USA: Pozor na ptačí chřipku
Spojeným státům sice epidemie slintavky s kulhavkou nehrozí, ale zato tam nebývale řádí mutující ptačí chřipka.
Donald Trump sliboval ve své kampani, že rychle sníží ceny vajec, nicméně i po jeho inauguraci stále rostly. Spotřebitelé čelí šoku z ceny vajec, přičemž ve velkých městech, jako třeba v Chicagu, se ceny vyšplhaly místy na 10 dolarů za tucet. V závislosti na tom, kde ve Spojených státech žijete, jste tak mohli za jedno vejce v přepočtu dát i 20 korun, pokud nějaká na regálech obchodu s potravinami ještě byla. Nedostatek vajec, který jejich cenu vyhání do neskutečných výšin, jde ruku v ruce s tichým, ale nepolevujícím zdražováním hovězího masa, kdy cla zaváděná prezidentem Donaldem Trumpem mohou situaci ještě zhoršit. A tak se mluví o tom, že burger se sázeným vejcem se mění ve Spojených státech na luxus. Ovšem za současným nedostatkem vajec zde nestojí ani tak vláda, jako influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka, což je virové onemocnění postihující ptáky, jak ty volně žijící, tak i drůbež jako slepice, krůty, kachny, nebo husy. A ta nás už jednou vystrašila.
Na doporučení WHO, stejně tak jako jiné státy, jsme si tehdy pro případ pandemie ptačí chřipky vytvářeli zásoby léku Tamiflu. O nákupu rozhodla vláda v letech 2005, 2006 a pak ještě v roce 2009, kdy k tomu přibyla i hrozba pandemie mexické prasečí chřipky. Všude ve světě byl tehdy o Tamiflu obrovský zájem a v prodeji porážel i dřívější hity jako Viagru, nebo Valium. Vláda tehdy nakoupila Tamiflu pro dva miliony osob, tedy pro pětinu obyvatel, kdy za toto léčivo utratila více než 900 milionů korun, aby se nakonec ukázalo, že účinnou látku oseltamivir, kterou lék obsahuje, neumí lidské tělo zcela zpracovat. Navíc se pandemické hrozby nepotvrdily a nevyužitá balení Tamiflu tak u nás zůstaly ve skladu státních hmotných rezerv ležet ladem, aby je vládní úředníci nakonec nechali zlikvidovat jako nebezpečný odpad.
Od podzimu 2022 do konce roku 2023 muselo být ve Spojených státech utraceno zhruba 130 milionů ptáků v chovech, přesto zde ptačí chřipka řádila dál. V únoru letošního roku hlásilo nové případy celkem devět států, přičemž na jedné z farem v Pensylvánii musely být naráz utraceny téměř dva miliony ptáků. Kdy problém je i v tom, že se viry, pokud k tomu dostanou příležitost, mohou vyvíjet velmi rychle, což nám dokazovaly i různé mutace a následné varianty viru SARS-CoV-2 při epidemii covid-19. V USA jde o téma nejen lékařské, ale i politické, neboť právě RNA virus ptačí chřipky, jehož genetická informace je uložena v ribonukleové kyselině, se tu pojí s vysokými cenami vajec, navíc tu nákazu ptačí chřipkou, způsobenou tímto virem, prodělala i stáda skotu, kdy se virus z nakažených zvířat přenesl na několik lidí. Tudíž lékaři a mikrobiologové v USA pátrají po tom, jak moc nakažlivý tento virus ještě může být, neboť o tom, jak se nákaza přenáší na člověka, mají dosud málo informací.
Podle některých zdrojů se agresivní linie H5N1 u volně žijících ptáků poprvé objevila v roce 2020 a rychle se rozšířila po Asii, Africe a Evropě, aby se v roce 2021 dostala i do Severní Ameriky a v roce 2022 do Střední a Jižní Ameriky. Odhaduje se, že epidemie této vysoce nakažlivé varianty viru loňského roku v Americe zabila miliony volně žijících ptáků, ale co je horší, od roku 2022 se tento RNA virus objevuje i u savců, kdy způsobil například ničivé epidemie u lachtanů a rypoušů, ale způsobil už i úhyn delfínů. Seznam savců, na které virus přeskočil i v USA, se obrovsky zvětšil a zabíjí nyní tak širokou škálu savců, že už se ani nedá hovořit o klasické epidemii ptačí chřipky. Přičemž podle zprávy Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) z podzimu loňského roku se v USA tímto virem nově nakazilo nejméně 53 lidí.
Lékaři ale předpokládají nakažených mnohem více, neboť u některých osob se nemusely projevit příznaky, nebo je nehlásili. Je pravda, že většina dosud potvrzených případů ptačí chřipky u lidí podle prohlášení CDC z března letošního roku byla, s výjimkou několika hospitalizací a jednoho úmrtí, převážně mírná. CDC však zdůraznilo, že jeho hodnocení rizika, i když je momentálně nízké, se „může změnit, protože viry chřipky A mohou rychle mutovat, a mají proto potenciál způsobit pandemie.“
Řada studií o přenosu H5N1 také nebyla dosud publikována a i když je sledování lidských infekcí v mlékárenském průmyslu trvalou výzvou během vypuknutí ptačí chřipky, zdravotní agentury mají omezenou pravomoc provádět dohled nad nemocemi na farmách a pracovníci se často zdráhají nechat se testovat. Pro ty, co dané téma zajímá, zde více o tom, jak virus ptačí chřipky infikující savce v loňském roce znepokojil výzkumníky. U videa lze na YouTube nastavit české titulky: https://www.youtube.com/watch?v=MvqemKTXs6I
Vysoce nakažlivá ptačí chřipka byla v loňském roce detekována i u amerického skotu, kdy se od dobytka tímto virem nakazili lidé. Ukázalo se, že patogen se účinně množí ve strucích zvířat, kdy taková zvířata produkují mléko infikované virem ptačí chřipky a kočky, které se takového mléka na farmách napily, tam uhynuly. V loňském roce na podzim Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) uvedl, že známky viru projevuje 20 % amerických zásob mléka, což naznačilo větší rozšíření této choroby u dojnic, než bylo do té doby hlášeno. U nás naštěstí velmi dobře funguje pasterizace mléka a přenosu viru kravským mlékem na domácí mazlíčky, ani na člověka, se bát nemusíme. Což nemění nic na tom, že vir chřipky H5N1 je velmi nebezpečný a v chovech drůbeže i u nás působí velké potíže, neboť smrtnost této chřipky u infikovaných ptáků je téměř stoprocentní. Proto se pak celé nakažené chovy musí zlikvidovat, aby se virus z ohnisek nešířil.
Ministrem zdravotnictví prezident Trump jmenoval Roberta F. Kennedyho Jr., zastávajícího tuto funkci od 13. února 2025. Ministr zdravotnictví a sociálních služeb Spojených států slouží jako hlavní poradce prezidenta ve všech zdravotních záležitostech, tedy má co mluvit i do obávané ptačí chřipky. A ministr Kennedy, přezdívaný Ativaxer, veřejně prohlašuje, že hodlá H5N1 „nechat rozšířit“ mezi americkou drůbež bez zásahu a chovat ty nejsilnější kusy, které přežijí, přičemž tuto vizi má podle něho podporovat i nová ministryně zemědělství Brooke Rollinsová, která dává najevo otevřenost vůči změně dosavadní politiky s tím, že bude financovat výzkum „některých pilotních programů po celé zemi“, které by mohly pomoci vyhnout se zabíjení infikovaných ptáků.
„Měla by se nechat nemoc projít a identifikovat ptáky, kteří přežili, což jsou ptáci, kteří mají pravděpodobně genetické sklony k imunitě, a to jsou ptáci, které bychom měli chovat,“ řekl ministr Kennedy 11. března Seanu Hannitymu, moderátorovi Fox News. Přičemž miliardář Elon Musk, po inauguraci současného prezidenta pravděpodobně nejmocnější osoba v americké vládě, se v době pandemie covidu-19 stejně jako Robert F. Kennedy Jr. stavěl na stranu amerického prezidenta Donalda Trumpa a zlehčoval až popíral nebezpečí plynoucí z nákazy koronavirem. A dá se tak předpokládat, že nápad ministra Kennedyho, o kterém referoval už i web Deutsche Welle, by mohl Musk v čele Oddělení pro efektivitu státní správy (DOGE) podpořit.
Ovšem řada amerických veterinářů prohlašuje, že nápad Roberta F. Kennedyho Jr. je zcela mimo mísu, neboť zemědělská megazařízení, která pojmou statisíce zvířat, jsou něco jako průmyslové Petriho misky. Tato zvířata jsou vysoce inbrední (vyjádření příbuznosti) a tato genetická podobnost znamená, že pokud je zde některé zvíře náchylné k infekci, s největší pravděpodobností jsou k ní náchylná i všechna ostatní, tudíž se v takovém prostředí nemoc pak šíří jako požár. A jak se patogeny šíří, mutují, načež jsou stále smrtelnější a přenosnější. Tedy současná strategie likvidace nakažené drůbeže není samoúčelná, ale představuje klíčové opatření k minimalizaci rizika vzniku mutací ohrožujících zdraví lidí, když se tím sníží pravděpodobnost, že by takováto mutace v zemědělských megazařízeních mohla vzniknout. A jak 18. března letošního roku v článku z New York Times prohlásila Gail Hansenová, která sloužila 12 let jako státní epidemiolog a státní veterinární lékař ve státě Kansas, nechat virus H5N1, aby se šířil hejnem pěti milionů ptáků, je „pět milionů šancí, že se virus replikuje nebo zmutuje“, přičemž toto řešení představuje „obrovské riziko pro lidský život“.
Podobně se vyjádřil i Daniel Perez, předseda drůbežího lékařství na University of Georgia, který říká, že „vytvoření podmínek, ve kterých může virus volně mutovat, zvyšuje pravděpodobnost výskytu kmene, který může infikovat lidi.“ K čemuž dodává, že riziko je vyšší ve velkých provozech s drůbeží, kde mohou mít ptáci slabší imunitní systém. A varoval, že nápad spoléhat se na stádní imunitu drůbeže, která by přežila infekci ptačí chřipkou, prezentovaný představiteli Trumpovy administrativy, by mohl představovat skutečně velké riziko. Podle jeho vyjádření by tento přístup udělal z přeživších ptáků hnízdiště znepokojivých mutací. „To znamená potenciálně nebezpečné nepochopení toho, jak ptačí chřipka funguje. Umožnit šíření vysoce patogenní ptačí chřipky hejnem drůbeže je extrémně riskantní a kontraproduktivní,“ prohlásil Perez.
Nutno zde ještě podotknout, že americká ministryně zemědělství Brooke Rollinsová 26. února 2025 oznámila komplexní strategii v hodnotě 1 miliardy dolarů na omezení vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI), ochranu drůbežího průmyslu v USA a snížení cen vajec. Její plán zahrnuje přerozdělení finančních prostředků ministerstva zemědělství na opatření biologické bezpečnosti na ochranu drůbežích farem před volně žijícími ptáky přenášejícími virus, kdy vláda investuje 500 milionů dolarů na opatření biologické bezpečnosti. Dále věnuje 400 milionů dolarů na finanční pomoc postiženým farmářům a 100 milionů dolarů na výzkum potřebných vakcín. Což naznačuje, že uvažuje případnou vakcinaci drůbeže na farmách, kde dosud nebyla povolena, jelikož by to ochromilo export do mnoha zemí, zakazujících dovoz drůbeže a drůbežích produktů z očkovaných chovů.
Zatímco v USA se v současné době drůbež neočkuje, tak nejen v Číně, ale i ve Francii farmáři některé chovy drůbeže proti H5N1 očkují. Protože konvenční preventivní a kontrolní opatření sama o sobě byla v některých kontextech nedostatečná, povolila nakonec Evropská komise v roce 2023 vakcinaci drůbeže a Francie zahájila celonárodní očkovací kampaň pro kachny, kombinovanou s komplexním plánem dozoru. Některé země však v důsledku toho zavedly omezení dovozu drůbeže z Francie, neboť se obávají, že očkovaní ptáci představují riziko. Navzdory takovým obchodním obavám předseda francouzské drůbežářské skupiny Anvol Jean-Michel Schaeffer prohlásil, že „očkování je úspěch“. A jak uvedlo v lednu francouzské ministerstvo zemědělství, Spojené státy a Kanada svoje embarga, uvalená na dovoz drůbežích produktů z francouzských očkovaných chovů poté, co se Paříž rozhodla v říjnu 2023 očkovat kachny proti ptačí chřipce, již svorně zrušily. „Francouzská očkovací politika se vyplatila. Míra rizika je nyní mírná a kachny budou moci znovu chodit ven,“ řekla zákonodárcům ministryně zemědělství Annie Genevardová.
I když se o tom u nás nemluví, velké obavy vyvolává ptačí chřipka v Austrálii. Člen rady pro biologickou rozmanitost, profesor ochrany přírody John Woinarski z Univerzity Charlese Darwina oznámil, že nový výzkum „dále dokumentuje rychlé a rozsáhlé celosvětové šíření ptačí chřipky H5N1 a také poskytuje přesvědčivé důkazy, že dochází k přenosu ze savce na savce. Důsledky tohoto agresivního kmene ptačí chřipky s mimořádně vysokou mírou úmrtnosti, která způsobuje zhroucení populací mnoha různých druhů, jsou alarmující. Austrálie měla doposud štěstí, ale nemůžeme předpokládat, že to bude pokračovat. Obávám se dopadu na mnoho našich původních živočišných druhů. Některé druhy nemusí přežít tak rychlé a dramatické ztráty.“
Alexia Wellbelove, manažerka kampaně Australian Marine Conservation Society, k tomu uvedla: „Potenciální důsledky ptačí chřipky pro australské mořské savce jsou děsivé. Endemičtí lachtani v Austrálii jsou ohroženi, zbývá jich jen asi 12 000, mnohem méně než 30 000 lachtanů usmrcených v Jižní Americe. Tato vražedná nemoc také vyhubila miliony ptáků po celém světě, včetně tučňáků v Antarktidě. Naše původní ptáky čeká podobný osud, pokud se nemoc dostane do Austrálie. Jako poslední kontinent bez tohoto smrtícího viru má Austrálie příležitost připravit se tak, aby byla schopna rychle detekovat a reagovat na ohniska u volně žijících živočichů.“
Když jsme už u těch států, co nemají suchozemskou hranici se žádnou jinou zemí, neměli bychom opomenout Velkou Británii. Neboť 24. března 2025 přišla nemilá zpráva z Británie, kde ptačí chřipka byla zjištěna u ovcí v severní Anglii. Jde o první známý případ svého druhu na světě, jak uvedla britská vláda, která tak přidala na rostoucí seznam savců nakažených touto nemocí i ovce. „Případ byl identifikován po rutinním sledování hospodářských zvířat v areálu v Yorkshire, kde byla potvrzena vysoce patogenní ptačí chřipka (H5N1) u ptáků chovaných v zajetí,“ uvedla britská vláda ve svém prohlášení. Ed Hutchinson, profesor molekulární a buněčné virologie, z Centra pro výzkum virů na MRC-University of Glasgow, uvedl, že ovčí mléko bylo také pozitivně testováno, což naznačuje paralely s probíhající epidemií H5N1 mezi dojnicemi ve Spojených státech. A je pochopitelné, že tato zpráva vyděsila britské farmáře, neboť dodnes vzpomínající na zdejší epidemii slintavky a kulhavky (SLAK) z roku 2001, kdy bylo ve Spojeném království usmrceno až 9 milionů zvířat v chovech, což způsobilo obrovské trauma pro venkovské obyvatelstvo a veřejný i soukromý sektor.
Vysoce patogenní vir obávané ptačí chřipky shodou okolností byl poprvé potvrzen roku 1959 právě v Anglii, ale více jak čtyřicet let se v Evropě vyskytoval jen sporadicky. K zásadní změně došlo až v roce 2005 na podzim, kdy se do Evropy dostal prostřednictvím migrujícího ptactva přeměněný subtyp H5N1 z Asie, který s ptačí chřipkou z roku 1959 nesouvisí. Na základě porovnání sekvencí molekuly H5 se totiž od roku 2005 dají všechny evropské vlny H5 vystopovat do čínské provincie Guangdong, kde byl v roce 1996 popsán vysoce patogenní kmen H5N1 u hus. Této události se nevěnovala velká pozornost až do doby, než se o rok později, respektive v roce 1997 v Hongkongu, potvrdil přenos tohoto RNA viru z ptáků na člověka a celé chovy se v dalších letech všude, kde se objevila nákaza, nekompromisně likvidovaly, aby se virus dál nešířil. V čemž nebyla a není Česká republika výjimkou.
Ovšem i u nás se už setkáváme s konspirátory, podle kterých jsou ochránci zvířat k ničemu, když jenom přihlížejí tomu, jak jsou utráceny tisíce ptáků, přičemž ptačí chřipka, dle jejich přesvědčení, by bez vybíjení chovů, při promoření virem jako u covid-19, jistě vymizela sama. Kdy tento jejich postoj, inspirovaný nápadem administrativy Donalda Trumpa, ignoruje veškeré poznatky nejenom veterinární správy, ale i vědecké obce, dokonce i ochránců zvířat. Jinak řečeno, když zasáhne nákaza nějaký větší komerční chov, pak tito ptáci, jak o tom hovoří veterináři i ochránci zvířat, poměrně rychle hynou, přičemž se pochopitelně také trápí. K utrácení tedy dochází i z welfareových důvodů, nejenom kvůli tomu, aby se nákaza z chovu u nás nešířila, ale i kvůli tomu, aby se ptáci netrápili.
U infikovaných zvířat v drůbežárnách se objevují vážné dýchací potíže, jsou otupělá, mají načepýřené peří a odmítají se pohybovat. Avšak objevují se u nich i krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích, edém hlavy, ale též otoky a krváceniny na končetinách, přičemž pak během jednoho až dvou dnů dojde k masovému úhynu. Když H5N1 „zasáhne nějaký větší komerční chov, typicky nosnic, tak ta zvířata, ti ptáci poměrně rychle hynou a trápí se. K utrácení dochází i z welfareových důvodů, tedy nejenom kvůli tomu, aby se nákaza nešířila dál z chovu do jiné lokality, ale i kvůli tomu, aby se ti ptáci netrápili,“ popsal pro iROZHLAS.cz situaci v nakažených chovech Petr Vorlíček ze Státní veterinární správy.
Účelem našich zákonů na ochranu zvířat je chránit zvířata před jednáním člověka, které by mohlo vést k trýznění či utýrání zvířete, k zásahům do jeho integrity. Zabývají se však i ochranou pohody zvířete, tedy jeho stavem fyzického a psychického zdraví, zvaným welfare, při provádění různých činností se zvířaty, ať se jedná o zvířata hospodářská, zájmová, laboratorní, zvířata zoologických zahrad či zvířata cirkusů. Přímá ochrana zvířat proti týrání zahrnuje ochranu zvířat dle právních předpisů, které vymezují, zakazují a postihují činnosti považované za týrání zvířat. Nepřímou ochranu zvířat proti týrání pak upravují předpisy pro zacházení se zvířaty a ochranu jejich pohody a zdraví (welfare) a svým obsahem tak k ochraně zvířat přispívají. Tyto právní předpisy stanovují požadavky jak zvířata správně chovat a starat se o ně, kdy také uvádějí zakázané postupy chovu a manipulace se zvířaty. Jinak řečeno, welfare neboli pohoda zvířat je téma, kterému je v poslední době i u nás věnována stále větší pozornost.
Některá pravidla platné legislativy týkající se zajištění péče o pohodu zvířat jsou stanovena pouze obecně, kdy nejdůležitější je samotný odpovědný přístup každého člověka k jejich chovu a pochopení etického zacházení s nimi. Ochránci zvířat se domáhají lepších životních podmínek pro zvířata a stoupá tak zájem o produkty z farem a bio chovů. Přičemž v případě ochrany zvířat patří Česká republika mezi země, kterým se podařilo ozdravit chovy zvířat od řady nákaz stále se vyskytujících v jiných státech Evropy nebo světa. A za pomoci chovatelů a důsledného dozoru Státní veterinární správy se daří v ČR udržet dobrou nákazovou situaci.
I když jsou na tom s ptačí chřipkou podle Státní veterinární správy všechny evropské státy víceméně stejně, podle Pavla Dobrovolného, předsedy Svazu chovatelů drůbeže České republiky, jsme na tom o něco lépe než ostatní. Pokud jde o komerční chovy drůbeže, nebyla v nich u nás ptačí chřipka letos potvrzena ani v jednom případě. Přičemž Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH) na svém webu zveřejnila informaci, že Česká republika je od 13. února 2025 oficiálně prosta ptačí chřipky v chovech drůbeže.
Ovšem nejvíce nových výskytů ptačí chřipky bývá v evropských státech hlášeno na jaře, což souvisí s migrací stěhovavých ptáků. Tudíž ani zde nemůžeme zapomínat na staré české přísloví: nekřič hop, dokud nepřeskočíš.
Na snímku 8denní kuře nakažené ptačí chřipkou s projevy dušnosti.
Zdroj: Wikimedia Commons, soubor licencovaný pod mezinárodní licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0., volné sdílení.
ODKAZY NA PŮVODNÍ ZDROJE
Jednoduchý vaječný sendvič se mění v luxus:
https://www.reuters.com/world/us/how-bird-flu-has-sent-us-eggs-prices-skyrocketing-2025-02-21/
Američtí odborníci odmítají plány Trumpovy administrativy u ptačí chřipky:
https://www.cbsnews.com/news/bird-flu-us-officials-walk-back-plans-to-stop-culling-poultry/
Nelze spoléhat na imunitu drůbeže, která přežila infekce ptačí chřipkou:
https://www.cbsnews.com/news/rfk-jr-vaccinating-poultry-bird-flu-could-backfire/
Ptačí chřipka v Patagonii zabíjela rypouše sloní:
Potenciální důsledky ptačí chřipky pro australské mořské savce jsou děsivé:
https://invasives.org.au/media-releases/deadly-bird-flu-found-to-spread-between-mammals/
Velká Británie detekovala první případ ptačí chřipky u ovcí:
https://www.reuters.com/world/uk/uk-detects-bird-flu-sheep-first-time-2025-03-24/
Na ptačí chřipku umírají kočky, nakažené kravským mlékem:
Ostražitost je namístě, pasterizace mléka je ale účinná:
Ptačí chřipka se nejspíše přenáší mezi kočkami a lidmi:
Virus ptačí chřipky H5N1 je už zřejmě lépe přizpůsoben člověku:
První případ člověka nakaženého ptačí chřipkou bez kontaktu se zvířaty:
Zjištění podtrhují obtížnost odhalování a kontroly lidských infekcí:
Vakcíny proti ptačí chřipce H5N1:
https://asm.org/articles/2025/march/avian-influenza-h5n1-vaccines-what-status
Za Tamiflu se zbytečně vyházely miliardy:
Francie zahájila celonárodní očkovací kampaň pro kachny:
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11682810/
Česká republika je opět zemí bez výskytu ptačí chřipky v chovech drůbeže:
https://naschov.cz/ceska-republika-je-opet-zemi-bez-vyskytu-ptaci-chripky-v-chovech-drubeze/
