Pád ruského airbusu A321 na Sinaji představuje jedno z největších leteckých neštěstí zapříčině­ných teroristy. Zůstává však otázkou, nakolik se na tomto neštěstí podílel pro nás málo pochopi­telný šlendrián v Šarm aš-Šajchu.

Televizní stanice SkyNews přinesla svědectví britského turisty Dala Parkyna, který v letošním roce egyptské le­tovisko navštívil. Podle něj úplatky na letišti v Šarm aš-Šajchu nejsou nic neob­vyklého: „Prošli jsme letištěm přímo, žádné bezpečnostní brány, ani bezpečnostní proce­dury. Vy­hnuli jsme se všem frontám. Strážce položil náš kufr na běžící pás a dívka za přepážkou nás od­bavila. Moje zavazadlo neprošlo žádným skenerem,“ řekl stanici SkyNews Parkyn, aby vzá­pětí dodal: „Tehdy nám to připadalo docela zábavné, že se za 20 liber vyhneme všem frontám. Teprve když jsem sly­šel včerejší zprávy, uvědomil jsem si, co všechno se mohlo stát.“

Daily Mail pak své čtenáře upozornil na fakt, že v Šarm aš-Šajchu letos v květnu došlo k pozasta­vení letů, když dírou v plotě, kterým je letiště obehnáno, prolezl 29letý muž a pronikl na letištní plo­chu, přičemž zde došel až ke dveřím letadla. Dokonce ani nyní, po pádu ruského airbusu, si na le­tišti v Šarm aš-Šajchu zřejmě egyptská ostraha se zpřísněnými bezpečnostními opatřeními hlavu moc neláme. Neboť zdejší ob­sluha bezpečnostních zařízení v případě, že není v centru pozor­nosti, se podle britských médií mnohdy místo toho, aby bedlivě sledovala skener zavazadel, vě­nuje herním aplikacím v mobilu.

Britští specialisté v minulých dnech pojali podezření, že se v Egyptě (např. v hotelových kom­plexech, kde mají být kontrolovány kufry odvážené na letiště) dosud mohou vyskytovat falešné detektory výbušnin, jejichž účinnost je přirovnávána ke kebabu drženému v rukách místní ochranky. Podobné detektory výbušnin svého času dodával do Iráku, Egypta, Pákistánu, Thajska, Gruzie a dokonce i OSN britský podnikatel James McCormick. Deset let prodával toto za­řízení v zemích sužovaných terorismem a vydělal si tak řádově stamiliony korun. Jen v Iráku prodal bez výběrového řízení tisíce svých „zázračných“ detektorů ADE-651, kde podle odhadů americké ar­mády šlo 75 procent z McCormickova obratu na úplatky. Zařízení mělo fungovat bez baterií a v principu se mělo podobat proutkaření. Když v roce 2009 bývalého policistu McCormicka zatkla britská policie, zjistila, že prodal po celém světě více jak 7 000 kusů svých zařízení ADE-651 v ce­nách od tisíců do desítek tisíc dolarů za kus. Po tom, co byl britským soudem McCormick shledán vinným, byl za svůj podvod odsouzen k nepodmíněnému trestu 10 let vězení. A zatímco v Iráku již padaly hlavy, keňská policie západní specialisty nadále ujiš­ťovala, že její detektory fungují...

Podobné ruční detektory pocházejí z produkce egyptské armády. Při prezentacích tohoto zařízení, nazývaného C-Fast, před zhruba čtyřmi lety v patentním řízení egyptští „odborníci“ tvrdili, že jejich přístroj odhalí jakoukoliv výbušninu na vzdálenost až 500 metrů. „Je to prostě podvod – a nebezpečný. Stejné štěstí by měli, kdyby hledali výbušniny kebabem,“ prohlásil Michael Sutherland, fyzik Cambridgské univerzity. A pokud jde o samotné Egypťany, ti na podezření západních specia­listů, hovořících o všelijakých nefunkčních a porouchaných zařízeních, reagují v tisku tím, že Egypt dnes nečelí ani tak terorismu islamistů, jako čelí „západnímu terorismu“, který má položit jeho ekonomiku na lopatky.

Více o pseudovědeckých detektorech z Blízkého východu na TechNetu 16. června 2014 psali Matouš Lázňovský a Pavel Kasík.