Elektromobil se dá dobíjet doma ze zásuvky, kdežto spalováky musí jezdit pro palivo na benzínku.

To je jeden ze sloganů ctitelů elektromobility. A že přes to nejede vlak, jak se říká. Což ale není už pravda, jak tomu nasvědčují poslední zprávy ze Spojených států. Technologie newyorské společnosti Aircela totiž vytváří „uhlíkově neutrální benzín“ ze vzduchu, vody a elektřiny s využitím přímého zachycování CO2 z ovzduší (DAC) a přeměny methanolu na benzín (MTG), čímž tak vyrábí palivo typu drop-in pro standardní motory bez nutnosti nové infrastruktury. A nabízí tím řešení pro dekarbonizaci stávajících spalovacích motorů ve vozidlech recyklací atmosférického CO2: Odkaz

Modulární zařízení Aircely zachycuje CO2 pomocí kapalného sorbentu, elektrolýzou získává vodík a poté jej kombinuje za vzniku methanolu, který se dále přeměňuje na syntetický benzín, s cílem dosáhnout rozsáhlého a distribuovaného nasazení. Takovéto poměrně malé, kompaktní zařízení pak každý bude mít možnost si instalovat u svého rodinného domu, nebo někde na chalupě, podobně jako si dnes může instalovat fotovoltaické panely na střechu. Kdy ho pak nejspíše nebudou zajímat ceny ropy na burzách, ani cenovky benzínu na totemech čerpacích stanic :

Najdou se ctitelé elektromobility, co tvrdí, že o zařízení Aircely nebude u nás zájem, poněvadž řidiči už dávají přednost plně elektrickým autům. Jenže máme tu k dispozici tvrdá data za první čtvrtletí roku 2026, co podle SDA bylo z hlediska prodejů nových vozidel v ČR úspěšné. Tedy Q1 2026 – celkový trh 60 552 nových osobních aut. Z hlediska paliva vede benzín s 66,09 % (40 020 ks), na druhém místě je nafta s 21,75 % (13 170 ks), následuje elektro – 5,68 % (3 439 ks), benzín+elektro – 4,46 % (2 699 ks), benzín+LPG – 1 129 ks, nafta+elektro – 84 ks. Tudíž z hlediska pohonu u nás ve skutečnosti vede benzín : Odkaz

Ovšem dle bruselské vrchnosti syntetická paliva mohou být uhlíkově neutrální a tedy náležitě „zelená“ jen pokud energie pro jejich výrobu je 100% obnovitelná. A tak se můžeme dočkat kreativních řešení od tvrdohlavých motoristů, co se nehodlají svého vozu se spalovacím motorem vzdát. Třeba když kvůli vyžadované dekarbonizaci pro domácí výrobu benzínu si v nově zaváděné komunitní energetice domluví sdílení elektřiny, tedy dodávky 100% obnovitelné elektřiny od sousedů. Kdy dokonce platí, že pokud komunita vyrábí elektřinu z vlastních panelů, výrobní cena LCOE (Levelized Cost of Electricity), klíčový ekonomický ukazatel v energetice, může být výrazně nižší než tržní cena elektřiny. A není ani vyloučeno, že movitější kverulanti si klidně pořídí domů vlastní fotovoltaické panely kvůli „zelené“ elektřině, potřebné pro výrobu uhlíkově neutrálního benzínu, tankovaného do nádrže jejich luxusního sporťáku.

Zařízení Aircely představuje prototyp, jehož cena, jak už to tak bývá, je poměrně vysoká. Dosud vychází na cirka 15 - 20 tisíc dolarů (cca 400 000 Kč dle kurzu), což se rovná částce, za kterou se má letos prodávat nový model elektromobilu, ale i humanoidní robot Optimus od firmy Tesla, další hračka pro movité nadšence. Přičemž cena elektromobilu kolem 20 000 dolarů je považována za hranici, která označuje limit cenově dostupných elektroaut. Kdy v Číně jsou tyto ceny již realitou, zatímco na evropském a americkém trhu se stále čeká na novou vlnu elektromobility.

Pokud však přestává platit, že si majitelé elektrického vozu baterii dobíjí doma ze zásuvky, zatímco tankovat benzín musí všichni na čerpačkách, jakýpak bude asi poměr mezi pořizovací cenou domácí fotovoltaické elektrárny a pořizovací cenou prototypu společnosti Aircela. Tedy mezi zařízením, díky kterému si můžeme pro svůj elektromobil doma vyrábět elektřinu a zařízením, dle jeho kritiků extrémně drahým, kterým si můžeme doma vyrobit vlastní benzín. Ponecháme zde stranou skutečnost, že jednotlivé komponenty fotovoltaiky pocházejí z komerční výroby, tedy jsou vyráběny ve velkém a jejich cena, obzvláště těch dovážených z Číny, je mnohem nižší, než byla cena původních prototypů. Kdežto masová výroba zařízení Aircela machine, představujícího unikát, se teprve chystá.

Většina elektromobilů, dobíjených ze sítě, ještě pořád jezdí na elektřinu vyráběnou z uhlí a zemního plynu, zatímco auta se spalovacím motorem můžou jezdit i na ekologické palivo, vyráběné z biomasy. Uvědomělého enviromentalistu tak může napadnout, že než dobíjet elektromobil ze sítě, bude odpovědnější pořídit si domů malou fotovoltaickou elektrárnu. Jenže poslední dotace z Nové zelené úsporám si lidé rozebrali loni v listopadu, od té doby zamrzla podpora a tedy i velká část instalací solárních elektráren. Běžné domácnosti od roku 2026 nemají nárok na přímou dotační podporu, můžou dostat jen bezúročný úvěr. Kdy jenom nízkopříjmové domácnosti (NZÚ Light) mohou ještě získat přímou dotaci na fotovoltaiku do výše ~100–140 tisíc Kč dle daného systému. Pokud je však nějaká domácnost opravdu nízkopříjmová a žije, jak se u nás říká, z ruky do huby, logicky na drahou fotovoltaiku nemá ani pomyšlení.

Ale i v případě, že někdo získá přímou dotaci, si při posuzování výhod vystačí s kupeckými počty. Cena typické domácí fotovoltaiky v ČR činí 400–500 tisíc Kč (běžně 5–10 kWp + baterie) a přitom maximální přímá dotace je ~100–140 tisíc Kč. Reálně tedy dotace pokryje maximálně 20–30 % nákladů, zbytek (300–400 tis. Kč) jde z vlastních zdrojů nebo úvěru, přičemž dnes dochází ke zdražování nejen fotovoltaických panelů, ale i instalace na klíč. A získat úvěr neznamená, že tyhle peníze dostanete od státu, nýbrž celou částku budete splácet.

Nicméně za těch zhruba 400 tisíc Kč by šlo pořídit zařízení společnosti Aircela, kterým si majitel auta se spalovacím motorem může doma vyrábět benzín.