné. Udivuje, čeho všeho jsme už dosáhli. Už jen prostý fakt, že ten křehký a zranitelný člověk může přemýšlet a poznávat podstatu sebe sama, okolní přírody, nitra hmoty i dálav širého vesmíru. Kumulovat a předávat dál, co poznal, aby na to jeho následovníci mohli navázat. Snad nám to ještě chvíli vydrží.

Jaroslav Zamazal
3. 12. 2024

Ó, jaká hrůza, jaké drama! Všichni zahyneme! Anebo je to jinak?

přečetl Panikář
3. 12. 2024

Teroristická organizace HTS) zahájila minulý týden v Aleppu překvapivou ofenzivu.

Ivo Fencl
3. 12. 2024

Co jsem cítíval a víc necítím ohledně pistole, vnímá spousta dětí stejně.

Ladislav Jakl
3. 12. 2024

Jak poznáme nové Hitlery dřív, než začnou zplynovávat a pálit židy?

Aston Ondřej Neff
2. 12. 2024

Jeden rok končí, druhý brzy začne a je zjevné, že ho budeme moci úplně odepsat.

Aston Ondřej Neff
30. 11. 2024

V Česku vyrostl v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání orgán, který má ambici stát se cenzurní...

Marian Kechlibar
2. 12. 2024

Před osmi lety si Velká Británie odhlasovala poměrem 52:48 odchod z Evropské unie.

Ladislav Jakl
2. 12. 2024

Pryč se zahrádkami a pejsky. Bude to stačit?

Lidovky.cz, ČTK
3. 12. 2024

Jihokorejská vláda se na narychlo svolaném zasedání shodla na zrušení stanného práva, které před...

Lidovky.cz, ČTK
3. 12. 2024

Během polského předsednictví v EU sedmadvacítku podle všeho čeká přelom ve válce na Ukrajině, řekl...

Radka Kvačková
3. 12. 2024

Před nedávnem byla za pětadvacet milionů korun vydražena pětitisícová bankovka z roku 1919, což mě...

Zbyněk Petráček
3. 12. 2024

Vidí-li našinec záběry vojáků v jihokorejském parlamentu, dozví-li se, že prezident Jun Sok-jol...

Lidovky.cz, ČTK
3. 12. 2024

V pražském Karlíně v úterý začal fungovat kulturní a společenský prostor vytvořený zasklením...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz