H.K. 2.7.2007 19:55

Re: Mutácia vírusu vtáčej chrípky...

Možné to je, ale význam to nemá žádný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zet 2.7.2007 20:22

Re: Re: Mutácia vírusu vtáčej chrípky...

Ten pokus bol pripravený prááve na potvrdenie alebo vyvrátenie obáv, čo sa stane, keď sa genóm agresívn vírusu ľudskej chrípky chlípne rekombinuje s vírusom vtáčej chrípky. Ak si spomínate, dosť často sa táto eventualita spomínala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H.K. 2.7.2007 20:47

Re: Re: Re: Mutácia vírusu vtáčej chrípky...

Těžko lze očekávat, že v laboratorních podmíkách lze simulovat podmínky v živém organismu. Vlivy, které působí v živém organizmu jsou nenapodobitelné, jednoduše je neznáme.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

doktor 2.7.2007 21:53

Re: Re: Re: Re: Mutácia vírusu vtáčej chrípky...

H.K., dík za poučení, nejsem virolog, ale internista.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zet 3.7.2007 16:19

Re: Re: Re: Re: Mutácia vírusu vtáčej chrípky...

Máte pravdu, najlepšie by bolo vykašlať sa na všetko - však počkáme

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zet 3.7.2007 19:12

Re: Re: Re: Re: Mutácia vírusu vtáčej chrípky...

A ešte niečo - v 79-tom sa v JAR objavili unikát - pneumokoky (pre veci neznalých pôvodcovia zápalu pľúc, často smrteľnej epiglotitídy u dojčiat, meningitídy ap.) prestali byť citlivé na penicilín, na ktorý vždy reagovali veľmi spoľahlivo. Vznikla tak  panika, či nás to isté nečaká s pôvodcom lakunárnej angíny a šarlachu v jednom, pretože by to mohlo mať katastrofické dôsledky na populáciu. Nestalo sa tak, ale štúdie, ktoré na túto tému vznikli, ukázali zaujímavý fakt, že k schopnosti odrazu tvoriť "penicillin binding protein type 2a" sa tieto odolné kmene dostali rekombináciou adekvátnej časti vlastného genómu s časťou genetickej informácie iného bakteriálneho druhu,  Tieto kmene u nás zabili niekoľko dojčiat, ktoré však boli ťažko postihnuté už pri narodení, s s ťažkými imunodefektmi a podľahli baktérii, ktorá u pokusných myšiek vyvolala len slabé horúčkovité ochorenie alebo ani to nie. Zmena v genóme je vždy komplexnejšia a neobmedzuje sa len na zmenu v jednej vlastnosti, obyčajne ide o kaskádovú reakciu - v tomto prípade získanie nepriaznivej vlastnosti súvisí so stratou schopnosti tvoriť faktor virulencie - polysacharidové puzdro. Baktéria a vírus sú samozrejme dve rôzne veci, genetika však nepustí a myslím si, že podobný výsledok modelovaného pokusu s vírusom chrípky, nebude náhoda a nebagatelizoval by som ho. Iné je ak by došlo k mutácii, pretože tam naozaj nikto nevie kde a čo sa zmení - môžeme predpokladať výsledok ale asi ťažko mechanizmus zmeny. Zvieracie kmene, ak môžem opäť použiť príklad z antropozoonóz, potrebujú pomerne dlhú dobu, kým sa adaptujú na ľudský organizmus a zriedka je zmena rýchla a prudká. Salmonely, primárne patogénne pre zvieratá, potrebujú asi 20 bezprostredných pasáží na človeku, aby vyvolali ochorenie a je treba niekoľko tisíc pasáží človek-človek, aby sa dostali do štádia napr. S. enteritidis, ktorá dnes svojou schopnosťou vyvolať celkové ochorenie, nahradila S. typhi. Niečo podobné platí podľa všetkého aj pre vírus AIDS.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Linda 2.7.2007 18:04

Re: opravuji: na jejíž...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H.K. 2.7.2007 18:09

Re: Co budeme dělat se šiřiteli automobilové infekce, kteří zaviní smrt milionů lidí, narozdíl od šiřitelů ptačí chřipky, na jejichž následky zemřelo pouhých 160! lidí!

Na pandemii Španělské chřipky zemřelo aso 30 000 000 lidí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

doktor 2.7.2007 18:50

Re: Re: Co budeme dělat se šiřiteli automobilové infekce, kteří zaviní smrt milionů lidí, narozdíl od šiřitelů ptačí chřipky, na jejichž následky zemřelo pouhých 160! lidí!

Už jsem tady psal, že šlo o prasečí virus H1N1, a ty miliony lidí zemřely na komplikace chřipky, především zápaly plic, protože byly světovou válkou oslabené, nahnané do velkých kolektivů za špatných hygienických a sociálních podmínek, a neexistovala antibiotika. Odhad dnešní úmrtnosti na "lidskou" chřipku ve světě je 250.000 - 500.000 liddí ročně, u nás kolem tisíce. Prevencí zavlečení smrtelné ptačí chřipky k nám není vybíjení slepic, ale zlepšení sociálních a hygienických podmínek v jihovýchodní Asii a kdekoliv ve světě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H.K. 2.7.2007 18:59

Re: Re: Re: Co budeme dělat se šiřiteli automobilové infekce, kteří zaviní smrt milionů lidí, narozdíl od šiřitelů ptačí chřipky, na jejichž následky zemřelo pouhých 160! lidí!

To co bylo podstatné je to, že umírali většinou mladí lidé od 20-ti do 40-ti let. Byl to jediný chřipkový virus, který zabíjel samotný. Při chřipkách umírají většinou lidé, kteří mají orgánová onemocnění a případně onemocnění komplikují sekundární infekce. Podařilo se tento virus rekontruovat. Je značná podobnost mezi virem H5N1 a virem H1N1.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Talián 2.7.2007 21:46

Re: Re: Re: Co budeme dělat se šiřiteli automobilové infekce, kteří zaviní smrt milionů lidí, narozdíl od šiřitelů ptačí chřipky, na jejichž následky zemřelo pouhých 160! lidí!

Přírada se brání přemnožení druhu řadou mechanismů. Pandemický útok mikroorganismů je jedním z nich. Jestliže zabráníme přemnožení, které je v řadě oblastí explosivní, snížíme také rizika s tím spojená. Ostatně AIDS sem patří také a napadá přemnožený druh cíleně v reprodukčních orgánech. Také tato hrozba byla očekávána.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H.K. 2.7.2007 22:21

Re: Re: Re: Re: Co budeme dělat se šiřiteli automobilové infekce, kteří zaviní smrt milionů lidí, narozdíl od šiřitelů ptačí chřipky, na jejichž následky zemřelo pouhých 160! lidí!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H.K. 2.7.2007 18:29

Re: Souhlas

    K nakažení člověka od mrtvé drůbeže by mohlo dojít pouze při hrubém zanedbání hygieny při přípravě jídla. Nejohroženější jsou lidé na jatkách.Zde se může člověk setkat s masivní kontaminací. Pokud bychom si trochu zaspekulovali, tak zde je největší nebezpečí, že se člověk může stát "míchačkou", kde vznikne nový virus. Pracovník přijde do práce zdráv. V průběhu práce se objeví příznaky klasické chřipky a při zpracování zabité subklinicky nemocné drůbeže se nakazí a může dojít k vzniku viru, který bude mít jiné vlasnosti.

Klinicky nemocnou drůbež, která má horečku nemůžete konzumovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

doktor 2.7.2007 18:58

Re: Souhlas

Chřipka, stejně jako ostatní virosy dýchacích cest, je především NEMOC ŠPINAVÝCH RUKOU. Teprve na druhém místě se šíří kapénkami při kašli nebo smrkání. Viry "žijí" (vědci se přou, zda jde vůbec o život) jen v našich nebo zvířecích živých buňkách, mohou však vydržet neznámou dobu (dny)  i v tělesných tekutinách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H.K. 2.7.2007 19:12

Re: Re: Souhlas

Kontagiozita a infekciozita virů se  mění. Proto u virových infekcí dochází často k ciklickému výskytu. Při styku s makroorganizmem, který se s podobným virem nesetkal dochází k zvyšování infekciozity viru. Při určité promořenosti dochází k tomu, že se virus setkává s už odolnou populací a infekciozitu strácí. Při 80 % promořenosti populace, nemůže dojít k epidemii

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 2.7.2007 17:26

Re: odolnost viru ptačí chřipky?

V KFC Kentucky  udelaji  pak akci  - Dnes krupavi vonavi papousci z Tisove

za POLOVICNI cenu ! nevahejte

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H.K. 2.7.2007 17:51

Re: odolnost viru ptačí chřipky?

Ptačí chřipka je momentálně problém hlavně veterinární. Její rozšíření by mělo závažné důsledky v produkci drůbežího masa a vajec. Záchyt viru H5 N1 byl hlavně u divoce žijících ptáků. V uzavřených chove byl výskyt zaznamenán až posledním období ve Velké Británii, Maďarsku. a v současné době u nás.

Virus H5N1 se rozšiřuje mezi ptáky aerogeně nebo fekálně orální cestou u kachen. Je to první případ, kdy došlo k přímé infekci člověka od drůbeže. Zatím se u chřipkových virů předpokládalo, že k proměnám jejich infekciosity dochází v praseti. Virus H5N1 v současné podobě se nepřenáší z člověka na člověka, tudíž nemůže vyvolat epidemii ani pandemii. Nebezpečná by byla proměna tohoto viru na formu, která by se přenášela z člověka na člověka nebo vznik nové mutace s virem už existujícím v lidské populaci. Chřipkové pandemie byly v průměru tři za století. Myslím, že nervozitu v odborných kruzích umocňuje fakt, že od poslední pandemie uplynula velmi dlouhá doba, která překonala i ta nejdelší známá mezidobí z minulosti.

Influenzové infekce jsou velmi zrádné. Mohou probíhat subklinicky až po generalizovanou formu tzv. fatální formu influenzy. Její rozšíření by znamenalovelké problémy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

qwert 2.7.2007 23:34

Re: Re: odolnost viru ptačí chřipky?

můj laický dotaz směřoval spíš do oblasti co virus ptačí chřipky vydrží. Pokud se nepletu, tak chřipkové viry toho moc nevydrží ( mimo vhodné prostředí desítky minut?).

V TV jsme viděli kontejnery naplněné CO2, kam se ptactvo vhazovalo. Byla -li tato informace správná, nechápu proč tam nebyl suchý led v dostačetném množství (-70 st.C, akčkoli chřipkové viry snášejí mráz lépe než horko), aby ptáky nejen udusil, ale rovnou zamrazil a steriloval. Pokud by to bylo spolehlivé, mohlo se z toho udělat psí žrádlo. Jná možnost by snad byla rovnou to uvařit.

Stejně tak postrádám z médií jakoukoli informaci o tom čím a jak se desinfikovali prostory. 

Dále by mne zajímo, zda by  v takových chovech šlo používat  UV  lampy a zdy by  UV záření  pomohlo zabránit šíření infekce. Při životnosti brojlera, by kuře možná nestačilo ani oslepnout za dobu než doroste do jateční velikosti (40 dní).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H.K. 3.7.2007 16:19

Re: Re: Re: odolnost viru ptačí chřipky?

Suchý led se používá pouze na usmrcení zvířat. Pokud vím, tak na dalš zpracování se usmrcená zvířata nepoužívají. Myslím, že by to možné bylo po řádné sterilizaci vařením. Odpady jako peří,  atd. by se muselo také sterilizovat. Nevím jestli ja to možné časově zvládnout..Použití UV lamp,  k snížení počtu patogenních zárodků,  je bezpředmětné. Ohnisko je nutné zlikvidovat aby se zamezilo dalšímu šíření nákazy. I klinicky zdravá zvířata mohou být zdrojem nákazy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Homolka 2.7.2007 15:40

Re: je to prosté

a výběr této daně svěřit těm nejpovolanějším,tj.Straně Zelených.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vrana 2.7.2007 17:24

Re: je to prosté

vse zvelicuji jen media-v Africe umira kazdou minutu 20 lidi a taky to nikoho nezajima- takove ruzne epidemie byly vzdy!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

František I. 2.7.2007 15:26

Re: Pořád se nemohu zbavit dojmu, že stát vyvraždil ptáky na účet daňových poplatníků

Zatím na Zeměkouli na ptačí chřipku prý zemřelo méně lidí, než v Česku za dva roky na silnicích.

Apró k neviditelné ruce trhu: přiblblý sockomouš s vykradenou peněženkou očkovací látku nevymyslí a ani nevyrobí. Ta se nejdříve musí vyplatit a zaplatit. Ale věřím, že to jeho slepičí mozeček nechápe a ani nepochopí. On si vystečí s heslem :Poručíme větru dešti, a hned se mu líp vyšlápne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura Jurax 2.7.2007 16:35

Re: Pořád se nemohu zbavit dojmu, že stát vyvraždil ptáky na účet daňových poplatníků

Jojo - odborníci říkají, že při správné tepelné úpravě žádná nákaza nehrozí, ovšem také říkají, že vážné nebezpečí hrozí při zpracování, najmě při škubání, porcování etc., což Vám zřejmě ušlo.

Mimochodem, dovedete si představit, co by se strhlo, kdyby se provalilo, že vědomě posíláme hladovějícím dětem maso ptáků nakažených H5N21? Jak by ječeli všelicí ochránci práv, levičáci, hvězdy pop music, politikové hřející si polívčičku?

• reagovat
• nahlásit příspěvek