Úterý 8. září 2026, svátek má Mariana

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

TECHNIKA: Kdo neskáče, není robot

Vygenerováno pomocí Odkaz

Hups! Tohle bych neudělal (a většina čtenářů také ne, jen se přiznejte). Toto je poslední robot od čínské firmy Unitree Robotics.

Samozřejmě musíme počítat s tím, že se ti inženýři s se chlubí hlavně svými úspěchy, a že před tím prvním úspěšným skokem bylo X dalších pokusů, při kterých se pan robot pořádně rozmázl po podlaze. Ten velký jásot publika z pozadí sám o sobě naznačuje, že ani přihlížející úplně nečekali, že se to povede.

Ale technologie se vždycky jenom zlepšují. Pokud se takový skok povedl jednou, povede se (po nějakých dalších neúspěších) znovu, a další generace robotů už nejspíš budou umět provléknout nit uchem jehly a podobné „legrácky“. Někde o 5-10 let dále pak čekají modely, které dokážou věci, jaké nedokáže žádný smrtelník.

Pohyb je docela těžká věc. Tedy aspoň pohyb v nepředvídatelném terénu, který může být plný různých „pastiček“. Roboti mají „rádi“ dobře uspořádané, uzavřené prostředí, jako jsou třeba skladiště Amazonu. Tam mohou komunikovat mezi sebou, podlahy jsou rovné, a na pohyb po nich stačí ta nejefektivnější technologie, kterou na rovných površích máme: kolo.

V přírodě žádná zvířata na kolečkách nejezdí, protože by se zasekla v nejbližší kaluži nebo hrstce písku. Dokonce i na Marsu, kde je to prostředí v některých ohledech míň nepřátelské (žádné řeky, žádné bažiny), mají výzkumní roboti problémy s průchodem terénem a musí se s nimi jezdit opatrně, protože riziko uvíznutí je velké. Leckdy se s nimi popojíždí jen o pár metrů za den, a pečlivě se přitom zkoumá poloha každého kolečka. Příroda nejspíš přišla s nohami proto, že nic lepšího pro tak různorodý terén neexistuje.

(V této souvislosti jsem četl zajímavou poznámku jednoho biologa: proč si myslíte, že „myšlení“ je složitější než „pohyb“? U lidí se abstraktní myšlení včetně užívání jazyka vyvinulo celkem rychle, během pár set tisíc let. Pohyb se vyvíjel daleko déle, takže je nejspíš těžší jej dokonale zvládnout. Na to se dá namítat, že hýbe se kdeco, kdežto systematicky mluví jen člověk a sporadicky nějací ti papoušci; ale stejně je to zajímavá myšlenka.)

Tento vývoj ovšem naznačuje, že roboti časem ovládnou i ruce a nohy. Možná dokonalejší, než jsou ruce a nohy naše. Nebo ve větším počtu. Nebo obojí.

Podívá-li se člověk na současný pracovní trh, zdá se, že největší „díru“ vyhlodávají roboti (jak softwaroví, tak ti z železa) v oblasti, řekněme, středně kvalifikovaných prací. Robotičtí svářeči a robotičtí pošťáci zajišťují služby, které dříve dělali lidé; on koneckonců i samotný computer (počítač) byl více než dvě stě let člověk, který se živil počítáním, a jehož povolání převzaly stroje prakticky totálně. (Viz např. Zapomenuté příběhy 6, kapitola „Kde probůh jsem?“)

Robotická práce ale jen velmi pomalu proniká do těch nejnižších kvalifikací, které zahrnují příliš různorodou fyzickou aktivitu: úklid (kromě vysávání), péči o nemocné, čištění kanalizace, práce číšníka, zahradníka, dělníka na stavbě. Dokonce i poskládání vypraného prádla do úhledného tvaru je pro robota zatím těžký úkol. Tam všude „přežívali“ lidé, a to lidé, kteří by třeba vzhledem ke své chybějící kvalifikaci měli problém sehnat lepší práci.

Jsem upřímně zvědav, co se stane, až i v těchto oborech začnou lidem konkurovat pohybově dokonalejší roboti. To nejsou lidé, kteří by se na něco snadno přeškolili. Už teď mají na západě Evropy problém s tím, do jaké smysluplné aktivity zapojit všechny ty mladé muže z člunů, jejichž jediným vzděláním je afghánská nebo senegalská madrasa. Přidejte k tomu i „marginální zaměstnance“ lokálního původu…

Opraváři robotů z nich určitě nebudou.

Diskusní fórum ke článku najdete zde.

Hudební epilog

zapo

Zapomenuté příběhy 7
Čtenář dostává do ruky už sedmý svazek Zapomenutých příběhů. Kdo četl aspoň některý z předchozích, má o této knize představu. Navštíví spolu s autorem různá místa v prostoru a čase, místa, kdy se v určitou dobu odehrávalo cosi, co už dnes není v centru pozornosti, avšak ve své době to budilo zájem a emoce. Někdy jde o drobnosti, dokonce až kuriozity, často ale to jsou historické události. Navštěvujeme místa na různých místech zeměkoule a nahlížíme do dějů v rozličných obdobích historie. Ať se příběh udál kdekoli a kdekoli, vždycky narazíme na souvislosti.
Bližší info a objednávky zde.

Všechny knihy autora ve zvýhodněném balíčku můžete koupit Zde

Vladimír Zlínský
8. 9. 2026

Nemůžeme děti vyhnat na pastviny, aby celý den pásly husy

Ivo Fencl
8. 9. 2026

Umělá inteligence mě opakovaně uvádí do rozpaků.

Jan Ziegler
8. 9. 2026

Občanští demokraté tápou, v průzkumech se propadají za STAN

Aston Ondřej Neff
8. 9. 2026

Když se stane něco špatného, přece jen zbývá jiskra naděje

Josef Kopecký
8. 9. 2026

Poslanci mají schvalovat změny v podmínkách zaměstnávání státních úředníků i doprovodnou novelu, ve...

ČTK, tji Tereza Jiránková
8. 9. 2026

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč se mezinárodní bezpečnostní konference YES, která se v...

Josef Kopecký
8. 9. 2026

Lidovci se rozhodli podle předsedy strany Jana Grolicha iniciovat hlasování o nedůvěře vládě...

ČTK, Lidovky.cz
8. 9. 2026

Část nedávno nalezených ostatků ruského vojevůdce Dmitrije Donského, kterého pravoslavná církev...

Pavla Žáková
8. 9. 2026

Co je fosgen, jak působí na člověka a proč může být smrtelně nebezpečný? Otázky kolem prudce...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz